Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu předpovědělo, že za dvacet let se počet pasažérů zdvojnásobí a dosáhne osmi miliard ročně. I kdyby to byla jen přibližně pravda, je jasné, že se musí něco stát. Že není únosné, aby letecká doprava dál bujela jako doteď a lidstvo si jen libovalo, co všechno mu umožňuje. Umožňování je vůbec prokletím moderní civilizace, ale o tom zas někdy příště.
Masové létání kolem zeměkoule není žádným nezvratným evolučním trendem. Že je "dostupné", "pohodlné" a tak dále, neznamená, že jedinou možností je oddat se mu a dopřávat si selfíčka v Českém Krumlově (Číňané) nebo povyražení na thajském slonovi (Evropané). Čím dál tím víc, až do soudného dne.
Řeč je o omezování "rozmařilého" létání. Vždyť Ryanair - král eurovíkendů a letenek za pár šupů - se loni jako první aerolinky dostal mezi top 10 evropských znečišťovatelů ovzduší.
Evropská unie se zanáší myšlenkou zdanit ve jménu ekologie letecké palivo. To je překvapující připomínka, že kerosin na mezinárodních linkách zdaněný (DPH) není. To se to pak dostupně létá.
Daň 33 centů na litr leteckého benzinu by snížila emise ze vzdušné dopravy zhruba o desetinu, citovaly z příslušné eurostudie Financial Times. Letenky by podražily v průměru cca o deset procent, stejně tak by ubylo pasažérů (a tím pádem spojů).
Rozpravu o příliš levném létání u nás zpopularizoval tehdejší předseda zelených Matěj Stropnický, když před třemi lety neobratně prohlásil: "Není normální, aby 80 procent českých občanů mohlo každý rok dosáhnout na leteckou dovolenou." Jakkoli má v jádru pravdu, dostalo se mu posměchu: Ekobloud chce lidem zakazovat létání, tu ho máme! A tím to zhaslo.
Také na evropské ambice (návrh předložilo Nizozemsko, podpora je nejasná) se dá dívat úkosem. Vyhodnotit to tzv. zdravým selským rozumem jako zelené donkichotství: lidi létat chtějí, tak létat budou, co se jim do toho pletete, notabene letectví dělá asi tři procenta emisí, slevit kvůli tomu z požitků a byznysu přece nestojí za to. Vyhraněnější ideologové připojí něco o diktatuře z Bruselu, úpět přece budou naši turisté, naše aerolinky, náš cestovní ruch a naše půjčovny pivních kol. Navíc jde jen o Evropu, létajících Číňanů se to netýká.
Nerovný souboj s umožňováním a s vyspělostí lidstva přepočtenou na letecké míle je bez ohledu na to třeba podstoupit. Je fuk, že se evropské zdanění paliva a zdražení letenek může jevit jako prkotina nebo "buzerace". Že se dá ukázat prstem na x jiných věcí a položit výmluvnou otázku: A tohle vám snad nevadí?
S takovou logikou se nakonec můžeme vykašlat na (sebe)omezovací ambice v jakémkoli oboru, automobilismem počínaje a půjčováním peněz za úrok konče.
Nejde jen o emise, dokonce ani jen o životní prostředí. Problém - nebe nad střední Evropou začíná být zasekané pomalu jako její silnice - přece pokračuje na zemi. Hluk, ranveje, hangáry, betonování půdy letištní infrastrukturou i výhodnými mezinárodními velkosklady v její blízkosti a tak dále.
Odvrácená strana masového turismu se už stala srozumitelným tématem nejen pro zbývající obyvatele Prahy 1, Benátek nebo Hallstattu. A palivem masového turismu jsou levné letenky: nebýt jich, nebylo by - alespoň ne tak dramatických - trablů s vylidňováním a disneylandizací center, s růstem životních nákladů, s nočním klidem. Desítky míst v Evropě to dobře znají.
Alespoň zdanit letecký benzin by bylo minimum, co se dá pro začátek udělat.
