David Klimeš David Klimeš | Názory
6. 4. 2020 12:58

Půlce domácností klesl příjem. Aby nepřibylo sto tisíc exekucí, varuje Prokop

Tým sociologa Daniela Prokopa zveřejnil výsledky vůbec prvního průzkumu, který sleduje dopad krize na obyvatele a jejich chování. Čtvrtina lidí se obává ztráty práce, přes polovinu domácností šetří a dvě z pěti mají úspory na pouhý měsíc.
Sociolog Daniel Prokop.
Sociolog Daniel Prokop. | Foto: Zbyněk Pecák

Po úderu koronaviru už jsme se dočkali několika šetření, která zkoumala, jak lidé věří politikům, případně jak hodnotí protikrizové kroky. Jak ale lidé osobně reagují na krizi, jsme dosud nevěděli. Mění to až výzkum sociologů z PAQ Research. V projektu Život během pandemie, na kterém spolupracují s think-tankem IDEA, se každé dva týdny chtějí ptát vzorku stejných 3000 respondentů, jak se mění jejich zaměstnání či příjem domácnosti, ve které žijí.

Foto: PAQ Research

Právě zveřejněná data, jejichž sběr probíhal minulý týden, ukazují, jak na zemi dopadla vládní opatření - 26 procent lidí se silně či velmi silně obává ztráty práce. Výrazněji pak osoby samostatně výdělečně činné (39 procent) než zaměstnanci (25 procent). Velmi razantně je pak obavami zasažen především segment obchodu a služeb (37 procent), který silně poškozuje epidemiologická restrikce.

Přestože statistiky nezaměstnanosti zatím krizi nezachycují a jen pět procent respondentů v průzkumu říká, že v posledních dvou březnových týdnech přišlo o práci, mění se už samotná její intenzita. Deset a méně hodin týdně před propuknutím krize pracovalo jen pět procent lidí, dnes už je to čtvrtina.

Foto: PAQ Research

Na náraz se už intenzivně připravují i české domácnosti. Snížení příjmů přiznala již více než polovina z nich, každá šestá už má pak vážný problém, protože přišla o více než polovinu příjmů. Nejvíce jsou postiženy rodiny živnostníků a také domácnosti, které se už před krizí nacházely pod hranicí chudoby (29 procent). Do této kategorie mohou podle sociologů patřit i lidé, kteří pracovali na dohodu, částečně na černo nebo byli závislí na dalších příjmech, jako je výživné či jiné obdobné dávky.

Zhruba 38 procent domácností má úspory, které by jim při výpadku příjmů stačily maximálně na měsíc provozu. Ani týden by nevydrželo 12 procent z nich. U domácností pod hranicí chudoby je pak poměr extrémní - dvě třetiny by nevystačily ani měsíc. Málo úspor mají také ti, kdo přišli o velkou část příjmů. Naopak více než třetina domácností má úspory na půl roku.

Foto: PAQ Research

Lidé už také přemýšlejí, které své obvyklé výdaje sníží. Hlavním trendem je omezování nákupu spotřebních věcí, dále výrazné snižování částek utrácených za jídlo či hledání nové práce. Přestože i před krizí měly některé domácnosti problémy se splácením, nyní má již 16 procent z nich problém splácet hypotéku, nájem, úvěr či jiné pravidelné výdaje.

Pane Prokope, podle vašeho průzkumu pracuje už rovných 26 procent lidí maximálně deset hodin týdně. Je vůbec možné dlouhodobě držet čtvrtinu populace v takto omezené práci? A koho to vlastně nejvíce postihne?

Skupinu s poklesem pracovní aktivity tvoří podle mého tři typy lidí. Za prvé osoby, které nějak přišly o práci i výdělek - tedy samostatně výdělečně činní. Dále lidé pracující na dohodu o provedení práce a také menší část zaměstnanců, kteří přišli o většinu práce a příjmů. Těm musí stát pomoci, aby se nepropadli do zadlužení.

Daniel Prokop
Daniel Prokop | Foto: DVTV

Další množinu představují zaměstnanci, kteří úvazek ještě mají, ale nepracují, protože část firem přišla o zakázky. V těchto případech je zase třeba pomoci firmám, aby nemusely propouštět.

A za třetí jsou zde lidé, kteří přešli na ošetřovné. Jeho výše ale části chudých domácností a samoživitelkám nemusí stačit.

