Samotné setkání zde již popsal Martin Fendrych. Pojmenuji tedy jen změny, které taková setkání umožňují a poukáži na to, jak komplikují občanům rozhodování a účast ve volbách.
Ekonomové nejčastěji tvrdí, že současný stav je důsledek změněných podmínek, v nichž žijeme. Díky globalizaci a digitalizaci jsme se všichni v Evropě stali příliš malými a kvůli digitalizaci se všechny informace distribuují moc rychle. Dnes je každý náš hráč příliš malý a ohrožený, a proto je vystrašený, nerozhodný a nevyzařuje dost přesvědčivé vůle k moci. Ta naopak nechybí populistům, kteří jsou ve všech stranách a necítí odpovědnost za svou zemi, myslí jen na osobní zisk a danou situaci zneužívají tím, že v lidech vyvolávají ještě větší strach.
Názory osobností
Texty v této sekci tvoří osobnosti společenského dění. Jedná se o obsah, do kterého redakce nezasahuje.
A to se děje za situace, kdy klasické politické strany ztratily základ ve společenském rozvrstvení: agrárníci reprezentovali venkov, sociální demokraté střední třídu, pravice podnikatelský stav. atd. Podíváme-li se dnes na programy, nenajdeme mezi mnohými stranami v Evropě velké rozdíly. Proto se nevolí většinou podle programu, ale spíše podle charismatu a vůle k moci. A proto je nejpřitažlivější populismus a demagogie.
Může za to i to, že politické strany již nejsou masové. Místo stran, jak zase připomínají sociologové, máme uzavřené kluby, které nestojí ani o členskou základnu: zajímají je jen hlasy voličů. Jakmile jsou politici zvoleni, vstupují do zájmové pasti podnikatelských a lobbistických uskupení, a de facto se už nechtějí nechat ovlivňovat zvenčí. A jak říkají právníci, není-li politická strana masová, nejsou v ní demokratické instituty a nejsou-li demokratické instituty, nemůže existovat většinová vůle a ani společnost není demokratická. Nejspíš i proto již politika zvláště v malých zemích střední Evropy, které si nevybudovaly střední třídu, přestala být součástí elementárního občanského svědomí. Občan může těžko nějakou stranu vnímat jako subjekt, s nímž může souznít a který může volit. To je za situace, kterou předvedl Konzervativní kemp, už skoro nemožné.
Za neschopnost se za této situace orientovat, může ale i podstatná proměna kultury, která v nejobecnějším smyslu představuje jazyk. Pakliže základní termíny, kam patří konzervatismus, ztratily obsah a jsou vyprázdněné, nemáme nástroje, kterými se můžeme domlouvat. V takové situaci mám zbývá jen jedno nadějné východisko: Začít myslet jinými slovy, což znamená být si vlastním kritikem. K tomu ale nemá moc lidí odvahu.
Napsáno pro ČRo Plus.
