Jak vlivným by se nejbohatší Čech Petr Kellner mohl v zemi stát, kdyby koupil nejsledovanější televizi Nova, už Aktuálně.cz v komentáři popisovalo před několika dny.
Nyní je zájem skupiny PPF oficiálně potvrzený, za Novu a další televizní společnosti ve střední a východní Evropě chce zaplatit americké CME 48 miliard korun.
Hádanka, kterou Aktuálně.cz popsalo a která se nyní po oznámení zájmu už propírá ve všech médiích, je stále stejná a nikdo na ni zatím nezná odpověď: Chce Kellner, kterému patří slušná porce drátů, optických kabelů a nejrůznější telefonie ve střední a východní Evropě, spojit toto impérium s mediálním obsahem a vynalézt nové moderní masové médium pro 21. století? Nebo si podnikatel, který od koupi O2 podniká v čím dál regulovanějším byznysu, jenž si žádá podporu politiků, chce koupit především vliv a mediální moc?
Nejbohatší Čech slibuje, že mu jde o to první, chce prý jen "využít synergie mezi tvorbou mediálního obsahu a jeho distribucí".
Zkusme jej tedy vzít za slovo a ponechme teď stranou fakt, že sponzoruje Václava Klause, vozí tryskáčem Miloše Zemana a má zájmy snad už na úplně všech ministerstvech.
I kdyby se do celého toho telekomunikačního dobrodružství nejúspěšnější český podnikatel opravdu pouštěl jen pro peníze, měl by mu jej v takovém rozsahu povolit regulátor? To je nyní otázka, o kterou běží především.
Neumřít hned z vyděšení
Sama PPF upozorňuje, že tak citlivý obchod budou Evropská komise i zdejší úřady prověřovat několik měsíců. Bohužel místo debaty o tom, co ještě jedna skupina může - minimálně v Česku - spojovat, se diskuse od počátku soustředí jen pouze na Kellnerovy postranní úmysly.
Obavy jsou jistě namístě, nic se ale nemá přehánět. Namátkou jen několik oblíbených aktuálních mýlek:
1. Kellner jako poslední miliardář nekontroloval média, rozhodl se to změnit. Je sice pravda, že až jako poslední z česko-slovenských miliardářů uzavírá dekádu nákupů velkých českých médií. Začal to ve velkém Zdeněk Bakala v roce 2008 a pokračovalo to přes pány Babiše, Dospivu či Křetínského. Rozhodně to ale neznamená, že si Kellner koupil mediální hračku, aby se vyrovnal tuzemským o dost menším chlapcům. Podobný obchod už mohl udělat několikrát v minulosti, vždy z toho ale vycouval a jako dostatečné jištění bral fakt, že skupinu CNC, která vydává například nejčtenější bulvár Blesk, vlastní jeho letití obchodní partneři Daniel Křetínský a Patrik Tkáč.
2. Po ostudné smlouvě Home Creditu s Univerzitou Karlovou si už Kellner musel koupit vliv. Ne, to opravdu ne. Nova (ať už sama, či ve skupině dalších televizí) je na prodej už několik let. Naposledy se o ni zajímala i Penta a Číňané. Je to byznys za 48 miliard korun, který se roky připravoval, a ať už si myslíme o nejbohatším Čechovi cokoliv, určitě své rozhodování neřídí podle nějakých pěti set tisíc, které jeho obchodní partner Jiří Šmejc chtěl odsypat hodně nešikovně svému domovskému "matfyzu" na UK.
3. A teď se začne ovlivňovat, novinářská nezávislost Novy končí. I kdyby chtěl Petr Kellner začít celé české společnosti nutit svůj "konzervativismus" (což je v jeho podání spíše krycí jméno pro byznysový pragmatismus), určitě to neudělá okamžitě. Je velký rozdíl mezi tím si ochočit printové či webové médium, kde máte pravidelně názorovou publicistiku, a mainstremovou zábavní televizi. Kellner by si musel vytvořit nejprve nové žánry, jako bylo za Vladimíra Železného třeba Volejte řediteli, a pozvolna začít měnit editorský systém. Ovšem pořad Volejte O2 řediteli by byl asi ještě směšnější než pořady Jaromíra Soukupa. A příklad Primy z migrační krize ukazuje, že ani ohýbání novinařiny směrem k aktuálním vlnkám ve společnosti není nic lehkého a důvěryhodného.
Sečteno a podtrženo: že by Kellner týden po schválení nákupu regulátorem ve velmi výdělečné televizi totálně překopal programové schéma, je krajně nepravděpodobné. Takže ač se snaží usilovně ohnout českou politiku k podpoře svého složitého byznysu v Číně, můžeme si tipnout, že Nova i nadále bude reprízovat Velké nesnáze v Malé Číně. Ač podporovatel Václava Klause sdílí odpor ke všemu levicovému, asi uvidíme zase někdy na obrazovce Snowboarďáky. A okolí Hradu si nemusí vykládat nijak fatálně Všechny prezidentovy muže, stejně tak zbytek českých miliardářů Sbal prachy a vypadni.
Mocenská přidaná hodnota Novy se pravděpodobně zatím nejvíce projeví v zákulisí při jednání s politiky. Jinak ale Kellner bude chtít patrně především rychle dokázat, že umí uspět v novém byznysu a otočit peníze.
Co bychom měli řešit
Sluch bychom teď měli tedy dopřát především regulátorovi. Což - přiznejme - není v českých podmínkách momentálně orgán, který by budil respekt. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je naprosto paralyzován kauzami svého šéfa Petra Rafaje, který ani za deset let ve funkci nikoho nedokázal přesvědčit o své kvalifikaci. Neškodilo by také silné slovo mediálních rad - u těch jsme ale většinu času rádi, když alespoň nic neříkají.
V této situaci je tedy bohužel dosti nepravděpodobná kvalifikovaná diskuse o nelehké otázce, na jaký trh se telekomunikační pionýr Kellner chystá vlastně vstoupit a jak ho posuzovat. Antimonopolní úřad, Český telekomunikační úřad i mediální rady samozřejmě mohou dovodit, že v jejich segmentech je vše v pořádku. Ale Petr Kellner se chystá opravdu ve velkém horizontálně integrovat mediální a telekomunikační formy a obsahy všeho druhu.
Pokud se mu to podaří, stane se z něj nejen vládce infrastruktury, ale i obsahu, který bude šířit. V takové situaci je samozřejmě namístě obava, zda by nezaklenul své impérium nad spotřebitelem až příliš neprodyšně.
PPF sice původně znamenalo První privatizační fond, ale už dlouho to je spíše zkratka ekonomické poučky Production-possibility frontier, hranice produkčních možností. Je naprosto v pořádku, že se PPF snaží o maximalizaci svých možností. Ale je také v pořádku, řekne-li regulátor, že v nějakém případě už to nemusí být v zájmu společnosti jako celku.
