Minulý čtvrtek zveřejnila Bezpečnostní informační služba (BIS) svoji výroční zprávu za rok 2022. Tedy za rok, který byl pro naši i evropskou bezpečnost naprosto zlomový. Je cenné, že tajná služba už mnoho let, přesně od roku 1998, tyto souhrnné zprávy pro veřejnost vydává.
Informace jsou zveřejňovány ze tří důvodů. První, dělá se to v západních zemích. Druhý, služba upozorňuje na bezpečnostní rizika, která stát ohrožují, uvědomuje si, že to občané potřebují vědět, že potřebují ověřené informace. Třetí, služba prodává svoji práci, snaží se veřejnost získat na svoji stranu, což jí pak také dává větší možnosti, když chce po tuzemských obyvatelích spolupráci. Zároveň zprávami varuje své nepřátele, naše nepřátele, ti mají šanci v náznacích pochopit, na čem BIS pracuje.
Zprávy se za uplynulých 25 let hodně vyvíjely. Stojí za to do nich nahlédnout a vidět, jak dokázaly být v některých letech konkrétní třeba v pohledu na domácí ekonomiku a průmysl. Jejich informační hodnota, síla, hutnost zjevně souvisí s politickou situací, v níž jsou sepisovány.
"Biska" za panování prezidenta Miloše Zemana zažila těžké časy. Její ředitel Michal Koudelka pro Zemana nepochybně představoval úhlavního nepřítele, kterého se dlouho pokoušel zničit, odstranit, pošpinit, pokořit. Zjevně to souviselo s faktem, že Koudelka ve službě do roku 2006, do svého jmenování ředitelem BIS, vedl odbor kontrašpionáže. Mezi jeho hlavní zájmy patřila činnost ruských zpravodajských služeb v České republice. A také těch čínských.
Práce se Koudelkovi ještě více zkomplikovala, když u nás premiéroval Andrej Babiš, jehož Zeman považoval za spojence. Je otázkou, nakolik se v tu dobu služba zabývala ochranou našich ekonomických zájmů. Jak známo, Babiš má ve svěřenském fondu holding Agrofert a neustále mu po miliardách rostlo osobní jmění, viz zprávy Forbesu.
Investigativní novinář Jaroslav Kmenta napsal v srpnu 2021 pro Seznam Zprávy, že žijeme díky dvojici Zeman-Babiš "v bažinách" a BIS nám z těch bažin nijak nepomáhá. Cituji: "Nevím o tom, že by BIS chránila stát před dotačními nájezdy oligarchy Babiše. Nezaznamenal jsem, že by BIS chránila ekonomické zájmy státu před následky Babišova obřího střetu zájmů, kvůli němuž hrozí státu škody při proplácení evropských dotací. Neviděl jsem jedinou aktivitu BIS, která by se razantně postavila proti systematickému tlaku na policisty či státní zástupce, kteří rozhodovali o dotační kauze premiéra."
Dodám, že podle paragrafu 5 zákona o českých zpravodajských službách BIS "zabezpečuje informace o činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy České republiky". Informace předává klíčovým osobám ve státu, kam patří i premiér a prezident. Pokud tedy pracovala na pro Česko riskantním okolí Zemana, pokud by rozkrývala práci holdingu Agrofert, jeho vazby na stát, komu by to dávala? Zemanovi? Babišovi? Do lampárny.
Klientelistický kapitalismus je zcela pominut
Situace se změnila, na Hradě nesedí prezident, který byl mnoho let proruský, a vládu dnes neřídí oligarcha. BIS už není službou, kterou se snaží zničit hlava státu a která by svým způsobem mohla mít problém se svým premiérem. Premiér Fiala Koudelku po jistém váhání jmenoval šéfem služby na dalších pět let. Jmenován byl 15. února 2022, tedy 9 dní před vypuknutím války na Ukrajině. Pokud jde o vnější nepřátele státu, kontinuita se zcela jistě vyplatila.
Nová zpráva, opět zveřejněná až na podzim, s velkým odstupem od konce roku 2022, je jako obvykle silná tam, kde popisuje ruská a čínská rizika hrozící naší zemi. Jejím tématem je dále také nebezpečí, jež plyne z šíření dezinformací, varuje před deep fake, tedy videomateriálem a audionahrávkami vytvořenými pomocí umělé inteligence, napodobujícími hlasy i tváře lidí, kteří však říkají, co nikdy neřekli. Varování není plané, deep fake byly použity nedávno ve slovenské předvolební kampani proti Progresívnímu Slovensku a jeho předsedovi Michalovi Šimečkovi. Dezinformace pro Koudelku představují velmi důležité téma.
Zpráva má poněkud jinou strukturu, než na jakou jsme byli zvyklí u zpráv starších. Kupříkladu chybí kapitola Ekonomické zájmy státu. Jako by bylo toto téma pro politiky, zřejmě i pro ty dnešní, nepříjemné, úmyslně odsunuto do přítmí. Přitom však médii informovaná veřejnost dobře ví, jak se energetické firmy loni "napakovaly" na cenách energií (o jejich skokovém zvýšení se zpráva zmiňuje), jak se potravinářské firmy napakovaly na vysokých cenách potravin, které až po silné mediální kritice začaly snižovat. Nejde snad právě zde o důležité ekonomické zájmy státu? Nerozvrací přesně tyto věci důvěru ve stát? Nenahrávají Rusku a Putinovi? Ve zprávě najdete kapitoly Energetická bezpečnost a Ekonomické problémy státem ovládaných subjektů, ty však jsou velmi povšechné, povrchní, nicneříkající.
Že nejde o nějaké z prstu vycucané obavy, rizika, potvrzuje zpráva časopisu The Economist, podle níž Česko zaujalo druhou příčku v indexu klientelistického kapitalismu (crony capitalism). První skončilo Rusko, za námi se v první pětici umístily Malajsie, Singapur a Mexiko. Přitom klientelistický kapitalismus představuje miliardová bohatství, jež pocházejí převážně z "kamarádského" vztahu se státem. The Economist zjišťoval, kolika procenty se podílí majetek miliardářů vázaný na úzké a přátelské kontakty se státem na hrubém domácím produktu (HDP).
Psal jsem o tom v květnu: "Představy o férové společnosti z konce roku 1989 vzaly totálně za své. Blížíme se Rusku." Upřesním srovnání s Ruskem. Tamní miliardáři sající stát díky přátelským vazbám k Putinovi mají podíl na hrubém domácím produktu 19 procent, podíl českých miliardářů na HDP činí více než 15 procent. O tomto stát ničícím fenoménu ve zprávě BIS není napsáno nic.
A dalo by se pokračovat dál. Znovu zdůrazňuji, že zdražení a vysoká inflace (podle ekonomů částečně způsobená nečinností České národní banky, jež prospívala zadluženým oligarchům) hrály mimořádnou roli v polarizaci společnosti, v posílení nespokojenosti značné části obyvatel. Když si toto všechno uvědomíte, tak se stát ze zprávy BIS jeví skoro jako jakási idylka, pravda narušovaná proruskými aktivitami. Idylkou však ani náhodou není.
