3

:

4

Některá témata se objevují již notoricky a (nedostatečné) zastoupení žen v politice je jedním z nich. Prý ženy v politice, resp. jejich větší zastoupení, bude mít za následek pozvednutí politické kultury a projeví se tak jejich rovnoprávnost.

V čem je problém ? V tom, jak toho většího zastoupení dosáhnout.

Přestože mě osobně by větší podíl žen v politice nevadil a na ženy mám poměrně jasný názor (že jsou nadřazeny mužům), nemyslím si, že by jejich větší zastoupení v politice mělo za následek zlepšení politické kultury.

V poslanecké sněmovně ženy jsou, přesto nepozoruji, že by jakkoli přispěly k vyšší úrovni politiky ano, třeba Miroslava Němcová vystupuje kultivovaně, jenže jako protiklad uveďme Paroubka, Ratha nebo Jandáka a její pozitivní dopad je ten tam, zanikne ve vulgaritě těchto pánů. Problém politické kultury je v konfrontačním "kotelnickém" stylu.

Dále nechápu, jak souvisí rovnoprávnost se zastoupením ve veřejných funkcích nepozoruji, že by ženy byly diskriminovány, možná je prostě politika tolik nezajímá a věnují se raději jiným věcem, hledají seberealizaci jinde.

To je v demokratické společnosti naprosto normální a nechápu, proč by mělo být stavěno rovnítko mezi úroveň politické angažovanosti a rovnoprávnost.

To je chybná úvaha, která uměle konstruuje "mužský" a "ženský" svět, ignoruje realitu a vyznívá tak, že pokud není zastoupení asi 50 na 50, tak je něco špatně a nejde o rovnoprávnost. Navíc tato konstrukce sama říká ženy nejsou rovnoprávné, nejsou rovnocenné.

Poslední věcí je pak řešení spočívající v jakýchsi "kvótách" na zastoupení kolik mužů, kolik žen. A to už se dostáváme mimo demokracii.

Tyto kvóty totiž nejenže povedou k tomu, že ženy budou vybírány ne podle osobních kvalit, ale jen podle svého pohlaví (což považuji za ponižující), aby "byly na kandidátkách", dále neřeší problém, jak přesvědčit voliče, aby volili právě tyto ženy, ale tyto úvahy vůbec neberou v potaz další následky těchto kvót.

Těmi bude snaha zavést tyto kvóty i v jiných oblastech. Svých práv se budou dožadovat třeba homosexuálové, ochránci zvířat, advokáti, hasiči a další skupiny obyvatel. Samozřejmě, že budou chtít takto nastavené zastoupení nejen v politice, ale i ostatních státních a později i soukromých organizacích.

Nejméně zmiňovaným problémem těchto kvót bude případný nezájem žen (nebo nějaké další skupiny) o vstup do politiky (nebo jiné oblasti). Jak chtějí zastánci kvót tento problém vyřešit ? Bude se "verbovat pod nátlakem" ? Ale to by nebylo demokratické !

Demokratickým je nechat věcem volný průběh, nechat na ženách, zda se chtějí dobrovolně věnovat politice či nikoli. Kvóty na zastoupení tu či onde jsou jen zástěrkou pro ničím neopodstatněná privilegia určité skupiny občanů na úkor zbytku, a jako takové jsou tedy nedemokratické.

Petr Bouda, student PrF MU, [email protected], www.acidburn.wheee.cz

Naše společnost již prošla jistou emancipací projevující se v tom, že naprostá většina žen někdy pracovala či pracuje, a to i když jak jsem se nedávno někde dočetl polovina mužů by stále chtěla manželku v domácnosti.

S omezenou úlohou ženy jako matky, jak si to představují ODS a KDU-ČSL včetně některých žen-političek v těchto stranách, v roce 2007 nevystačíme. Před dvě stě lety možná, dnes se málokterá žena s touto rolí spokojí: například na mnoha oborech vysokých škol učí a studují z až 80 procent samé ženy a ne neúspěšně, máme tedy mezi sebou i spoustu velmi kvalifikovaných a vzdělaných žen.

Teď je jen potřeba tuto emancipaci přenést i do rovin rozhodování, tedy do politiky a potažmo do hospodářství: zde především v oblasti spravedlivějších mezd, ne aby ženy braly o 25 procent méně než muži. Prosazovat větší zastoupení žen v politice je naprosto regulérní a je to jeden (nikoliv jediný) z prostředků, jak ji kultivovat: jsem si zcela jistý, že by tím ubylo exhibicionistických výlevů nafoukaných kohoutů a politika by dostala žádoucí věcnou dimenzi.

Účast žen v politice je alarmujícně malá a má sestupnou tendenci, a to z mnoha důvodů. Nejalibističtější je k tomu říkat "nechme to na nich" - "neviditelná ruka trhu vyřeší vše". Proto je v této situaci diskuze o stanovení kvót zcela na místě, a nevidím na ni vůbec nic nedemokratického, právě naopak: je-li 50 procent žen, mají právo na padesátiprocentní zastoupení, to je logika poměrného systému, daného dokonce ústavou!

Petr Slavotínek, kulturní redaktor, Praha 1

S názorem vyjádřeným v nadpisu nesouhlasím. Pro politika i byznysmena jsou důležité určité vlastnosti, jako například píle, čestnost, schopnosti řízení a komunikace, a tyto vlastnosti jsou mnohem důležitější než jeho pohlaví. Je skutečně důležité, aby politici více mysleli na ženy i na muže. Někdy ovšem může daleko více pro ženy udělat muž a naopak.

