Trumpovy voliče dělím je na několik skupin. První jsou MAGA pomatenci. Ti ho budou obhajovat, ať udělá cokoliv. Jsou infikováni narativem, že Spojené státy za vlády demokratů ovládl deep state, stvořený a vedený liberálními, marxistickými, LGBT+ a woke fašisty, disponujícími několika pohlavími. Jsou nepřesvědčitelní.

Druhá skupina jsou "staří" republikáni, kterým ujel vlak událostí. Pohlíží na Trumpa stále reganovskou optikou. Nedochází jim, že Trump stranu znásilnil, zardousil a pohřbil na golfovém hřišti, hned vedle své bývalé ženy. A vytvořil děsivou skupinu všehoschopných nejbohatších, kterým dopřává podílu na moci. Tato skupina považuje Trumpa stále za menší zlo než demokraty, jejichž rétorika a plány je děsí. 

Třetí skupina jsou normální, obyčejní lidé, kteří se vesměs o politiku nezajímají. Nemají čas, protože se musí starat o to, jak zítra a pozítří zabezpečí rodinu. A tito lidé Trumpovi uvěřili, že jim s tím pomůže. Není to malá skupina a ve volbách právě ona rozhodla. Pouze první + druhá skupina, by dostatek hlasů neměla.

A tato, třetí skupina, právě teď přechází z fáze popírání do fáze probuzení a vystřízlivění. Dotýkají se jich škrty ve federálním rozpočtu, propouštění, postupná likvidace zdravotních programů, zdražování léků, potravin i pohonných hmot. Jsou nešťastní a mnohdy i vyděšení, ale na otázku, co teď budou dělat, krčí rameny. Začínají si uvědomovat svůj podíl na právě probíhajícím dění.

Pokusím se popsat konkrétní příběh jedné ženy, která patří právě do této skupiny.

Sarah je samoživitelka, která byla propuštěna z federální služby a bohužel trpí cukrovkou. Pracovala jako zaměstnankyně Správy národních parků (National Park Service), ale kvůli rozpočtovým škrtům federální vlády byla její pozice zrušena. Sarah má cukrovku 2. typu, což znamená, že potřebuje pravidelně inzulin, léky na kontrolu hladiny cukru v krvi a zdravou stravu.

Ztráta stabilního příjmu ve výši přibližně 40 000 dolarů ročně ji okamžitě finančně poškodila. Jako samoživitelka nemá jiný zdroj příjmů a její úspory jsou mizivé. Sarah se snaží hledat novou práci, ale zde v rurální oblasti Utahu je trh práce velmi omezený. Uchází se o práci v turismu, ale tyto pozice nabízejí nižší mzdy - přibližně 12 až 15 za hodinu a žádné benefity, jako je například zdravotní pojištění.

Cena inzulinu ve Spojených státech dlouhodobě roste. Náklady pro nepojištěné nebo částečně pojištěné jsou mimořádně vysoké. Ztrátou zaměstnání Sarah přišla o zaměstnanecké zdravotní pojištění. Bez pojištění cena inzulinu dosahuje 300 až 1 000 dolarů měsíčně v závislosti na typu a dávkování. I když se jí podaří kvalifikovat se na Medicaid, bude čelit zpoždění v registraci nebo sníženému pokrytí kvůli rozpočtovým omezením.

Sarah si nemůže dovolit plnou dávku inzulinu a začíná ho "dávkovat", tedy snižuje dávky, aby ušetřila.

Jako diabetička potřebuje Sarah i zdravou stravu, to znamená čerstvé ovoce, zeleninu a celozrnné produkty, ale tyto položky zdražují mnohem rychleji, než nezdravé alternativy jako jsou například sladké cereálie, těstoviny, rýže. Co to udělá s její cukrovkou asi není třeba popisovat.

Sarah žije v rozlehlé pouštní oblasti, kde je auto nezbytné pro dopravu k lékaři, do obchodu, ale i za prací. Proto jakékoliv zvýšení ceny benzínu pro ni znamená, že musí omezit jízdy, což ji izoluje a ztěžuje hledání nové práce.

Začarovaný kruh chudoby se začíná uzavírat ve chvíli, kdy se pokusí ušetřit na benzínu a zůstává doma. Její sociální a ekonomická mobilita tím klesá na minimum. O tom, jak se všechny budoucí události dotknou jejich dětí, teď ani nemá smysl psát. 

Sarah nemá rodinu. Pomoc charity a podobných organizací, je tady v Utahu spíše výjimečná. Není nikdo, kdo by jí pomohl. Zatím se snaží zvládat vše statečně, ale dlouho to nepůjde. Nutně musí přijít deprese. Z normální, většinou dobře naladěné ženy, se stává psychicky zdeptaná troska. A ano. Volila Donalda Trumpa, protože má implantovaný strach z vraždících migrantů.

Tento příběh je ukázkou toho, jak rychle dokáže přístup Bohem vyvoleného prezidenta zničit jeden doposud normální lidský život.