Je možné situaci takových lidí nějak zlepšit, aniž bychom ustoupili ze současné míry restrikcí?

Debatujme třeba o zavření škol. To je téma samo o sobě. Karanténní opatření respektuji, je ale otázka, zda by nebylo lepší školu po měsíci zase otevřít a školní rok protáhnout do července. Nutnost zůstat doma by to sice vždy nevyřešilo, ale kvůli menšímu tlaku na domácí výuku by mohla část rodičů více pracovat z domova a byli by po této stránce flexibilnější také v červenci.

A možná by to pomohlo i dětem. Rodiče mají velmi rozdílnou kapacitu jim pomáhat, což jen může dále zvýšit nerovnosti ve vzdělávání.

Debatuje se o plošné a rychlé či naopak cílené a pomalejší pomoci. Nakonec to ale může být také rychlé, cílené, ovšem zcela nelogické jako u původně navrhované pomoci živnostníkům dle tržeb v předkrizových měsících. Jak by jim bylo možné pomoci lépe a také spravedlivěji?

Aktuální návrh pomoci živnostníkům je určitě lepší než absurdní podmínění propadem příjmů v prvním kvartálu letošního roku. První podpory kvůli zmiňované rychlosti prostě musí být plošnější. Ale do budoucna si lze také představit systém se zpětným vyhodnocením nárokovosti. Například že se samostatně výdělečně činným, kterým jen krátkodobě poklesl příjem a nakonec dosáhnou za rok 2020 vysokých zisků, přičte pomoc příští rok k odvodům. Což je řešení, které by kombinovalo rychlost se zacílením.

Mezi živnostníky jsou totiž lidé s malými příjmy v karanténou postižených službách, kteří mají úspory maximálně na měsíc. Takových je podle našeho výzkumu třetina. Ale existují také jejich vysokopříjmové protějšky a pseudoživnostníci pracující v IT a dalších oborech. Ti mají díky dlouhodobě malým odvodům i nízkým daním polštář podstatně větší: zhruba 40 procentům samostatně výdělečně činných osob v našem výzkumu stačí úspory na rok.

Vláda se navíc tváří, jako by nevěděla, že hodně lidí žije i z dohod o provedení práce…

Ano, zapomínáme na lidi, kteří pracují na dohody. Sem patří část chudších, například matek samoživitelek. Ty podle našeho šetření často zasáhl výpadek příjmů a měla by se jich podle mne týkat stejná pomoc jako u živnostníků.

Šestnáct procent domácností teď deklaruje pokles svých příjmů na polovinu. Některé z nich pak přišly i o víc. Jak interpretovat toto číslo? Je to úspěch, že tak málo, nebo neúspěch, že tak hodně?

Častěji to říkají samostatně výdělečně činní, občas zaměstnanci. U té druhé kategorie to krom těch, kdo přišli zcela o práci, mohou být také lidé, kteří očekávají redukci úvazku, odklad mzdy či třeba ještě nezískali ošetřovné…

… ale bude mezi nimi nejspíše také část lidí s prekarizovanými úvazky. Lidově řečeno dohodářů a těch, kteří dostávají něco na ruku. Což je častější třeba mezi lidmi v exekucích.

Náš výzkum ukazuje, že kromě pracovníků z obchodu a služeb takto velký výpadek příjmů deklaruje okolo 25 až 30 procent lidí z domácností, které žijí pod hranicí chudoby, a podobný počet samoživitelek. To opravdu může znamenat, že krize už zasáhla prekarizovanou práci. Tohle zjištění signalizuje velký problém, i kdyby se nakonec celková čísla měnila nebo se ukázala jako nepřesná, protože část lidí to ještě nemá do detailu spočítané a jsou před výplatou. Na zmiňovaném velkém propadu se mohou u některých lidí podílet i výpadky v platbě výživného. Tak hluboko náš výzkum nejde - ale stát by to myslím měl zkoumat a analyzovat.

U vládních opatření se často vedle designu zdůrazňuje i rychlost, aby domácnosti nezůstaly bez příjmů a neupadly do dluhové spirály. Reaguje vláda včas, když 38 procent domácností má rezervu na měsíc či méně?

