Luděk Navara Luděk Navara | Komentáře
28. 9. 2022 14:00

Žádají-li spravedlnost Češi, viníci se zas tak moc bát nemusí

Česko volá po stíhání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Doma jsme si ale s podobnými nepravostmi zatím sami moc poradit nedokázali.
Provizorní hroby ve městě Izjum. Většina těl patří civilistům.
Provizorní hroby ve městě Izjum. Většina těl patří civilistům. | Foto: Reuters

Rozhlédl se, nadechl a spustil. Během své řeči na Valném shromáždění OSN si český šéfdiplomat Jan Lipavský (Piráti) obvyklé servítky příliš nebral. Pro Rusko žádal za jeho agresi vůči sousední zemi maximální přísnost. Několikrát zopakoval, že odpornosti, které člověku berou spánek, když se o nich dozví, nesmí zůstat nepotrestány.

Z řady strašných svědectví víme, že se teď v Evropě dějí věci, o kterých jsme doufali, že se v ní už ve 21. století odehrávat nebudou. Víme, že Rusové zřídili na Ukrajině síť mučíren, aby v nich lámali a mrzačili celé zástupy lidí. Aby jim i jejich blízkým brutálně ničili životy. Jeden z příkladů zmínil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj - sklep na nádraží v obci Kozača Lopaň v Charkovské oblasti, kde okupanti týrali civilní obyvatelstvo elektrickým proudem.

Není divu, že svět - a s ním i český ministr zahraničí - po takových zprávách žádá mezinárodní tribunál, který by viníky podobných obludností soudil. Nelze si však přitom nevzpomenout, jak jsme se k pachatelům prakticky totožných zločinů postavili v bývalém Československu my sami.

Mlýny pomalé a ještě nejisté

Elektrickým proudem zde na konci čtyřicátých let běžně mučili politické vězně brutální komunističtí vyšetřovatelé v Uherském Hradišti nebo ve Vsetíně. Tři z nich byli naživu ještě dlouho po pádu režimu, odsouzen byl ale jediný - a to k podmínce.

Žádá-li nyní český stát zcela oprávněně rychlé a tvrdé tresty pro ty, kdo mají na rukou ukrajinskou krev, proč vlastě neumí být podobně citlivý také k obětem zločinů, které se odehrály zde? Váží snad jejich právo na spravedlnost méně?

Minulý týden odvolací pražský městský soud zrušil verdikt nad čtyřmi estábáky, které nižší instance potrestala za to, že v rámci akce Asanace šikanovali disidenty a nutili je k emigraci. Jejich jednání je podle nového nálezu promlčené. Co asi při pohledu na mimořádně loudavou justici cítí postižení, když od provinění na nich uplynuly už čtyři dekády a od pádu zločinného režimu třiatřicet let?

Kdyby mezinárodní spravedlnost postupovala v případě Ukrajiny stejným tempem jako ve zmíněné kauze ta tuzemská, dočkali by se ruští pachatelé prvního stání (nikoli tedy rozsudku) někdy v roce 2055. A klidně by mohli spát i ti, kdo o všem rozhodovali. Protože například stíhání komunistického premiéra Lubomíra Štrougala za zabíjení na železné oponě letos v srpnu pravomocně zastavilo Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1. Někteří pozůstalí po obětech se sice ohradili, takže případ bude možná přece jen znovu otevřen, stále ovšem platí, že vlastní proces ještě nezačal ani v první instanci. Kdyby byl tedy po ztrátě moci podobnou rychlostí hnán k mezinárodní odpovědnosti Vladimir Putin, ani ve svých 103 letech by ještě stále nemusel odpovídat na otázky lidí v talárech.

Volají-li po spravedlnosti Češi, nemusí se zločinci zřejmě nijak přehnaně bát. Bohužel.

"To, co vidíme, je také součást moderního ruského národa." Zelenskyj navštívil dobyté město Izjum (video ze 14. září 2022) 

"To, co vidíme, je také součást dnešního moderního ruského národa. Oni to udělali, jen oni." Zelenskyj nečekaně navštívil znovudobyté město Izjum. | Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy