Jan Lipold Jan Lipold | Komentáře
8. 4. 2017 10:00

Zeman utrhl první list volebního kalendáře. Na podzim to vypukne ve velkém

Pozdější termín parlamentních voleb není příznivou zprávou pro Andreje Babiše.
Miloš Zeman u voleb 2013.
Miloš Zeman u voleb 2013. | Foto: Vojtěch Marek

Prezident Miloš Zeman vypíše parlamentní volby na pátek 20. a sobotu 21. října 2017. Oznámil to ve čtvrtek večer. Anuloval tím spekulace, že zvolí naopak první možný termín voleb, tedy 29. a 30. září. (O několik dní dřív totiž potměšile poznamenal, že "naše strany jsou většinou strašně líné, odmítají vést kampaň přes prázdniny.")

Nakonec si vybral opak - volby budou až těsně předtím, než sněmovně vyprší čtyřleté funkční období (minule se hlasovalo 25. a 26. října 2013). Kampaň o prázdninách tedy bude spíš pozvolná než třeskutá.

Dá se říct, že Zeman rozhodl konzistentně. Také v roce 2013 vybral až poslední možný termín voleb (tehdy to bylo nabíledni, protože šlo o předčasné volby ve zrychleném režimu, na přípravu a kampaň nebylo moc času). Stejně tak vloni při krajských volbách (tehdy dokonce napoprvé ohlásil ještě o týden pozdější datum, než dovoloval zákon, a musel ho opravit).

Pozdějším termínem dává Zeman dnešní sněmovně o pár dní víc života. A o něco prodlužuje volební kampaň. Protože v létě by tak jako tak naplno nepropukla, bylo by to neproduktivní: ne kvůli "líným" stranám, ale kvůli "líným" voličům, kteří budou na prázdninách a na dovolených a politické masáži uniknou rozhodně snáz než v září a v říjnu.

Billboardobraní

Zajímavé bude sledovat, co s volební kampaní provede datum 1. září. K tomu dni totiž mají od dálnic a silnic I. třídy zmizet billboardy, respektive inzerce na nich. Každá, i volební.

Pokud poslanci na poslední chvíli zákon nezmění (to se pořád může stát, ve sněmovně leží návrh Jaroslava Foldyny), mají politické strany v zásadě tři možnosti: buď na dálničních billboardech kampaň vůbec nerozjíždět, nebo počítat s tím, že k 1. září jejich billboardy zmizí, anebo tomu nechat volný průběh a čekat, jak se zachovají agentury. Každopádně, být na billboardech až někdy do října jako corpus delicti porušování zákona, to by asi nebyla ta nejlepší reklama.

Většina billboardů ovšem stojí a visí na území měst a zmíněný zákon se jich netýká, takže kampaň billboardůprostá rozhodně nebude.

Každý den se počítá

Volby 29. a 30. září by připadly na prodloužený víkend, ve čtvrtek 28. září je státní svátek. To by pravděpodobně snížilo volební účast (a to, traduje se, prospívá stranám s vyšším podílem věrných voličů, jako jsou KSČM nebo KDU-ČSL.) A také mohlo uškodit stranám, které volí spíš majetnější a aktivnější skupiny obyvatel nebo takzvaní městští liberálové. Lidé, co už před volbami odjedou na chalupy nebo krátké výlety do zahraničí a v pátek ani v sobotu hlasovat nepřijdou.

Volby by se měly konat pokud možno ve standardním, ne něčím výjimečném týdnu (i v roce 2013 nastal problém, povolební pondělí 28. října bylo státním svátkem, ale lidé mohli napřed odvolit v pátek a až pak vyrazit na prodloužený víkend). Třetí týden v říjnu je pro strany i voliče určitě férovější datum než konec září.

Říjnový termín není příznivou zprávou pro Andreje Babiše. Policie si nedávno vzala dalšího půl roku na vyšetřování dotací na Čapí hnízdo, a lhůta vyprší právě před volbami. Kdyby byly v září, policie by mohla stále ještě "prověřovat". Anebo už stihne "doprověřit" - každý týden, ba den navíc může hrát roli.

Babišovo ANO dnes jasně vede ve volebních preferencích. Ve volbách 2010 a 2013 se ukázalo, že favorit průzkumů (tehdy ČSSD) v posledních týdnech před volbami ztrácel, někteří to připisují únavě z kampaně a podvědomé tendenci "českého voliče" vyvažovat, aby nikdo nevyhrál přespříliš. To jsou spíš spekulace, ale úvaha, že Babiš může mít problém udržet dosavadní "drive" a vítězný tah na branku, není sama o sobě scestná. Takže by mu spíš vyhovovalo, kdyby volby byly dřív než později.

Přípravka na prezidenta

Už necelé tři měsíce nato přijde volba prezidenta. První kolo nejpozději 19. a 20. ledna. Hlava státu se volí na pět, parlament jen na čtyři roky, ale souběh způsobilo rozpuštění sněmovny po pádu Nečasovy vlády. Kdyby byla bývala vydržela, šli bychom k parlamentním volbám pravděpodobně až v květnu 2018. Tedy s čerstvě zvoleným prezidentem na Hradě.

Takhle je situace obrácená: po volbách tu bude ještě dosavadní prezident, a protože je jím Miloš Zeman, není přehnané říct, že může být "pánem situace". Má v ruce asi nejsilnější prezidentskou pravomoc, jmenování (nebo nejmenování) vlády. Může dirigovat koaliční jednání, kormidlovat politikou, klást si podmínky. Bude k němu upřena maximální pozornost.

Ideální kulisy pro Zemana - navíc jako pro kandidáta v nadcházející prezidentské volbě.

Last minute

Pozdější termín parlamentních voleb prostor pro Zemana - pána situace o něco zkracuje. Ale i když počítáme s tím, že by měl (ale co je u něj jisté?) vládu jmenovat ještě do prezidentských voleb (jinak by to zavánělo šerednými průtahy a ústavními komplikacemi), pořád mu zbývá dost času na to, aby v roli hybatele politiky vydržel dost dlouho.

Vyhlášením voleb až na říjen si Zeman-kandidát neuškodí. Mírný handicap je to pro jeho soupeře, kteří budou mít o něco méně času, aby se prezentovali, zaujali. Protože volební kampaň do Poslanecké sněmovny prezidentskou kampaň do značné míry přehluší - až do třetího říjnového týdne bude hlavní pozornost upřena na partaje, ne na prezidentské kandidáty.

V každém případě, uzávěrka přihlášek pro prezidentské volby bude až po volbách do sněmovny. To ještě politickým stranám dává šanci upravit jejich prezidentskou taktiku; stejně tak se do prezidentského boje mohou přihlásit nějací noví "last minute" kandidáti. Před 21. říjnem se dá o výsledcích prezidentských voleb soudit jen mlhavě.

Už máte naplánovaný svůj volební kalendář?

 

Právě se děje

před 58 minutami

Italští poslanci vyslovili důvěru vládě premiéra Conteho. Kabinet v úterý požádá o důvěru také druhou komoru Senát, kde ale nemá zaručenou většinu

Zdroj: ČTK
Další zprávy