reklama
 
 

Zeman utrhl první list volebního kalendáře. Na podzim to vypukne ve velkém

8. 4. 2017
Pozdější termín parlamentních voleb není příznivou zprávou pro Andreje Babiše.

Prezident Miloš Zeman vypíše parlamentní volby na pátek 20. a sobotu 21. října 2017. Oznámil to ve čtvrtek večer. Anuloval tím spekulace, že zvolí naopak první možný termín voleb, tedy 29. a 30. září. (O několik dní dřív totiž potměšile poznamenal, že "naše strany jsou většinou strašně líné, odmítají vést kampaň přes prázdniny.")

Nakonec si vybral opak - volby budou až těsně předtím, než sněmovně vyprší čtyřleté funkční období (minule se hlasovalo 25. a 26. října 2013). Kampaň o prázdninách tedy bude spíš pozvolná než třeskutá.

Dá se říct, že Zeman rozhodl konzistentně. Také v roce 2013 vybral až poslední možný termín voleb (tehdy to bylo nabíledni, protože šlo o předčasné volby ve zrychleném režimu, na přípravu a kampaň nebylo moc času). Stejně tak vloni při krajských volbách (tehdy dokonce napoprvé ohlásil ještě o týden pozdější datum, než dovoloval zákon, a musel ho opravit).

Pozdějším termínem dává Zeman dnešní sněmovně o pár dní víc života. A o něco prodlužuje volební kampaň. Protože v létě by tak jako tak naplno nepropukla, bylo by to neproduktivní: ne kvůli "líným" stranám, ale kvůli "líným" voličům, kteří budou na prázdninách a na dovolených a politické masáži uniknou rozhodně snáz než v září a v říjnu.

Billboardobraní

Zajímavé bude sledovat, co s volební kampaní provede datum 1. září. K tomu dni totiž mají od dálnic a silnic I. třídy zmizet billboardy, respektive inzerce na nich. Každá, i volební.

Pokud poslanci na poslední chvíli zákon nezmění (to se pořád může stát, ve sněmovně leží návrh Jaroslava Foldyny), mají politické strany v zásadě tři možnosti: buď na dálničních billboardech kampaň vůbec nerozjíždět, nebo počítat s tím, že k 1. září jejich billboardy zmizí, anebo tomu nechat volný průběh a čekat, jak se zachovají agentury. Každopádně, být na billboardech až někdy do října jako corpus delicti porušování zákona, to by asi nebyla ta nejlepší reklama.

Většina billboardů ovšem stojí a visí na území měst a zmíněný zákon se jich netýká, takže kampaň billboardůprostá rozhodně nebude.

Každý den se počítá

Volby 29. a 30. září by připadly na prodloužený víkend, ve čtvrtek 28. září je státní svátek. To by pravděpodobně snížilo volební účast (a to, traduje se, prospívá stranám s vyšším podílem věrných voličů, jako jsou KSČM nebo KDU-ČSL.) A také mohlo uškodit stranám, které volí spíš majetnější a aktivnější skupiny obyvatel nebo takzvaní městští liberálové. Lidé, co už před volbami odjedou na chalupy nebo krátké výlety do zahraničí a v pátek ani v sobotu hlasovat nepřijdou.

Volby by se měly konat pokud možno ve standardním, ne něčím výjimečném týdnu (i v roce 2013 nastal problém, povolební pondělí 28. října bylo státním svátkem, ale lidé mohli napřed odvolit v pátek a až pak vyrazit na prodloužený víkend). Třetí týden v říjnu je pro strany i voliče určitě férovější datum než konec září.

Říjnový termín není příznivou zprávou pro Andreje Babiše. Policie si nedávno vzala dalšího půl roku na vyšetřování dotací na Čapí hnízdo, a lhůta vyprší právě před volbami. Kdyby byly v září, policie by mohla stále ještě "prověřovat". Anebo už stihne "doprověřit" - každý týden, ba den navíc může hrát roli.

Babišovo ANO dnes jasně vede ve volebních preferencích. Ve volbách 2010 a 2013 se ukázalo, že favorit průzkumů (tehdy ČSSD) v posledních týdnech před volbami ztrácel, někteří to připisují únavě z kampaně a podvědomé tendenci "českého voliče" vyvažovat, aby nikdo nevyhrál přespříliš. To jsou spíš spekulace, ale úvaha, že Babiš může mít problém udržet dosavadní "drive" a vítězný tah na branku, není sama o sobě scestná. Takže by mu spíš vyhovovalo, kdyby volby byly dřív než později.

Přípravka na prezidenta

Už necelé tři měsíce nato přijde volba prezidenta. První kolo nejpozději 19. a 20. ledna. Hlava státu se volí na pět, parlament jen na čtyři roky, ale souběh způsobilo rozpuštění sněmovny po pádu Nečasovy vlády. Kdyby byla bývala vydržela, šli bychom k parlamentním volbám pravděpodobně až v květnu 2018. Tedy s čerstvě zvoleným prezidentem na Hradě.

Takhle je situace obrácená: po volbách tu bude ještě dosavadní prezident, a protože je jím Miloš Zeman, není přehnané říct, že může být "pánem situace". Má v ruce asi nejsilnější prezidentskou pravomoc, jmenování (nebo nejmenování) vlády. Může dirigovat koaliční jednání, kormidlovat politikou, klást si podmínky. Bude k němu upřena maximální pozornost.

Ideální kulisy pro Zemana - navíc jako pro kandidáta v nadcházející prezidentské volbě.

Last minute

Pozdější termín parlamentních voleb prostor pro Zemana - pána situace o něco zkracuje. Ale i když počítáme s tím, že by měl (ale co je u něj jisté?) vládu jmenovat ještě do prezidentských voleb (jinak by to zavánělo šerednými průtahy a ústavními komplikacemi), pořád mu zbývá dost času na to, aby v roli hybatele politiky vydržel dost dlouho.

Vyhlášením voleb až na říjen si Zeman-kandidát neuškodí. Mírný handicap je to pro jeho soupeře, kteří budou mít o něco méně času, aby se prezentovali, zaujali. Protože volební kampaň do Poslanecké sněmovny prezidentskou kampaň do značné míry přehluší - až do třetího říjnového týdne bude hlavní pozornost upřena na partaje, ne na prezidentské kandidáty.

V každém případě, uzávěrka přihlášek pro prezidentské volby bude až po volbách do sněmovny. To ještě politickým stranám dává šanci upravit jejich prezidentskou taktiku; stejně tak se do prezidentského boje mohou přihlásit nějací noví "last minute" kandidáti. Před 21. říjnem se dá o výsledcích prezidentských voleb soudit jen mlhavě.

Už máte naplánovaný svůj volební kalendář?

autor: Jan Lipold

reklama
reklama
reklama
komerční sdělení
reklama

Sponzorované odkazy

reklama