Ve Washingtonu tento týden padl tvrdý trest. Enrique Tarrio dostal 22 roků vězení za svoji roli v útoku na Kapitol, sídlo amerického Kongresu, z 6. ledna 2021. Tarrio byl v té době vůdcem krajně pravicové organizace Proud Boys, Hrdí hoši, jejíž členové tvořili tvrdé jádro ataku, celou akci předem plánovali a přímo na místě organizovali násilné vniknutí do budovy Kongresu.
Podle rozsudku se Tarrio dopustil "rozvratného spiknutí", což je ustanovení, která má původ hluboko v americké historii, po americké občanské válce (1861 až 1865) mířilo proti proponentům jižanské Konfederace za jejich pokus o svržení a zničení americké vlády.
Po více než dvou a půl letech, které uplynuly od útoku z ledna 2021, se to ovšem může zdát jako až příliš drakonický trest, a to i kvůli zmíněné skutkové podstatě. Opravdu chtěli Proud Boys svrhnout vládu, nebyl to prostě jen občanský protest, který se organizátorům sice vymkl z rukou, ale skutečně nebezpečný nebyl? Autor tohoto textu takové námitky dostává v e-mailech od čtenářů, případně se objevují v osobních rozhovorech o současné Americe.
Přičemž další pochybností, která zaznívá, je srovnání s demonstracemi, které se přehnaly Spojenými státy po zavraždění černocha George Floyda v květnu 2020. Kdo byl tehdy potrestán za obrovské škody na majetku, které demonstranti způsobili? Za násilné činy, které při tom byly spáchány? Nebyly tyto masivní protesty pod záštitou hnutí Black Lives Matter (BLM) ve svém součtu vážnějším porušením zákona než jednodenní dobývání Kapitolu?
Účastníci útoku na Kongres dostávají desetileté tresty a celkem bylo zažalováno přes 1100 lidí, zatímco v souvislosti s demonstracemi a okupačními protesty, které po vraždě George Floyda na mnohých místech v USA trvaly dlouhé týdny, padlo jen 300 žalob. Není tady něco špatně? Není to důkaz dvojího metru americké justice? Pro odpovědi se musíme vrátit v čase.
Den, který zlomil tradici
Do začátku listopadu 2020, kdy Donald Trump ještě během volební noci neuznal svoji porážku v souboji s demokratem Joem Bidenem, a naopak se prohlásil za vítěze. Vše, co následovalo, zde už bylo vícekrát popsáno - tak jen velmi stručně: Po jedné linii se Trump snažil volby zpochybnit legálními žalobami (s žádnou ale neuspěl) a zároveň už protizákonnými machinacemi, což je nyní předmětem dvou trestních obvinění, kvůli kterým ho čekají soudní řízení.
Druhou nohou Trumpova úsilí o zvrácení výsledku voleb pak byla veřejná kampaň směrem k jeho voličům a příznivcům. Trump je přesvědčil, že se spolu s ním stali obětí kolosálního podvodu, že jim byl ukraden Bílý dům a že něco takového si nemohou nechat líbit. Na 6. ledna 2021 je sezval do Washingtonu a po plamenném projevu vyslal na Kapitol, kde členové Kongresu měli v posledním nutném formálním kroku potvrdit Bidenovo vítězství.
Je asi vinou výběrové paměti, že jedním z ikonických obrazů toho dne je postava "šamana", spíše tragikomické figurky, která celou věc staví do světla jakési "freak show" Trumpových příznivců. Jenže to, co ve se skutečnosti dělo, čeho jsme mohli být prostřednictvím televizních kamer očitými svědky, přesně pojmenoval federální soudce Timothy Kelly, který tuto středu vynesl výše zmíněný dvaadvacetiletý trest.
"Tento den zlomil naši do té doby nepřetržitou tradici mírového předání moci, což je skutečně jedna z nejcennějších věcí, kterou jsme jako Američané měli. Tato tradice byla přerušena. Napravit to bude vyžadovat čas a úsilí," uvedl soudce, kterého do funkce v roce 2017 nominoval tehdejší prezident Donald Trump.
