Situace se mění každým okamžikem. Po vypuknutí vládní krize a na úsvitu krize ústavní udeřila na Česko těžká krize etikety. Na nejvyšší úrovni.
Entrée schůzky Miloše Zemana a Bohuslava Sobotky připomínalo schůzku dealera a jeho zákazníka v opuštěném lomu. Tak neseš ty prachy? ptá se ten první, s rukou na kufru chevroletu. - Jaký prachy? Dohoda přece byla: Napřed zboží, potom prachy, opáčí druhý. A tak dále, jen s tím rozdílem, že na Hradě nedorozumění vyústilo do verbální, ne skutečné přestřelky. Holí se šermovalo jen na dálku. (Více ve zpravodajství a připojeném videozáznamu.)
Celkový dojem: divadlo nedůstojné vážnosti chvíle. Česká politika poznala za poslední léta "dno" na řadu různých způsobů, a tenhle patří mezi nejbizarnější. A přitom je navíc zásadní, nebezpečný. Neklamal nás zrak: prezident republiky opravdu přijímal z rukou předsedy vlády neexistující demisi a prohlásil: "Tento ceremoniál pokládám za konečný a nevidím důvod, proč by se měl opakovat."
Načež udělal čelem vzad - jako by chtěl říct: tohle já poslouchat nemusím - a odkráčel vstříc nadcházejícímu rozhovoru o osudu této země a její vlády; zatímco premiér pokračoval v monologu na téma "jak to vidím já".
Na takové televarieté není příhodná doba nikdy, natož když se kácí vláda. Dva nejvyšší představitelé výkonné moci by měli spolupracovat ve prospěch státu, a ne online demonstrovat, že si nemohu přijít na jméno.
Můžeme se jistě pustit do rozboru, kdo za to může. Ano, Bohuslav Sobotka nejprve ohlásil, že předá prezidentovi demisi. Ano, když Hrad ve středu na internetu oznámil, že "předseda vlády předá do rukou prezidenta republiky demisi", Strakovka neprotestovala ani to nedementovala. Ale také: ve čtvrtek od rána bylo veřejně známo, že Sobotka na Hrad demisi nepřinese, a samozřejmě by nebyl problém tomu přizpůsobit aranžmá schůzky - Hradem přesto zorganizované jako standardní rezignační ceremoniál.
Takže, co jsme viděli? Generální zkoušku? Přijetí nepodané demise? Kafkárnu. Faux pas. Děkuji vám za odvedenou práci a žádám vás, aby vláda plnila svou funkci, dokud nejmenuji novou, děl Zeman k premiérovi, stojícímu opodál a zjevně stále nerezignovavšímu.
Dělat si naschvály, podrazy, je regulérní metodou soupeření v podsvětí, a pro někoho asi i v zákulisí politiky. Ale aby tak vyznívalo řešení vládní krize v podání ústavních činitelů, to už je trochu moc. Vraťte nám vstupné. Chce se zvolat při všem vědomí, že to může být naivita a zbožné přání: Kdyby stát řídily (také nějaké) ženy, tohle by se nestalo. Obvykle se nechovají jako malí kluci. (A nějaká "chlapská řešení" jsou jim volná.)
Extempore na Hradě, po kterém spolu kupodivu Zeman se Sobotkou za zavřenými dveřmi 45 minut opravdu mluvili, věcně říká zhruba toto:
Bohuslav Sobotka ze svého pohledu rozumně přibrzdil, když mu začalo být zřejmé, že Miloš Zeman si jeho demisi chce vyložit jen jako demisi premiéra, a ne jako demisi celé vlády. Říká, že si šel ověřit, jak to Hrad vlastně myslí.
Ano, je tomu tak. Zeman by Sobotkovu demisi - s velkou radostí, to bylo vidět - převzal a v tu chvíli by ho začal ignorovat. Při jeho tendenci vykládat si ústavu tak volně, jako by byla psaná obrázkovým písmem, by mohla pokračovat Sobotkova vláda bez Sobotky natotata. Zemanův dlouhodobý cíl, rozklad sociální demokracie, by se významně přiblížil; rovnou, nebo ve volbách.
Sobotka by Zemanovi tuhle kartu vyrazil z ruky, kdyby demisi odhlasovala sama vláda. Ministři za ANO ji pochopitelně odmítají - Andrej Babiš na financích je alfa a omega -, ale hlasy ČSSD a KDU-ČSL by stačily. Bylo by to sice drsné, ale jestli chce sociální demokracie vytěsnit Babiše z vlády stůj co stůj, možná se k tomu nakonec uchýlí.
Kromě symbolického významu, tedy toho, že Zeman Sobotku (obráceně by to bylo pochopitelné taky) nemůže vystát, nakonec přece jen bizarní schůzka na Hradě k něčemu byla. Věci jsou o chlup srozumitelnější, aspoň to.