Vyznění filmu je: Amerika nechce nic měnit. Nemá zájem na modernizaci islámu v sebevědomou společnost. Chce pouze loajalitu.
Fascinuje mě, jak strašné věci jsou Američané o sobě schopni natočit. Když si představíte nejhorší naplivání do obličeje, přičtete k tomu nejhorší sebeobviňování a vynásobíte to deseti - tak stěží dosáhnete na obžalobu vlastní země, jaké dosahuje film Syriana. Je strhující a vážný.
Když jsem brouzdal internetem, objevil jsem v jiném táboře podobně odvážnou postavu: muslimského reformátora a politického analytika z Malajsie Farishe Noora. Mladý muž je moderním kazatelem, kterého lze každé společnosti přát. Umí brilantně definovat problémy.
Jak se dívá mladý muslimský intelektuál píšící pravidelné sloupky do malajských novin o islámu v moderním světě na svou komunitu?
1) Globalizace měla podle Noora na muslimy jeden fantastický vliv - přiměla je k největší integraci, jaké byla tato komunita v dějinách schopna. Zároveň je ale uvěznila v jejich úzkém homogenním pojetí komunity.
2) Muslimové se v současnosti vnímají jako perzekuovaná komunita a proto mají sklony k sebelítosti a nepřátelství. Islámský svět má "ghetto mentalitu" nebo mrhá možnostmi při utrácení peněz z ropy za nesmysly a luxus.
Když si přečtete řádky od Farishe Noora, mladého rozhněvaného muže, co nechce žít v komunitě uvězněné v ghetto mentalitě a minulosti, napadne vás otázka: Kolik je takových Farishů?
Pro lidi jako Noor je obtížné žít ve společnosti, která se bere jako "společnost oběti" kvůli prohrané válce v Afghánistánu, "kolaboraci" některých režimů s nenáviděným imperialismem a problémům s Irákem, Íránem a Palestinou.
Farishů je určitě málo, ale kdyby jejich vliv zesílil, máme tady sebevědomější komunitu, kterou by se hůř manipulovalo, ale byla by taky věrohodnější a racionálnější. Ne všichni muslimové jsou chlápci, co schvalují terorismus a petrodolary za luxus. Hodně jich myslí stejně moderně jako my.#reklama
Měli bychom hýčkat ty, kteří chtějí reformovat islám. Kvůli budoucnosti.
Autor je šéfeditorem zpravodajství ČT
