Jan Lipold Jan Lipold | Zprávy o páté
24. 1. 2018 13:50

Volební řež: Dokouřil pohanku. A jelo se dál. Chcete ještě nějaký důkaz, že je Zeman ve formě?

Stručný průvodce kvalitami Miloše Zemana, díl I.
Foto: Aktuálně.cz

Na Hradě ve středu proběhl rituál demise. Naposledy se tu něco vzdáleně podobného odehrávalo v květnu 2017, i když šlo spíš o komickou vložku s holí maskovanou ústavním aktem. Tentokrát měla akce tradiční rámec.

Kupodivu, prezident republiky na Andreje Babiše nevytáhl oficiální "hůl na nového premiéra", kterou mu loni v létě věnovali hejtmani, jako že legrace. Při slavnostní příležitosti zůstala ve skříni - asi proto, že dárek tehdy předávala hejtmanka Jana Vildumetzová z ANO a hlava státu jí nechtěla dělat problémy v zaměstnání. Zatím!

* * * Cítíme, že kvality Miloše Zemana, tak jak vypadávají z anket mezi občany, útrob sociálních sítí a sociologických průzkumů, je třeba trochu utřídit.

Tak třeba "Zemana známe" (kdežto Drahoše neznáme). To je dobré. My například až moc známe souseda, co venčí psa kolem našeho baráku a nikdy po něm neuklidí ani bobek. Sice víme, co od něj čekat, ale místo abychom ho kvůli tomu volili, máme chuť si to s ním vyřídit, až ho přistihneme. Toho pána.

Když vlezeme zpátky do politiky: lidé, kteří říkají "Zemana známe", určitě znají i Kalouska. Znamená to snad, že mu tím pádem dávají hlas? Jasně že ne. "Zemana známe" ve skutečnosti znamená "Zemana známe - a líbí se nám". Tak proč to neříkat, proč zůstávat u odbytého "známe ho"? Stydíme se snad za názor, proč se nám líbí, nechceme si zadat? Domýšlejme věci vážně. Stop slovní mlze!

"Znám/neznám" se týká i voličů na nejvyšších místech. Místopředseda sněmovny Radek Vondráček (ANO 2011): "Osobně budu volit pana Zemana, i když jsem ho před pěti lety nevolil. Teď je pro mě přijatelnější volba. Pana Drahoše neznám a nevím, co od něj můžu čekat." Neměl by si alespoň ústavní činitel číslo tři opatřit nějaké bližší informace?

Kdy říkali prezidentští kandidáti pravdu a kdy nepravdu? Miloš Zeman a Jiří Drahoš v debatě na TV Prima
5:50
Kdy říkali prezidentští kandidáti pravdu a kdy nepravdu? Miloš Zeman a Jiří Drahoš v debatě na TV Prima | Video: TV Prima

* * * Kdo Zemana "zná", dost často si také myslí, že je to "osobnost". Osobností jsou v dějinách i mimo ně fůry, úctyhodných i zavrženíhodných. Například rumunský diktátor Nicolae Ceaušescu, jehož 100. výročí narození si, kdo chce, v těchto dnech připomíná. Nechal se titulovat "karpatský génius" nebo "Dunaj myšlenek". Osobnost jako hrom, každý ho znal. No a? Co má být? Asi by to vždycky chtělo nějaký přívlastek - jaká osobnost?

* * * Miloš Zeman, slýcháváme, se "nebojí říct svůj názor". Tak to je už čistá dada kvalita. Je nám jasné, že téhle hlavě státu nebudeme nikdy sahat ani po kotníky, protože máme své názory, které se říct bojíme. Například kvůli společenským konvencím, aby se někoho nedotkly nebo proto, že by asi nikoho nezajímaly. A tak dále. Někdy nás - uvědomujeme si, že je to velká slabina - při vyslovování názorů navíc zdržují okolky kolem fakt.

Trochu něco jiného je, když Zemana chválí, že "říká věci tak, jak jsou". Tady jde jen o drobný posun v optice a od absolutna k relativitě. Zeman neříká věci tak, jak jsou (venku prší). Ale tak, jak je vidí jeho voliči (venku prší a z toho vyplývá, že).

* * * Dál stojí za zmínku kvality "nepoklonkuje, není ničí loutka" (a vůbec ne Číny a Ruska) a "drží slovo" (že se nezúčastní prezidentských debat a nepovede kampaň, to mimo jiné rozhodně).

* * * Královská disciplína: přehled, vzdělanost, pálí mu to. Potvrzeno například výkony v televizních rozhovorech a debatě (na Primě sedm nepravdivých a tři zavádějící výroky z 28). Na Barrandově se rozmluvil o jezinkách a byv, milé děti, vyzván moderátorem Soukupem, aby pohádku dokončil, pravil: "… abych tu pohanku dokouřil." A jelo se dál. Chcete ještě nějaký důkaz, že je Zeman ve formě?

* * * Poslední faktor: Miloš Zeman se zajímá o starosti obyčejných lidí. Jeho kampaň na Facebooku motivuje: "Diskutuje s občany a zná jejich problémy. Jezdí na pravidelné návštěvy všech krajů ČR a poslouchá při debatách s občany, co je trápí." S mobilizační douškou: "Nenechte Prahu zvolit za vás!"

V tom je vlastně řečeno vše. Podle tohoto příběhu občané se svým trápením žijí pouze mimo Prahu, které se naopak zbytek republiky, což má být jakási jednolitá antipražská masa, musí ubránit volbou Zemana. Ten v Praze na návštěvě à la kraj nebyl ani jednou, ačkoliv tu žije cca 12 procent obyvatel. Kdyby, dejme tomu, jezdil všude, jen ne na jižní Moravu, byl by to úplně stejný případ ignorace občanů a jejich problémů. Praha ho ale moc volit nebude tak jako tak, takže "poslouchání při debatách" se jí netýká.

Dělení voličů na znepřátelené tábory Prahy a zbytku země je licoměrné a tak neprezidentské, jak jen může být. (Původně jsme tu chtěli říct svůj názor, ale odvaha nás na poslední chvíli jako obvykle opustila.)

* * * Ještě jeden detail k úterní (už ani ne talk-) show na Primě. Když Miloš Zeman, který kouří všude možně, kde je to zakázané, rozebírá zákaz kouření v restauracích, nemá to cenu snad ani toho pytlíku pohanky.

Hezký den, milí čtenáři.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy