Stále jsme svědky toho, že případná kandidatura Prahy na pořádání letních olympijských her v roce 2016 nebo 2020 je v těchto dnech bohužel často zneužívaná před volbami do pražského zastupitelstva. Respektuji kritický postoj některých politických stran k olympijské kandidatuře České republiky. Nicméně zásadně nesouhlasím s tím, aby kritici olympiády opakovaně používali ve svých prohlášeních nepravdivé či překroucené informace.
Olympijské hry nejsou ani pravicové, ani levicové. Debata o jejich pořádání by se měla soustředit na to, zda a za jakých podmínek jsou uskutečnitelné a zda je to projekt prospěšný, neměla by sloužit k získávání politických bodů.
Podpora lidí je důležitá
Jsem pro to, aby se olympiáda konala v Praze. Samozřejmě s podporou obyvatel České republiky, kteří by se měli ke konání her vyjádřit třeba prostřednictvím referenda.
Metropole má na to, hry uspořádat. Městu přinese taková akce věhlas, turistický ruch a také finance od investorů. Navíc se díky olympiádě stihne dobudovat dopravní a sportovní infrastruktura. Kandidatura na olympijské hry je dlouhodobým projektem, který pro naši zemi může být velmi prospěšný.
Termín podání přihlášky na pořádání Olympijských her v Praze se však nezadržitelně blíží. Pokud se Česká republika chce zařadit mezi uchazeče o pořádání OH v roce 2016, musí podat přihlášku a předložit první projekt her přibližně v červnu příštího roku.
Co tedy udělat pro to, abychom s projektem české olympiády v konkurenci dalších uchazečů uspěli?
Především se musíme opírat o podporu občanů a politických zástupců naší země. Mezinárodní olympijský výbor vybere pro hry to město, kde je olympiáda chtěnou a prospěšnou záležitostí. Občané této země proto potřebují o projektu české kandidatury vědět co nejvíce. Pouze na základě věrohodných a nezkreslených faktů se pak každý může rozhodnout, zda českou kandidaturu podpoří.
Posílit infrastrukturu je potřeba i bez OH
Hovoříme-li o plánovaných sportovištích, z celkových 33 požadovaných sportovišť je na olympiádu po menších úpravách připravena jedna třetina. Mezi tato patří i nejnákladnější vodní sportoviště. Ostatní bude zapotřebí modernizovat, rozšířit nebo pro účely her dočasně vybudovat. Právě u těchto sportovišť je zapotřebí dopředu uvažovat o následném využití pro sportovní, společenské a komerční účely. Totéž platí o výstavbě olympijské a mediální vesnice. Celkové náklady na sportoviště by přitom neměly překročit částku 40 miliard korun.
Všichni však dobře víme, že mnohem větší sumy než na výstavbu sportovišť a olympijské vesnice, bude zapotřebí investovat do dopravní infrastruktury - do posílení pražské hromadné dopravy, zbudování silničních okruhů ve městě, dobudování dálniční sítě a modernizace sitě železniční.
Nesmíme ale zapomenout, že se zde jedná o investice potřebné a plánované pro rozvoj města (i země) bez ohledu na olympiádu. Praha, ať už se bude o olympiádu hlásit nebo ne, musí na tyto investiční projekty vydat téměř pět set miliard korun do roku 2016- 2020. V Aténách obyvatelé také zpočátku nelibě nesli výstavbu nového letiště, tras metra a tramvají nebo okružní dálnice, ale nyní si bez nich život v metropoli nedokáží představit.
Český olympijský výbor nebude v žádném případě podporovat projekt, který by nebyl pro občany naší republiky prospěšný a který by byl proti jejich vůli. Pouze bychom neradi, aby byli občané masírováni zkreslenými údaji.
Proto znovu zveme představitele opozičních názorů k debatě u kulatého stolu nad ověřenými fakty a analýzami. Najděme společný zájem a pokusme se téma OH v České republice odpolitizovat a odpopulizovat.
Milan Jirásek, předseda Českého olympijského výboru
