Mezi tušit či předpokládat a vědět je zásadní rozdíl. To se teď ukazuje na pokusu o vraždu ruského opozičního předáka Alexeje Navalného. Odehrál se letos 20. srpna na letišti v sibiřském Tomsku. Použit byl nechvalně známý ruský "státní" jed novičok. Bellingcat (server pro občanskou investigaci, který využívá veřejné informační zdroje), a portál The Insider ve spolupráci s časopisem Der Spiegel a televizí CNN zveřejnily výsledky svého pátrání po pachatelích útoku. Vražednou misi řídil plukovník ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) Stanislav Makšakov.
Celá pečlivě připravená likvidační akce připomíná filmový thriller, temnou detektivku. Navalnyj byl tajnými agenty sledován už do roku 2017 (to se dalo předpokládat, prezidentu Putinovi byl velmi nepohodlný od doby, kdy oznámil, že bude kandidovat na nejvyšší úřad). Byl na něj nasazen zvláštní tým FSB rekrutovaný z oddílu specializovaného na práci s prudkými jedy. Šéf operace Makšakov dříve pracoval přímo v místě, které se zabývalo vývojem chemické látky novičok, určené k zabíjení, ve městě Šichany.
Investigativní server Bellingcat k odhalení celé akce využíval mimo jiné uniklá data z ruských vládních databází. Svoje metody popsal v textu Lov lovců: Jak jsme identifikovali Navalného pronásledovatele (Hunting the Hunters: How We Identified Navalny's FSB Stalkers) a práci i postup ruských tajných agentů doložil v textu Tým odborníků FSB na chemické zbraně se podílel na otravě Alexeje Navalného novičokem (FSB Team of Chemical Weapon Experts Implicated in Alexey Navalny Novichok Poisoning).
Bellingcat popisuje, jak mizerné, halabala krytí ruští tajní agenti používali, ponechávali si zpočátku dokonce svá vlastní jména, později přešli na příjmení svých manželek. Identifikováni byli tři pracovníci FSB, kteří s Navalným cestovali do Tomsku, na místě pak pracovalo dalších pět tajných agentů. Rozsáhlá operace tajné služby.
Analýzou dat Bellingcat doložil, že FSB utajuje stále probíhající program, který se zabývá chemickými a biologickými zbraněmi. Ten je - pro Rusko typicky - ukryt pod Kriminalistický institut FSB, který sídlí v Moskvě a oficiálně se zabývá forenzním vyšetřováním teroristických činů a prevencí kriminality. V něm pracuje jednotka asi patnácti lidí specializovaných na moderní jedy.
Pravda vyšla najevo. No a?
Od začátku, jakmile byl jako látka, jíž byl Navalnyj otráven, určen jed novičok, nebylo pochyb, že za akcí stojí ruské tajné služby. (Na žádost berlínské kliniky Charité provedla toxikologický rozbor vzorků z těla Alexeje Navalného zvláštní laboratoř německé armády.) V říjnu pak uvalila Evropská unie sankce za Navalného na šest Rusů, včetně ředitele tajné služby FSB. Avšak až vyšetřování serveru Bellingcat a jeho spolupracovníků přineslo celou řadu důkazů včetně odhalení továrny na smrt ve městě Šichany.
Samo sebou Putin všecko popře. Vzpomeňme, jak šéf ruské rozvědky Sergej Naryškin, samozřejmě Putinův člověk, tvrdil: nelze vyloučit, že situace s Navalným byla provokací západních tajných služeb. Zároveň ovšem Putinovi vyhovuje, že pravda vyšla najevo. Potřebuje Rusku i světu ukazovat, jak neomezeným pánem je, co si může beztrestně dovolit. Dodejme, že FSB by se bez Putinova příkazu zcela jistě nepokusila Navalného zavraždit.
Velice podobně to probíhalo i v případu pokusu o vraždu dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery 4. března 2018 v britském Salisbury. Útočníci byli identifikováni, Putin zůstal v klidu. To samé se dříve odehrálo s vraždou Alexandra Litviněnka, který byl otráven radioaktivním poloniem 210. (Pracoval jako agent nejdříve pro Sovětský svaz, pak pro Rusko, časem však začal kritizovat vedení země i poměry v rozvědce a v roce 2001 získal politický azyl ve Velké Británii.) Jeden z mužů, které britská policie podezírá z Litiviněnkovy vraždy, bývalý pracovník KGB Andrej Lugovoj, se stal v Rusku poslancem. V roce 2015 mu pak prezident Putin dokonce udělil medaili "za služby vlasti". Takhle se slouží Putinovu Rusku.
Putin, Zemanův vzor
Díky Bellingcatu tedy víme, kdo to Navalnému udělal. Lidské životy mají stejnou hodnotu. Ale zároveň je jistý rozdíl v tom, jestli se Rusko pokouší vraždit svoje exagenty, kteří přeběhli, nebo opozičního politika. Přeběhlík je považován za zrádce. Opoziční politik snad nikoliv. Představme si to (ač je to nepředstavitelné) u nás doma. Tedy že Miloš Zeman nechá otrávit Jiřího Drahoše. Nežijeme ovšem v prezidentském systému, takže si spíš zkusme představit, že by Andrej Babiš nechal otrávit třeba předsedu Pirátů Ivana Bartoše. Naprosto šílená představa, absurdní. V Rusku však skoro normální.
Ta představa však zřejmě není v nejmenším šílená pro prezidenta Zemana (pro premiéra Babiše jistě šílená je). Zeman Putina bere, obdivuje a pracuje u nás pilně v jeho prospěch. Kupříkladu tím, že se snaží protlačit firmu Rosatom do zakázky na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany. Nedávno vyslal do Ruska na jednání s Putinovým poradcem Ušakovem i svého poradce Martina Nejedlého. O čem jednali, nevíme, nikdo z české ambasády u setkání nesměl být.
Chápete, o co jde, Putinova tajná služba sledovala opozičního politika a pokusila se ho zavraždit státním jedem novičok. To jsou symboly, jež vysílají signály, Putinova strašlivá vizitka. Ten člověk se nezastaví před ničím. A český prezident ho podporuje a vzhlíží k němu. Vzhlíží k člověku, který nechává vraždit svoje oponenty. Zeman se usilovně snaží prosadit ruskou (putinovskou) firmu do největší české zakázky za posledních třicet let.
Co by normální člověk žijící v demokratické zemi čekal? Že se prezident po odhalení Bellingacatu chytí za nos, že se omluví, že se od Putina distancuje, že řekne: prosazovat Rosatom byla chyba, omlouvám se, jednal jsem proti českým národním zájmům. Povídali, že mu hráli, nic takového se nestalo a nestane. Nejedlý údajně dojednával setkání Zemana a Putina, setkání české hlavy státu s objednavatelem vraždy opozičního politika. Tohle je česká hradní realita. Temné. Nechutné.