Dnes už na to mnozí Američané chtějí zapomenout, ale při sledování událostí 6. ledna 2021 měli srdce v krku. Demokraté i republikáni. Bylo to šokující, strašidelné, skličující. Ne náhodou od amerických novinářů hned několikrát zaznělo, že mají před očima nejhorší obrazy od 11. září 2001. Tehdy byly Spojené státy pod útokem zvenčí, od teroristů z al-Káidy. Dne 6. ledna 2021 přišel ten útok zevnitř, od Američanů.
Hrdí hoši byli připraveni
Proto jsou teď účastníci tohoto ataku tak přísně posuzováni a tvrdě trestáni. A Hrdí hoši byli nejen jeho pěšáckou úderkou, ale také přípravným, organizačním zázemím. K čemuž je před tím povolal sám Donald Trump. Během předvolební debaty s Joem Bidenem v září 2020 ho moderátoři vybídli, zda je ochoten se veřejně vzdát podpory této ultrapravicové skupiny. "Ustupte a buďte připraveni," vzkázal jí ovšem Trump, což Hrdí hoši pochopili přesně tak, jak on zamýšlel.
Když je pak v týdnech po volbách povolal "do zbraně", byli připraveni. A 6. ledna 2021 přišel čas konečného útoku. Je pravda, že vlna demonstrací, která se přehnala Amerikou po vraždě George Floyda, byla ve vyčíslitelných následcích mnohem horší, než byl útok na Kongres. Na zničeném majetku to byly až dvě miliardy dolarů, o život přišlo 25 lidí.
Následky útoku na Kapitol jsou ve srovnání s tím mírnější, necelé dva miliony dolarů a pět lidských životů. Jenže, jakkoli to může znít cynicky, mohutné bouře po vraždě George Floyda byly něčím, nač je Amerika zvyklá, co už vícekrát zažila, co k tamní realitě patří. A co už tak - chtě nechtě - bere jako součást svého společenského a politického života.
Když se podíváme jen několik desítek let zpět, za "dlouhého horkého léta" 1967 vzplály násilné protesty ve více než stovce amerických měst. A hned o rok později, po vraždě Martina Luthera Kinga Jr. na jaře 1968, to přišlo znovu. Zabito tehdy bylo takřka 50 lidí. Plošně se demonstrovalo na začátku 70. let a ještě divočeji a násilněji o dvacet let později poté, co policie v Los Angeles zbila černocha Rodneyho Kinga.
To nebyl výlet do Washingtonu
Nelze samozřejmě omlouvat, pokud justice není schopna, nebo možná ani ochotna, dohnat k odpovědnosti ty, kdo při násilných protestech vrhají zápalné lahve na policisty, rabují obchody, ničí soukromý majetek a týdny násilně okupují celé městské čtvrti. A asi můžeme s velkou dávkou pravděpodobnosti konstatovat, že například v Portlandu v Oregonu tamní úřady nechaly řadu excesů a porušení zákona během demonstrací za George Floyda bez trestu.
Ale dávat to technicky - v objemu škod, v počtech obětí - na misky vah s útokem na Kongres je nesmyslné. To, že po vraždě George Floyda mnozí ničitelé a násilníci nejspíše unikli spravedlnosti, je jedna věc. Nemělo by to tak být a zcela pochopitelně to snižuje důvěru v nestrannost justice. Ale zároveň to nemůže být argument, aby justice byla snad shovívavější k účastníkům násilného útoku na Kapitol.
Pokud je Kongres jako zákonodárný orgán jedním ze tří pilířů ústavního rozdělení moci, tak útok na Kongres s cílem silově zvrátit jeho rozhodnutí, byl právě útokem na samotný ústavní systém země. "Je těžké vyjádřit slovy, jak důležité je pro nás mírové předání moci. Naše země nemůže přežít, když volení lídři budou ohroženi silou a násilím," uvedl ve zdůvodnění svého přísného verdiktu soudce Timothy Kelly.
To nebylo "jen jako", to nebyl výlet amerických voličů za svými zákonodárci do Kongresu, to nebyl legitimní projev občanské nespokojenosti, jak se zpětně snaží tvrdit mnozí republikánští politici. Nikoliv, bylo to přesně tak, jak to pojmenoval soudce Kelly. Dne 6. ledna 2021 byly Spojené státy nebezpečně blízko tomu, aby se jejich tradice "mírové předání moci" zhroutila. Aktéři útoku - a tím spíše jeho organizátoři a ústřední hybatelé - si své tresty zaslouží.
