Prezident Zeman ve čtvrtek odletěl do Číny, kde se bude učit stabilizovat společnost. U nás to dělá tak, že po návratu udělí milost dvojnásobnému nájemnému vrahovi Jiřímu Kajínkovi odsouzenému na doživotí a zeptá se Ústavního soudu, jestli věta "prezident odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády" znamená, že prezident odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.
Zeman se změnil; máme před sebou jiného člověka než toho, který kdysi vedl ČSSD a sloužil jako předseda vlády. Jako by byli dva Milošové Zemanové, Zeman 1 a Zeman 2. Zeman 1 byl taky kousavý a bonmotický, útočný, obávaný soupeř, ale pořád fungoval jako demokratický politik. Patřil mezi jasné zastánce Evropské unie, zbytky Zemana 1 jsme ještě mohli pozorovat v prezidentské kampani před přímou volbou.
Začátky Zemana 2 se však objevily již s opoziční smlouvou (1998), tedy s dohodou o ovládnutí země mezi Zemanem a Klausem. Tehdy začal Zeman coby demokrat končit. Když pak nebyl zvolen parlamentem za prezidenta, Zeman 2 už začal převládat a poté, co dosedl na Hrad, na trůn, proměna byla dokončena.
Miloš Zeman je, řečeno s Babišem, typický "tradiční politik" z "tradiční politické strany" (ČSSD). Do veřejného života vstoupil hned po revoluci, bývá označován za posledního aktivního mastodonta z trojice Havel - Klaus - Zeman.
Jenomže se změnil, pochopil, a v tom tkví jeho schopnost, bystrost, protřelost, že se doba mění, je velká poptávka po změně. Jak ale hrát změnu, když jsem nejtradičnější z tradičních? Zeman 2 to dokonale zvládl, Trumpem se stal dřív než Trump a od Andreje Babiše, tedy od "nepolitika", okoukal, co se dalo.
Nesledujeme příběh Jekylla & Hydea, ale rozvinutí dobře ukrytého Zemana 2 ze Zemana 1. Okolnosti mu umožnily ukázat, kým skutečně, bytostně je. Za podpory starých komunistů, jako byl Miroslav Šlouf, se postupně proměnil v jakéhosi TrumpoBabiše míchaného s Wildersem, Hoferem, Le Penovou a Putinem. Ocitl se na stejné pozici jako Babiš, potírá tradiční strany, podporuje ANO, odmítá korektnost, slušnost, zásady.
Demokratický Miloš byl fake
Sem patří pohrdání ústavou, nebo lépe vnímání ústavy jako "tradiční", tedy překonané, nezajímavé, trapné, do starého železa patřící. Zeman 2 musí ústavu přehodnotit: prezident odvolá? No dobře, ale kdy? Bezodkladně? Žádný termín tam není! Že je to tradice, nepsaná dohoda? Jděte s tím do háje, na to my, noví, nehrajeme. My píšeme vlastní dohody. A zítra je klidně zase roztrháme.
Stejně se to má s milostí pro Jiřího Kajínka. Nemylme se, nejde o akt milosrdenství. Kajínek není kajícník, nikdy se nepřiznal, přičemž soudy sice zřejmě nadělaly v jeho případu chyby, ale o jeho vině nebylo pochyb. Je to podobné jako s Davidem Rathem. Chyby, chyby, chyby, ale pořád ho načapali s tou krabicí od vína, v níž si nesl miliony.
Kde není pokání, těžko mluvit o milosrdenství. Zeman 1 by milost Kajínkovi nedal. Zeman 2 vychází z toho, že Kajínek je nejznámější český vězeň a že na jeho omilostnění (propuštění) může pěkně plasticky ukázat: Já tenhle starý systém neberu. Já se od něj distancuju. Já jsem nový systém. Navíc se pokouší odvést pozornost od (ne)odvolávání Babiše, vrtí psem.
Zeman paradoxně vypadá jako typický produkt starého světa, je opotřebovaný, působí jako velmi, velmi vetchý muž, ale nevadí, ocitli jsme se ve světě surreality, fake news, falešné je stejně pravé jako nefalešné. A tak tenhle politik, který má lví podíl na bídě české politiky (opoziční smlouva udělala prostor pro vliv kmotrů), je jedním z jejích strůjců, klidně hraje nováčka, babišuje.
Proč mu to lidé baští? Protože se tváří, že stojí na jejich straně. Zeman 2 ukazuje prstem na Zemana 1 a obviňuje ho, ale ve světě totální relativity to nečiní problém. Zeman 1 je vlastně Fake Zeman, už neexistuje, byl vydeletován, vygumován.
Zeman 2 samozřejmě perfektně chápe, co říká článek 74 Ústavy ČR, je inteligentní. Ví, že Babiše musí odvolat. Stejně dobře však pochopil, jak jeho voliči milují tu zlomyslnou hru na "nic neplatí", případně "platím jen já". Vžívají se do starce, který si dělá, co chce, protože oni by si taky chtěli dělat, co chtějí. Obdivují ty jeho stokrát zopáknuté bonmoty, jimiž dává najevo, jak vším pohrdá.
Tahle hra má jednu velikou slabinu, rozkládá stát, celý politický systém. Zeman si hraje na prezidentský systém, je vykladačem všeho, od ústavy přes trestní právo až po inkluzi. Jenomže ve státu, kde nic neplatí, se nedá žít. Rozpadá se, nefunguje, nemá autoritu.
Není to souboj Sobotky se Zemanem, ale demokratických institucí se Zemanem 2 a Babišem. A s Kajínkem; tenhle dvojnásobný, usvědčený, nájemný vrah se stává Zemanovým symbolem. Kajínek na Hrad! uslyšíme za chvíli.
