Jen milovníci historie si ale uvědomí, že český prezident míří na místa, která kdysi patřila v české společnosti k nejpopulárnějším. Maličká Černá Hora - dlouho s výjimkou Ruska jediný samostatný slovanský stát - poutala romantickou pozornost českých obrozenců. "Slovanská Sparta", jak se horskému knížectví věčně bojujícímu s Turky říkalo, inspirovala třeba sokolský kroj a jezdili do ní čeští malíři a spisovatelé a od určité doby i turisté.
Tady, mezi bojovnými a nezávislými horaly, hledali to, co jim doma chybělo - hrdost, samostatnost a bojovnost. Většina z nás ale (i když nevědomky) zná spíše parodický obraz Černé Hory, jak nám ho přenechal Jan Werich v pohádce Tři veteráni, kde se ovšem horské království nejmenuje Montenegro, ale Montealba, a nevládl mu historický král Nikola, ale pohádkový král Pikola.
A právě hlavním městem někdejšího černohorského království bylo Cetinje, dnes jakési druhé hlavní město země. Má titul "Prijestonica" (od slova "prijestol" = trůn), tedy něco jako "trůnní město". V nadmořské výšce přes 600 metrů dnes sídlí nejvýznamnější černohorské kulturní instituce jako Národní knihovna, Národní muzeum, Státní archiv, Královské národní divadlo, nachází se tu Ministerstvo kultury a reprezentativní rezidence prezidenta republiky.
Trofeje z válek proti Turkům
Někdejší palác krále Nikoly (vládl 1860-1918) zdobí kromě spousty trofejí z válek proti Turkům také portréty členů černohorské dynastie od slavného českého malíře Jaroslava Čermáka a další české stopy, včetně darů, které panovníkovi malého slovanského státečku věnovaly před první světovou válkou delegace českých Sokolů nebo tehdy nezávislých měst Žižkova a Královských Vinohrad.
K dominantám Cetinje patří budovy bývalých ambasád evropských velmocí: Ruska, Francie, Itálie, Velké Británie, habsburské i osmanské říše. Dnes v nich sídlí kulturní instituce a vysoké školy, kam zavítal i Petr Pavel - konkrétně na cetinjskou Fakultu pro černohorský jazyk a literaturu, která sídlí v elegantní budově bývalého rakousko-uherského vyslanectví.
Nad vchodem fakulty visí historická cedule s dvouhlavým orlem, státním znakem habsburské říše a nápisy v němčině a maďarštině, vedle níž vlaje státní vlajka Černé Hory (s trochu jiným dvouhlavým orlem) a od začátku ruské invaze také vlajka Ukrajiny. Maličká Černá Hora mimochodem v jednu chvíli přijala na počet obyvatel nejvíce ukrajinských uprchlíků na světě a v Budvě sídlí pro změnu nezávislá "Svobodná univerzita" pro ruské emigranty.
Stopy po Václavu Havlovi
V říjnu 2023 otevřel v knihovně Fakulty pro černohorský jazyk a literaturu poradce prezidenta republiky Michael Žantovský slavnostně Koutek Václava Havla. Díky podpoře pražské Knihovny Václava Havla tu má černohorská akademická obec i širší veřejnost nyní k dispozici reprezentativní výběr z politického, literárního i divadelního díla Václava Havla i originální fotografie, připomínající jeho životní dráhu.
V Podgorici pronesl prezident Petr Pavel pro změnu přednášku na tamní Právnické fakultě, v jejíž aule byla u příležitosti nedožitých 87. narozenin Václava Havla slavnostně odhalena jeho bysta, dílo české sochařky Marie Šeberové.
Černá Hora je naším spojencem, je členem NATO a ráda by se stala členským státem EU, která jí to sice slibuje, ale konec je v nedohlednu. Zároveň je Černá Hora na Balkáně, má většinově pravoslavné obyvatelstvo a historicky byla spojencem Ruska. A Moskva se snaží svůj vliv posílit. V roce 2016 zde proběhl nepodařený pokus o proruský puč, v současnosti působí Rusové především skrz spřízněné politické strany a vlivnou pravoslavnou církev.
Autor je historik a tvůrce titulu Velké dějiny Černé Hory
