Rodiče školáků jsou teď vystaveni značném stresu. Nutnost zvládnout home office, postarat se o starší příbuzné a k tomu ještě zajistit domácí vzdělávání svým potomkům představuje koktejl víc než jen náročný. Ruku na srdce, můžete být klidně kandidát věd, ale prokousat se s dítětem matematikou pro pátou třídu není vůbec jednoduché.
Naštěstí ale stát nelení a přichází se sadou jednoduchých matematických úloh v praxi, aby žáci na názorném příkladu pochopili, jak fatální může být nezvládnutí základních počtů.
Takže, vezměte si tužku a papír. Čekají nás dnes státem posvěcené příklady.
1. Pan Tomáš je živnostník, pracuje jako truhlář. Minulý rok za první tři měsíce utržil 200 tisíc korun, letos 190 tisíc. Vyúčtování mnoha zakázek mu spadlo až do dubna. Zavření provozovny je pro něj fatální, nemá žádné finanční rezervy, v nákupu materiálů nechal v březnu velkou sumu. Pan Petr je advokát. Minulý rok utržil v prvním kvartále osm milionů, letos o milion méně. Má slušnou finanční rezervu, pro firmu koupil jen dva nové komentáře k zákonům.
Kdo dostane dotaci od státu 25 tisíc korun, pokud podmínkou je pokles tržeb za první kvartál o 10 procent?
(Odpověď: Pan Petr.)
2. Paní Eva provozuje galanterii, paní Anna větší domácí potřeby, pan Pavel menší domácí potřeby. Galanterie je otevřená, domácí potřeby zavřené. Pokud by ale domácí potřeby prodávaly roušky, mohly by se otevřít. Paní Eva svým přátelům tedy daruje 33 roušek, větším domácím potřebám dvě třetiny, menším jednu třetinu. Kolik roušek umístí paní Anna a pan Pavel mezi hrnce a záchodové štětky, aby mohli dál prodávat?
(Odpověď: Paní Anna 22 roušek, pan Pavel 11.)
3. V krizích mnoho států podporuje zaměstnance podniků prostřednictvím částečného proplácení mzdy. Taková podpora je ale většinou limitovaná velikostí firem, protože větší se snáze dostanou k překlenovacímu financování (například na Slovensku je to na jeden podnik maximálně 200 tisíc eur. V Česku limit neexistuje).
Předpokládejme, že kurzarbeit (tak se tomuto opatření jedním slovem říká) přijde státní kasu měsíčně na 10 miliard korun. Velká firma A vyčerpá jednu pětinu částky, velká firma B tři desetiny a velká firma C dvě dvacetiny. Kolik miliard zbude na tisíce menších podniků s mnohem horším přístupem k úvěrům?
(Odpověď: 4 miliardy.)
4. Stát se rozhodne zasáhnout kvůli krizi do podnikových úvěrů v soukromém sektoru. Na rozdíl od ostatních zemí však nezkoumá míru postižení firmy aktuální epidemií, stačí čestné prohlášení.
Firma A je velká, pracuje v potravinářství, krize jí dokonce zvýšila odbyt. Je ale přeúvěrovaná a za napůjčovaných 40 miliard splácí měsíčně s potížemi bankám 70 milionů. Firmu B vlastní pan Karel, odbyt mu klesl na nulu a byznys se zhroutil. Pan Karel potřebuje masivní pomoc, odklad úvěru mu mnoho nepomůže, protože dosud se podnik samofinancoval, pan Karel svůj zisk dával do rozvoje podnikání, a tak dlužil poměrně málo - 40 milionů, měsíčně splácel 70 tisíc.
Pokud stát vyhlásí v soukromých obchodních vztazích půlroční moratorium, kolik během šesti měsíců na splátkách ušetří velká epidemií nezasažená firma A a kolik zdevastovaná malá firma B pana Karla?
(Odpověď: Firma A 420 milionů, firma B 420 tisíc.)
5. V krizích se pomoc podnikajícím subjektům většinou logicky odvíjí od jejich skutečných ztrát. Stát ale vyhlásí plošnou pomoc firmám a jednorázovou pomoc 25 tisíc živnostníkům.
Předpokládejme velkou firmu A, která není postižena krizí, ale má 250 zaměstnanců. Na každého jednoho může získat deset tisíc korun.
Firma B je výrazně více postižená, má výrobní budovy v nájmu, ale je malá, má jen 25 zaměstnanců.
Živnostník Oldřich sám provozuje malou restauraci, nyní zcela zavřenou, ale na nájemném stejně musí zaplatit každý měsíc 25 tisíc korun.
Kolik každý z podnikajících subjektů získá na dotaci?
(Odpověď: Firma A 2,5 milionu, firma B 250 tisíc, pan Oldřich 25 tisíc.)
