Žijeme ve stavu nouze, mnoho lidí se bojí, jak souboj s virem Covid-19 dopadne. Občané udávají jeden druhého, ten nemá roušku, když kouří na balkoně, ten šel bez ní se psem. Jiní pomáhají, vymýšlejí, jak rychle a účinně testovat, nakupují starým, šijí roušky, slouží. Do toho napětí nešťastně promluvil Roman Prymula, který na přání Andreje Babiše řídí Ústřední krizový štáb (ÚKŠ) místo ministra vnitra Jana Hamáčka.
V televizi Prima prohlásil, že cestování do zahraničí může zůstat omezené i v následujícím roce či ještě déle. Přijatá omezující opatření se podle něj budou uvolňovat nejspíš jen doma: "Budeme muset být opouzdřeni. Situace v ostatních evropských zemích nebude dobrá. To budou měsíce a dlouhé měsíce."
V České televizi v neděli potom ještě dodal, že omezení na hranicích mohou trvat dokonce i dva roky, podle stavu epidemie v ostatních zemích. "Budou segmenty, které ani po tom oživení nebudeme schopni restaurovat do původní podoby, jako je cestovní ruch, letecké společnosti… Hranice tady budou omezeny velmi dlouhou dobu, je řada ohnisek po světě, kde se to tak jednoduše nepodaří a znamená to skutečně omezení cestovního ruchu." Za jak dlouho budeme moci cestovat? Prymula neví, "jestli to bude v roce, či dvou, ale ta letošní dovolená bude zřejmě opravdu dominantně na území ČR".
Tím prohlášením šéf Ústředního krizového štábu veřejnost vyděsil a opoziční politiky naštval. Z mnoha důvodů nebylo vhodné. Představa, že budeme v nouzovém stavu (a nesmět cestovat je nouzový, abnormální stav) přežívat dva roky, je děsivá. Nikdo, ani Prymula, dnes neví, jak se situace bude vyvíjet, jestli se kupříkladu brzy objeví účinný lék na Covid-19. Dva roky izolace se deset dní od vyhlášení nouzového stavu jeví naprosto šílené.
Prymula jako by si neuvědomil, že nežije kdesi ve vojenském táboře, ale v demokratické zemi. Ústavní zákon o bezpečnosti jasně říká: "Nouzový stav se může vyhlásit nejdéle na dobu 30 dnů. Uvedená doba se může prodloužit jen po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny." Proč? Jedná se o zásadní omezení ústavních práv občanů.
Drsná omezení zřejmě fungují. Za to děkujeme
Zároveň nutno dodat, že drsná omezení, v nichž nyní nedobrovolně žijeme, zřejmě přinášejí výsledky. Ještě je brzo na hodnocení, ale vypadá to, že snad, snad nepůjdeme cestou exponenciálního nárůstu počtu nakažených, který potkal Itálii a odehrává se k naší lítosti zřejmě i ve Španělsku. Ta opatření plánoval mimo jiné Roman Prymula, nařídila je vláda, a udělali to dobře. Děkujeme jim za to.
Mírně nadějný vývoj však neznamená, že si s námi budou dělat, co je napadne. Uzavření hranic je drsný zásah do našich životů. Mnoho lidí má venku děti, příbuzné, blízké. Když toto opatření v Německu komentovala kancléřka Angela Merkelová, mluvila o tom, jak po pádu komunismu usilovala o svobodu a jak moc si jí váží, jak ji bolí, že ji musí omezit. Tohle mají mít naši politici a úředníci stále na paměti.
Situaci v neděli večer v ČT neuklidnil ani premiér Babiš. Prymulovy výroky komentoval takto: "Prosil jsem ho, aby tyhle teoretické spekulace neřešil a lidi neděsil. Že budeme odřezáni od okolního světa a budou tam běhat jenom kamiony, export - import, tak pravděpodobně ano." (Takže to potvrzuje?)
Ukazuje se, že byla chyba postavit do čela Ústředního krizového štábu experta na epidemiologii. Měl ho řídit ministr Hamáček, politik, který si mnohem víc musí uvědomovat, že zakazovat lidem cestovat znamená oklestit jim práva a svobody. Premiér Andrej Babiš udělal chybu, a to zřejmě jenom proto, aby náhodou nevynikl jeho vládní kolega a politický soupeř.
Pokud by vláda chtěla nouzový stav na dlouho protahovat, udělat z Česka uzavřený ostrov, musela by o to žádat. Nezapomínejme, že nejsme jen Česká republika, ale taky Evropská unie, jsme součástí velkého společenství a jako takoví se máme chovat a rozhodovat.
Opakuji, tvrdá opatření, omezení pohybu, povinné nošení roušek mezi lidmi atd., to vše nám zřejmě pomohlo. Zároveň však vláda udělala chyby, nebyla na pandemii připravena, nějakou dobu situaci veřejně podceňovala. Premiér tvrdil, že nemocnice mají dost zdravotního materiálu, a nebyla to pravda. Nákazu používá k sebepropagaci a chyby pak musí řešit tím nejjednodušším a nejbrutálnějším způsobem - omezováním naší svobody. Stále se strašně málo testuje, lidé s příznaky nákazy leží doma a čekají. To má vláda a Prymula řešit, ne věštit, že se dosud svobodné Česko na dva roky promění v oplocený lágr.
