Žijeme v době dvou prolínajících se kampaní, jedna běží před volbou na Hrad, druhá před volbou do sněmovny. V té první jen zdánlivě nejde o tolik. Miloš Zeman předvedl, že i jeden člověk na správném postu dokáže zemi přetáčet ze západního směru na východní.
Ve volbě do sněmovny pak taky není v sázce málo. Vyhraje Andrej Babiš, oligarchizuje se česká politika? Čeká nás vláda miliardáře a nějakých přicmrndavačů? Kam by nás Babišovo ANO vedlo? Předseda si tak dobře rozumí s prezidentem, co když nás zavede v EU na periferii? Navíc převod mnohamiliardového majetku do svěřenských fondů, jak víme, střet zájmů nevyřešil. Babiš (jako ministr financí, případně jako šéf vlády) bude dál mít na mysli, že potřebuje, aby společnosti Agrofert a SynBiol maximálně prosperovaly.
Nebo vyhraje ANO, ale rozdíl mezi Babišem a Sobotkou bude malý, takže ČSSD dá dohromady vládu s komunisty? Se stranou, která se nereformovala a funguje v ní stalinistické křídlo? I tohle je hrozba.
Popořadě. Hradní volba. Miloš Zeman nepolevuje, předvádí plné nasazení, výjezdy neberou konce, mluvčí Ovčáček pracuje na druhém zvolení svého šéfa, na TV Barrandov bude co týden Zeman mluvit s ženou Vratislava Mynáře, ukazují ho na běžkách, jako že je v kondici atd. Toto lze těžko překonat, nikdo se dnešní hlavě státu v nasazení nemůže rovnat, dokonale využívá výhody prezidentského úřadu. Kampaň a prezidentování dokonale splývá, nerozlišitelné.
Nevýhodou Zemana je mimořádná okoukanost, poněkud už nudí, neustále opakuje to samé, ničím nepřekvapuje, jeho bonmoty se opakují stejně jako vtípek, o tom, že on neukradne propisku… To je však pohled novináře, lidé na náměstí, kam Zeman přijel, to vnímají jinak. Pro ně je to poprvé nebo podruhé. A "on přijel"! Reálnější nevýhodou se jeví to, že příliv uprchlíků opadává, EU migraci začíná do jisté míry zvládat, reaguje. Zemanovo minus: neskrývaný odpor k některým politikům (Sobotka, Kalousek atd.).
Do karet mu naopak zahrály americké volby; s Trumpem v čele USA se najednou může jevit jako nejen proruský a pročínský (míněno tak, že se lísá k Putinovi, Si Ťin-pchingovi a jejich režimům), ale i protrumpovský. (Nelze však stále tvrdit, že by byl proamerický či prozápadní.)
Kanalizuje ultrapravicové voliče
I pro nezemanovské voliče prezident představuje jednu nezanedbatelnou výhodu: váže na sebe (kanalizuje) ultrapravicové nebo vyděšené voliče. Ti pak necítí tak silnou potřebu podporovat nějakou xenofobní, nacionalistickou partaj.
Další kandidáti na Hrad? Textař Michal Horáček se snaží dělat otevřenou americkou kampaň v českých poměrech, ale zájem médií o něj poměrně rychle opadl a on sám jako by čím dál víc zapadal. Další kandidáti zatím stále "ještě nevědí".
Divoká kampaň se rozpoutala před sněmovními volbami. ANO a Andrej Babiš mají preference vysoko, do voleb, jež nás čekají letos v říjnu, je ovšem ještě daleko. Babiš čelí neustálému tlaku, ale vyhovuje mu to, tuhle situaci zvládá: obětní beránek, okopávaný chudák, sám proti všem (což je navíc skoro realita; na své straně má Zemana, to je tak vše). Program mu vytvářejí ti druzí; pokud něco udělá výjimečně sám (EET), nesvědčí to příliš o jeho manažerských schopnostech, bývá to sporné a zpochybňované.
Babiš vlastně disponuje menší silou, než jak se soupeřům jeví. Důkazem může být třeba svěřenský fond; nenašel odvahu na skutečný vzdor. Označil "lex Babiš" za protiústavní, netroufl si ho však nedbat, stáhl ohon a obří majetek honem převedl (pochopitelně pro sebe velmi výhodně).
Slabinou Babiše je hlavně Babiš; všecko se točí okolo něj, stále je tu jen on, Babiš, Babiš, Babiš. To je vždycky riskantní nejen pokud jde o voliče, i pokud jde o interiér strany, zde hnutí.
Preference mu z padesáti i více procent vyrábějí soupeři. Program? Opakovat stále to samé a zároveň coby "úspěšný ministr financí" těžit z požehnané české ekonomiky (ekonomický bůh je evidentně původem chemik a stojí na Babišově straně). Ekonomika Babišovi pomáhá. Umí taky těžit z chyb soupeřů, viz třeba to, jak ČSSD škodí "mobilní operátor", ministr průmyslu Jan Mládek.
Naposledy Babiš perfektně využil Sobotkova prohlášení, že by klidně vládl s komunisty. V Právu šéf ANO obratem ohlásil: "Já bych s komunisty ve vládě určitě nebyl, protože máme úplně odlišné programové cíle a jinou ideologii." (Loni tvrdil, že by mu rudí nevadili.)