Myslím, že mohla být rychlejší. A to se týká i firem. Podle mne by krom složitých opatření, jako jsou úvěry či kurzarbeit, výrazně pomohlo rychlé odložení sociálních odvodů za zaměstnance. To by mělo okamžitý účinek a pomohlo by to získat čas. Odvody jsou pro firmy obrovskou zátěží a řada podniků střední velikosti tak může mít s penězi problém už při měsíčním výpadku příjmů. Odklad už mohl dávno přijít. To samé se týká dalších povinností - většině živnostníků budeme posílat 25 tisíc, ale zároveň od části z nich vybíráme DPH a odvody. Nevím, proč bychom tyto platby neměli odložit.

Jak velkým problémem se může stát splácení závazků, od hypoték až po spotřební úvěry?

Asi 16 procent respondentů z těch 2600, kteří se účastnili druhé vlny našeho výzkumu, říká, že jejich domácnost má problém splácet některé závazky. Ne vždy v důsledku krize, ale častěji to jsou ti, kterým vypadly příjmy. Týká se to i zhruba desetiny lidí, jejichž domácnost měla před krizí příjem nad mediánem.

Zhruba čtyři procenta uvedla, že v rámci řešení krize zvažují půjčky od bank a dalších společností. To je zdánlivě malé číslo a kvůli statistické chybě se může pohybovat mezi dvěma a šesti procenty, ale počet těchto lidí se může rozšiřovat a jsou to ti, kteří mohou na půjčky hodně doplatit.

Na to si musíme dát pozor - aby nám tady za chvíli nepřibylo dalších sto tisíc lidí v exekuci.

Pomůže moratorium na splácení podnikatelských a spotřebitelských úvěrů? Nenabízejí se lepší možnosti, jak rychle ochránit podnikatele a spotřebitele?

Jeho širokým rozsahem si nejsem jist. Podle mne je spíše třeba urychleně regulovat podnikatelské úvěry. V jejich rámci jsou totiž ve srovnání s těmi spotřebitelskými možné dosti predátorské praktiky. Dále je myslím třeba nějak omezit vyhlašování exekucí či zvýšit limity pro dražbu nemovitostí. Dosud jsou u nás totiž možné úplné absurdity. Například fakt, že exekuce plně zabavují daňový bonus, což poškozuje matky samoživitelky a chudé, kteří kvůli tomu nevyčerpají slevy na dani. Změna těchto věcí je relativně rychlá a snadná. Doufám, že se na ní již pracuje, protože to pomůže, aby se třeba i jen půlroční hospodářský propad neprojevil dalším nárůstem předlužení a exekucí.

Stát vymýšlí spoustu nových pomocí. Jsou ale některé stávající nástroje, kterých by mohl erár hned a ve velkém využít?

Podle mého je nutné flexibilněji přidělovat okamžitou mimořádnou pomoc. Při povodni a požáru máte takto nárok až na 51 tisíc. Epidemie by se dala brát stejně. A to je myslím i úkol na další měsíce, kdy se vyčerpají ta nynější plošná opatření.

Daniel Prokop (* 1984)
Působí na Fakultě sociálních věd UK a ve své sociologické agentuře PAQ Research. Zabývá se volebními výzkumy, sociálními problémy či vzděláváním. Za seriál analytických článků o české společnosti "Úvod do praktické sociologie" získal v roce 2016 Novinářskou cenu. Letos vydal knihu Slepé skvrny: o chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti.

Metodologická poznámka k citovanému výzkumu

Sběr dat (N=2639 respondentů) realizovala agentura NMS na Českém národním panelu. Sbíralo se online metodikou. Vzorek reprezentuje populaci z hlediska regionality, všech sociodemografií i ekonomického statusu. Statistická odchylka se pohybuje mezi +/- 1 p. b. a +/- 3 p. b. - při reportování z menších podskupin respondentů může u vysokých četností dosahovat +/- 4,5 p. b. Více na paqresearch.cz.

Kam kráčíš Česko? Daniel Prokop o kvalitě života a regionálních rozdílech. | Video: Blahoslav Baťa, Jakub Zuzánek
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Súdánská armáda nechala odejít domů premiéra Abdalláha Hamduka i jeho ženu

Vojáci je zadrželi spolu s dalšími vládními představiteli při pondělním převratu.

Jeho vůdce generál Abdal Fattáh Burhán na dnešní tiskové konferenci oznámil, že je premiér v jeho domě z bezpečnostních důvodů.