Občané si velmi málo uvědomují, že politika je především práce. Politik se musí prokousat stohy papírů, setkat se se spoustou protivných a neochotných lidí, seznamovat se s odbornými aspekty daného problému a tak dále. Ale jeho pohlaví v tom nehraje zas tak velkou roli.

My ve školství nadáváme velmi často: Ten člověk, co tohle vymyslel, snad nikdy neučil! Měli by je poslat učit, aby si to vyzkoušeli! Domnívám se, že v jiných oborech je situace stejná. Ale věc by v žádném případě nevyřešilo opatření, že by mezi poslanci muselo být nějaké procento učitelů.

Navíc: učitel je tvor líný a v parlamentu by se jen tak asi nenapravil. Pokládám za hrubě nedemokratické, když by někdo chtěl mít kvótu pro počet žen v parlamentu. Mohou přeece kandidovat stejně jako muži, stejně jako já nebo vy. Můžeme je volit stejně jako muže. A doufám, že v našem státě nikdy nebudeme volit někoho jen kvůli jeho pohlaví. Tím nikdo politiku ani byznys nespraví.

Mgr. Ondřej Glac, učitel, Ústeckoorlicko

To, že je málo žen v politice a byznysu mi vadí, ale nemyslím si, že zavedení kvót problém vyřeší. Osobně by mi vadilo, kdybych práci nebo místo na kandidátce získala proto, že jsem žena, a ne proto, že jsem dobrá.

Zatím jsem žádné znevýhodnění v zaměstnání nepocítila naopak, byla jsem přijata na stejnou pozici jako můj manžel, a ačkoliv má vyšší vzdělání a delší pracovní zkušenosti než já, plat jsme dostali stejný. A věřím, že jsme odvedli stejně dobrou práci. Možná budu mluvit jinak, až se stanu matkou; možná pak budu ráda, že mě vůbec někdo zaměstná a bude mi jedno, že dostanu nižší plat než moji kolegové, těžko říct.

Domnívám se, že hlavní problém, proč je v politice a top managementu málo žen, je především v tom, že v České republice muži nejsou ochotni (zobecňuji) přijmout odpovědnost za výchovu svých dětí včetně toho, že si na určitou dobu vezmou rodičovskou dovolenou.

Starost o děti stále zůstává především na ženě není tedy divu, že nemá čas ani myšlení na tak (časově) náročnou práci, jakou politika bez pochyby je. Až bude normální, že rodičovské povinnosti budou sdílet oba rodiče a až bude výrazně rozšířena kvalitní péče "rodinného typu" pro malé děti (do tří let věku), určitě budeme mít v politice více žen. Zájem o aktivní účast na politickém dění ženám dle mého názoru určitě nechybí.

Ing. Marie Kolmanová, manažer, Belgie, Brusel

Dobrý den, aprvé jsem proti jakýmkoliv kvótám a to včetně počtu žen v politice. Osobně si myslím, že pokud žena projeví zájem má šanci se v politice dostat vysoko.

Co je tedy problém? Jedna z hlavních věcí je podle mě vulgarita a hrubost dnešní politické scény (viz. hrubián ze všech největší - Jiří Paroubek). Další věcí je pak dnešní celkové vnímání pozice ženy. Většina mužů podvědomě touží být lepší než jejich vlastní ženy, což jim ale vzhledem k vývoji lidstva nemůžeme zazlívat. Těžko pak najdete muže, který zůstane na mateřské dovolené s dětmi aby se jeho žena mohla věnovat karieře (a to například i té politické).

Osobně kolem sebe nevidím muže, kteří by ženám jakkoliv bránili ve výkonu jejich povolání či ve studiu. Vidím pouze muže, kteří mají strach, že by si jich jejich úspěšnější ženy přestaly vážit. Je to věc, o které se musí diskutovat a která je stále ve vývoji. Myslím však, že ten vývoj je, a je pozitivní.

Tereza Lévová, studentka stavební VUT v Brně

Dobrý den.

Mají ženy budovat kariéru?

Bude to velmi krátké, ale výstižné. Ano mají. Nežijeme přeci v muslimském světě, a proto má žana stejné právo jako muž budovat svou kariéru.
Je určitě spousta lidí, kteří si myslí že ne. Že by žena měla stát u plotny a starat se o rodinu. Přiznejme si to pánové, není jednoduché zaopatřit rodinu sám. Je to můj sen, dokázat zaopatřit rodinu sám. Ale jen pro to, že chci ženě ulechčit život. Už tak ho mají dost těžký. Jsou ovšem ženy emancipované, které touží po kariéře né kvůli tomu, aby vydělala peníze, ale aby si dokázali že to zvládnou. a je to správné. Mám rád sebevědomé lidi. Takže ženy, vzhůru budovat kariéru.

Petr Horníček, 23 let, přijímací technik v autoservisu

Souhlasím s Mgr O.Glacem, myslím si, že pohlaví by vůbec nemělo rozhodovat, důležité jsou kvality a schopnosti. Je nesmyslné příjmat na tyto posty ženy, jen aby byly naplněny nějaké početní kvóty a aby politici vyhověli veřejnosti, bez ohledu na to, zda jsou dostatečně kvalifikované, to by mělo být první kriterium, jaksi předpohlavnim. Mylím si, že řešení podobných problémů je nesmyslné a antiproduktivní a kdybych byla takto vybranou ženou a věděla bych, že jsem "jen do počtu", asi by mě to příliš neuspokojovalo a nemotivovalo.   V dnešní době, kdy je již, jak se domnívám, překonána představa ženy, která je pohou hospodyní, ale normalně schopným a pracujícím jedincem, stejně jako muž, by takovéto hranice vůbec neměly být. Takže podle mě: nejde o pohlaví, ale o mozek.

Linda Vojancová, studentka FF