Načo program
Šéf ANO moc na program nehraje, natožpak na ideologii (ta byla v české politice demokratických stran s koncem ODA zapomenuta), ale teď vlastně voličům vzkazuje: Bohuslav Sobotka zastává stejnou ideologii jako Vojtěch Filip (KSČM). Zatímco on drží "stát jako firmu", stát jako Agrofert, samozřejmě nezaparkovaný ve svěřenském fondu.
ČSSD by ráda zacouvala do levicového programu, jenomže už to neumí (ztratila levicovou ideologii). Nedivme se, "solidarita", natožpak "internacionální solidarita", se dnes v Česku nenosí, vládne populismus, který je ze své podstaty antisociální. V ČSSD ho má na starosti především ministr vnitra Milan Chovanec, který se promenuje po kanceláři ministerstva vnitra s vinčestrovkou na prsou, připraven zlikvidovat zjevivšího se teroristu.
ČSSD neumí překvapit, něco "změnit", nemá ani na rozumného, kvalitního protikandidáta pro březnovou volbu předsedy. Skutečně levicová je ministryně práce Michaela Marksová, která málem vyletěla z vlády, málem byla utracena jako oběť živá a svatá. Zato se ví o oranžovém bijci Chovancovi (za ODS zničil neposlušnou antimafiánskou policii ÚOOZ). Ví se o Janu Mládkovi, který se může přetrhnout, aby nám neslevilo volání a mobilní data. A ví se o Sobotkovi, který by rád bankám zavedl sektorovou daň, takže to zaplatíme my. Politika jak bejk (vedený na jatka).
Sobotka se pak podobá kolenu s utrženými vazy, tak je pevným vůdcem strany. Předvádí to v pravidelných intervalech. Z loňského roku vzpomeňme na katastrofální, hanebné prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů k Číně. Čerstvě nabídl vládnutí s komunisty (zřejmě je chce vyfouknout Babišovi, což se mu stejně nepovede.) Vláda s KSČM má zřejmě demonstrovat onen "návrat k levicovosti". Smutné.
Další adepti na hlasy voličů? O dvojkoalici vyjednávají lidovci a STAN. Hodně mluví o síle, chtěli by být silou, ale každý si zatím ostražitě hlídá svůj píseček. Uvidíme, jak vzájemné polo-spojení zvládnou.
Alternativa k Babišovi i "SOCDEMKOM"
List (lidovci a STAN) je mix pozice s opozicí, což vypadá neotřele, zajímavě. Vize? Vlastně taky dobrá: zůstat na Západě, v EU a v NATO. Dobré, že to u nich víme jasně. U Babiše a Sobotky s Filipem to tak jasné není.
Jenomže volič bude chtít po dvojkoalici víc. Nabízí se lidem, kteří odmítají Babiše i "SOCDEMKOM", koalici sociální demokracie a komunistů. Bude hodně záležet na jednotě projektu. Jestli se šéfové Bělobrádek a Gazdík dokážou shodnout, doplňovat, jestli z nich bude BěloGazd. Více než u ODS a TOP 09 bude záležet na preferencích, u dvojkoalice je lid bude sledovat s ostražitostí, protože deset procent hlasů není málo a Češi nepatří mezi riskéry.
Dále kandidují dvě pravicové, opoziční strany, které se do jisté míry podobají, ale postrádají odvahu se spojit, tedy ODS a TOP 09.
Je ODS alternativou? A vůči komu? Nejvíc z ní vyčnívá Václav Klaus junior se svými antiobčanskými, antibruselskými, antimuslimskými názory. Takže ano, ODS se nabízí coby alternativa, ale nejvíc k SPD Tomia Okamury. (Tato nacionalistická strana své hlasy nepochybně dostane. Ale podobně jako dosud komunisté se s ní nejspíš nikdo nebude chtít spojit.)
Občanští demokraté trpí dlouhodobou vadou, již můžeme charakterizovat jako "králíček uhranutý kobrou"; většinu pozornosti vrhá na Babiše, to je vtělený ďábel, opakují to až otravně často (a je fuk, že mají pravdu, takhle se to nehraje, navíc ANO občas taky něco udělá dobře).
Zbytek činnosti ODS začíná být návratem do dob klausismu: občanskou společnost nutno odmítnout, žalobce zase podřídit politikům, politická korektnost coby brzda pokroku atd. Bída. Nemodernost na entou vydávaná za "konzervatismus".
TOP 09 dělá stejnou chybu jako ODS: babišuje a babišuje, až se ubabišuje. Disponuje několika schopnými politiky, sem patří Miroslav Kalousek, Luděk Niedermayer a další, ale základem je Babiš a to voličům nemůže stačit.
V jednom se topka ovšem zásadně od ODS liší (možná i proto jsou ty dvě skupiny těžko spojitelné), není populistická, protiimigrační, protievropská, antikorektní, protrumpovská. Proto pro západně uvažující občany volitelná.
Hlavní chyba? Strana se postupně odschwarzenbergovává, Kalousek je alfasamec, další podobně silná osobnost chybí a je to znát. Topka voliče příliš neláká, nejeví se jako silná alternativa, což jí škodí. Potřebovala by nutně omladit, jenomže to už do voleb nestihne.
Suma sumárum, pokud klasické strany nepřidají, nepřesvědčí, čeká nás vláda miliardáře a nějakých přicmrndavačů. I tu přežijeme, ale pokud jde o zahraniční politiku, můžeme se octnout na periferii EU. A v domácí nám hrozí podobný zmar jako v době opoziční smlouvy. Babišova oligarchická republika.