Večer agentura AFP s odvoláním na jiný armádní zdroj oznámila, že se mohl premiér i jeho žena vrátit domů. "Doprovodili jsme premiéra Abdalláha Hamduka k němu domů, kolem jeho bydliště byla zavedena bezpečnostní opatření," sdělil tento zdroj. Odmítl ale podle AFP říci, zda je premiér v domácím vězení.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V litvínovské chemičce hořela trafostanice, škoda je 25 milionů

V areálu litvínovské petrochemické společnosti Orlen Unipetrol RPA v úterý hořela trafostanice. Požár, jehož příčinou byla technická závada, způsobil podle odhadů škodu 25 milionů korun, uvedli na twitteru ústečtí krajští hasiči.

Trafostanice v litvínovské chemičce vzplanula dnes odpoledne. Uhasila ji podniková jednotka profesionálních hasičů. Na místo přijel také hasičský vyšetřovatel. "Škoda způsobená požárem byla předběžně odhadnuta na 25 milionů Kč," uvedli krajští hasiči.

Společnost Unipetrol RPA vyrábí v rafineriích Litvínově a Kralupech petrochemické, rafinérské a agrochemické výrobky. Na trh dodává především motorová paliva, topné oleje, asfalty, zkapalněné ropné produkty či polyetylen. V rafinerii v Litvínově-Záluží firma ročně zpracuje kolem 5,4 milionu tun ropy.

před 1 hodinou

Polsko chce výrazně posílit armádu, počet vojáků se má více než zdvojnásobit

Polsko potřebuje výrazně posílit armádu, protože jako země ležící na hranici NATO i Evropské unie musí mít schopnost odstrašovat i možnost bránit se delší dobu samostatně. Dnes to řekl vicepremiér a předseda vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński. Návrh zákona "o obraně vlasti" kromě jiného předpokládá zvýšení počtu profesionálních vojáků na 250.000 z nynějších 110.000 a zavedení nepovinné základní vojenské služby.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Basketbalisté Nymburka zdolali v prvním domácím utkání v Lize mistrů Igokeu

Basketbalisté Nymburka porazili ve 3. kole Ligy mistrů v prvním domácím vystoupení v sezoně bosenskou Igokeu 86:82 a připsali si druhou výhru. Nejlepší střelec zápasu Jerrick Harding se na tom podílel 29 body. Další zápas čeká Nymburk v úterý 9. listopadu opět v Praze na Královce proti PAOK Soluň.

Nymburk na úvodní trojku Markela Starkse odpověděl devítibodovou šňůrou a v 5. minutě unikl český šampion už do vedení 14:5. Shodně pěti body k tomu přispěli Harding a Demetre Rivers. Bosenský celek ale dokázal zareagovat a dvakrát vyrovnal stav. Ve 12. minutě se poprvé od začátku utkání vrátil do vedení díky Jamesu Robinsonovi, ale stejně tak trojkami odpověděli Rivers a Lukáš Palyza.

Domácí další povedenou pasáží unikli na 31:21 a na snížení Igokey dokázal Nymburk odpovídat i díky vydařené střelbě z dálky. Za první poločas dal sedm trojek oproti třem soupeře a vedl 46:35. Po pauze tým z Aleksandrovace začal šestibodovou šňůrou a v závěru třetí čtvrtiny se mu podařila ještě o bod delší, což znamenalo obrat na 64:62.

Po přetahované o vedení pomohl Nymburku sedmi body v rychlém sledu kapitán Vojtěch Hruban do náskoku 75:70. Než se 68 sekund před koncem Hruban vyfauloval, stihl se 17 body vyšplhat na pozici druhého nejlepšího střelce domácích v utkání. I bez něj si Nymburk náskok uhlídal.

Basketbalová Liga mistrů - 3. kolo:

Skupina E:

ERA Nymburk - KK Igokea 86:82 (16:14, 46:35, 64:66)

Nejvíce bodů: Harding 29, Hruban 17, Rivers 12 - Stephens 19, Starks 18, Ilič 12. Fauly: 23:16. Trestné hody: 12/12 - 25/17. Trojky: 10:5. Doskoky: 32:51.

Tabulka:

1. Galatasaray Istanbul 3 2 1 264:251 5
2. Nymburk 3 2 1 255:266 5
3. KK Igokea 3 1 2 235:239 4
4. PAOK Soluň 3 1 2 228:226 4
Zdroj: ČTK
Další zprávy