6. Pan Petr si koupil byt. Nezadlužil se u banky, ale u své rodiny s tím, že z pronájmu bude půjčku splácet. Každý měsíc musí z vybraného nájemného poslat věřitelům v rodině 10 tisíc. Rozhodnutím vlády ale nyní nemůže nájemníkovi bytu dát výpověď a nájemník přestal obratem platit. Zároveň neexistuje žádná státní pomoc pro krizí zasažené nájmy jako v jiných zemích. Měsíčně tedy Petr nemůže posílat rodině nic.
Nájem byl dvojnásobný oproti rodinné splátce a zálohy za služby a energie ve výši jedné čtvrtiny nájmu. Kolik celkově Petr dostával měsíčně za nájem a zálohy, které sám stále nyní musí platit?
(Odpověď: 25 tisíc.)
7. Pan Vít má restauraci v Pardubicích, paní Pavla restauraci v Praze a pan Hynek je ředitelem neziskové sociální organizace, která dává handicapovaným práci v resturaci v Plzni. Všechny provozy jsou nyní zavřené. Naštěstí stát malým a středním podnikům otevřel program Covid II, v jehož rámci ručí za úvěry firem a financuje jim úroky. Všechny tři restaurace žádají o takto krytý úvěr ve výši jednoho milionu, protože jsou v podobné situaci.
V rámci programu Covid II však nemohou žádat subjekty v hlavním městě Praha. Zároveň platí podmínka pro maximální veřejnou podporu "de minimis", kterou mnohé neziskové sociální podniky již vyčerpaly, a proto už nemohou nic dostat. To je i případ neziskovky pana Hynka.
Kdo tedy ze tří restaurací ve stejné situaci nakonec dostane bezúročný milionový úvěr?
(Odpověď: Jen pan Vít.)
8. Daň z nabytí nemovitosti je jedna z nejnesmyslnějších daní ve státě. Na druhou stranu v krizích platí, že je především potřeba snížit zdanění práce, majetkové daně se nemají snižovat, maximálně je můžeme převést do smysluplnější kolonky, jako je třeba daň nemovistostní. V krizi navíc lidé nic nekupují, zrušení daně nyní pomůže maximálně přeprodejům projektů mezi developery.
Přesto stát navrhuje tuto daň nyní zrušit, což znamená roční ztrátu 12 miliard korun. Pokud by tento příjem stát zachoval a poslal z něj do zdravotnictví jednu polovinu, do sociálních služeb dvě osminy a do školství čtyři šestnáctiny, kolik by to bylo miliard?
(Odpověď: Do zdravotnictví šest, do sociálních služeb a školství po třech miliardách.)
9. Stát si v krizi odhlasoval navýšení deficitu na 200 miliard, které pokryje vydáním nových dluhopisů. Zrušením a odložením mnoha daňových povinností však snížil i příjmy obcí a krajů, aniž by jim to nějak kompenzoval. Obce a kraje mají nyní navíc značné výdaje se zajištěním regionálního zdravotnictví a sociálních služeb.
Město X plánovalo v roce 2020 hospodařit s osmi miliardami, z toho mělo uspořit čtvrt miliardy na budoucí investice. V krizi však dodatečné výdaje na zdravotnictví dosáhly pětinásobku plánované úspory. Snížení daňových příjmů rozhodnutím státu dosáhlo tří dvanáctin plánovaného rozpočtu. Jak velký byl nakonec městský rozpočet a s jak velkým deficitem skončil?
(Odpověď: Rozpočet dosáhl 9,25 miliardy, schodek 1,75 miliardy.)
10. Pan Andrej má obavu o své zemědělské a potravinářské podnikání. Naštěstí mu ale výrazně pomohou odklady splátek v přeúvěrovaném holdingu, nelimitované dotace na pracovní místa, a dokonce coby "kritická infrastruktura" zůstala v karanténě otevřená i jeho květinářství. Přesto by se mu hodilo získat nějaké nové investiční dotace. Jednou z možností je ukrojit si část financí z aktuálně schválené pomoci českým potravinářům a zemědělcům ve výši 4,3 miliardy (zatímco na živnostníky je maximálně po 25 tisících).
Pan Andrej už nyní ovládá 70 procent produkce vepřového a nepřátelské převzetí každé další desetiny segmentu by ho přišlo zhruba na tři čtvrtě miliardy. Jak vysoké dotace by potřeboval vyčerpat z aktuální protikrizové pomoci zemědělcům, aby ho monopolizace trhu vepřového nestála ve výsledku ani korunu?
(Odpověď: Pan Andrej by potřeboval 2,25 miliardy dotací.)
Kdo správně vyplnil všechny úlohy, může výsledky spolu s poděkováním za názorné procvičování matematiky z páté třídy zaslat na adresu:
Ing. Andrej Babiš, Nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Malá Strana.