Prezidentské volby 2018 jsou poslední verzí souboje emocí a fakt. Bez nejmenších pochybností to potvrdila volební kampaň. Aniž bychom propadali černobílému zjednodušování, dá se říct, že emoce v ní reprezentoval především Miloš Zeman, kdežto fakta Jiří Drahoš.
Bez ohledu na tradiční apely na "zdravý rozum" Zemanova kampaň těžila z iracionality. Hesla jako Stop imigrantům a Braňme republiku nevycházejí z reality, ale fikce, ze které vyplývá pocit ohrožení.
V České republice se cítí bezpečně 86 procent lidí, před dvěma lety to bylo jen 76 procent, zjistil výzkum CVVM. Když politické kampaně zas a znova obrábějí motiv strachu, jde očividně o strach z neznámého. Ne z toho, co se děje, ale co se v našich představách dít může.
Na ostří nože
Agendu nastoloval Miloš Zeman. Nemohlo tomu být jinak už proto, že je prezidentem a volby rozhodnou, jestli bude pokračovat, nebo skončí. Do voleb přenesl vypjatý konflikt, který byl určujícím úkazem jeho pětiletého období na Hradě.
V mediální logice konfliktu - "bitva na ostří nože", psalo se o debatě Zeman-Drahoš - je jako doma, to je prostor, který potřebuje a ze kterého může volby vyhrát. V něm emoce nemají rovného soupeře.
Viz okamžik z úterní TV Prima: Zeman v přímém přenosu útočí na Drahoše skrze jeho překroucené citáty. A vypadá to, že "má navrch". Volební fanoušci jásají, že jejich miláček skóroval.
Dominance, nebo spolupráce
Jiří Drahoš je z jiného těsta než Miloš Zeman. Na billboardy si dal Slušnost je síla, to je pomalu jako by kandidoval Mahátma Gándhí. Ví, že Zemana v jeho aréně nepřekřičí. Jenže umírněnost se v logice konfliktu - o tom, jak vypadají média, se Gándhímu ani nesnilo - snadno ocitá v defenzivě, ze které je těžké uniknout.
Pro výsledek voleb bude klíčové toto: Kolik lidí akceptuje sílu a slabost v tradičním válečnickém pojetí. A kolik jich má permanentní konfrontace, spojené se Zemanem a inspirované Zemanem, plné zuby.
Může převážit první varianta, symbolizovaná příslovečným "mazáním na chleba", hlučnou reklamou, útočným slovníkem, silovým pojetím moci. Pak pravděpodobně vyhraje Zeman.
Stejně tak je možné, že se najde dostatek lidí, kteří se logice konfliktu vzepřou. Nebude pro ně rozhodující příslib dominance, ale příslib spolupráce. Pak pravděpodobně vyhraje Drahoš.
Změna versus Znovu
Jiří Drahoš je zdánlivě ve slabším postavení. Ale mohl si přisvojit královské slovo volebních kampaní: Změna.
Kdežto Zeman = Znovu.
České prezidentské volby působí jako variace na fenomény brexitu nebo Trumpova vítězství v roce 2016. Emoce versus fakta. Ploty versus sebevědomá otevřenost. Ostré předěly mezi skupinami liberálních a konzervativních voličů. Podstatný rozdíl je ale v tom, že jako změna, jako odmítnutí dosavadního stavu věcí, se ve své době mohli prezentovat brexit a Trump. Kdežto Češi jdou k volbám o pět let se Zemanem zkušenější.
Řeknou, jestli jeho působení se vším, co k němu patří, autorizují, nebo ne.
Ani v nejmenším nemohou tvrdit, že něco nevěděli, netušili nebo se nechali zmást. Žádné výmluvy. Rozhoduje se přímo a natvrdo, proto to lidé tak prožívají. Ve volbách se o sobě hodně dozvíme.
