Těm, kdo používají pravopis jako dílnu plnou pečlivě nadepsaných šuplíků, z toho musí naskakovat husí kůže. Neuspořádanost psaní "s" a "z" v cizích slovech znervosňuje nejen pořádkumilovné slovíčkáře.
Zásuvky někdo vysypal a šroubky a hřebíky naházel zpátky halabala. Na pracovišti máme tak trochu bordel.
Uklidí to někdo někdy? Asi ne. A vadí to snad? Asi ne. Tak pojďme na to. Do práce. Jak se co poslední dobou psává?
Konkurs, to je film od Miloše Formana, ani k osmdesátinám mu ho nepřejmenovali. Ačkoli jinak zpěváci podstupují konkurz a do firem nastupují konkurzní správci. Akcie a měny mají svůj kurz. Ale, nemohu si pomoct, Costa Concordia nebo zahraniční politika nabrala špatný kurs. Samozřejmě, můžeme o tom vést diskurs i diskurz, diskusi i diskuzi. Každý hřebík se dá zatlouct. Jen si vyberte ten správný, prosím.
Kurz stoupá, a puls klesá. Nebo snad píšete pulz? Ale srdce spíš pulzuje, než pulsuje, souhlasíte?
Diskutujeme o dizertačních pracích, jako by se nechumelilo. Latinskou předponu "-dis" jsme totiž před démonem "z" ještě ubránili. To jsou šuplíky až nahoře, kam ruka bordelářka nedosáhla. Pak jsou z toho ovšem takovéhle dizproporce.
Eutanázie. A co Eurázie a vlastně vůbec, Ázie? Kolem ponku se nám povaluje přihoblovaný komunizmus (to by měl být povinný pravopis pro členy KSČM), marazmus a orgazmus. To všechno se smí! A taky že děje, kdesi v hlubokých sklepeních.
Nejen na Hradě naštěstí dávají přednost - ismům. Polopatismus, jánabráchismus, buddhismus, bushismus a klausismus (riziko klauzizmu je přece jen příliš velké). Tudy vede cesta.
Organizace, ale organismus. Tranzit a tranzistor, ale transvestita (nechcete ho psát se "z", viďte že ne?). Razance, a renesance (na věčné časy a nikdy jinak). Konzerva, konzole, a Konsolidační agentura. Prostě systematický systém. Maglajs/z.
Nebožtík pan profesor Machovec lomil rukama, když mu novinoví korektoři opravovali jeho filosofii na filozofii. Marně. Dnes už bez ilusí: burza, prezident a univerzita zvítězili.
Ale ne definitivně. Nebudeme tu stát jako nějaký komparz. Vzhůru, staromilci!
Princip dublet, tedy dvou (někdy dokonce tří) správných verzí, vtrhl do češtiny plnou silou po roce 1993, s novými Pravidly. Do bedničky s nářadím přibyl speciální francouzák, kterým se dá utáhnout a přibít cokoli - a ono to drží, ten pravopis. Účel splněn.
Univerzální klíč. A navíc - nůž, kterým bez námahy nakrájíte cokoli. Pravopis z teleshoppingu. Proč si komplikovat situaci - piš, jak slyšíš, vraž tam "z", a nespleteš se (skoro nikdy). Babicovy dobroty.
Tady někde je důvod, proč jazykový úzus postupně hubí s a favorizuje z. Údajné archaizmy přibývají čím dál tím rychleji.
Slovíčkaření rozhodně nebazíruje na tom, že se má psát atheismus nebo pausa. Nepíšeme to tak, a na prezidenta jsme si už dávno zvykli. (Na kurz ale ještě ne.) Ani nepovažujeme pravopis za Svatý grál českého jazyka. Jde nám spíš o něco jiného.
Totiž, aby ten organizovaný nepořádek, když už v dílně nastal, neskončil velkým úklidem: Akcí Z. Bez diskuse.
Komplikovaná a proměnlivá pravopisná situace má přece i své výhody. Například můžeme dát najevo, v jaké jazykové "vrstvě" se hodláme pohybovat. Kým chceme být. A vede nás to k tomu, abychom o slovech víc přemýšleli a uvažovali, proč se píšou tak, anebo jinak. V pravopisném zmatku jen tak snadno nezpohodlníme.
A vůbec, v jakém zmatku? Anarchie je jen zdánlivá. Pravopisná příručka ústavu pro Jazyk český se s entropií, která teď ve veřejném jazykovém prostoru kolem s/z panuje, vyrovnává stručně, srozumitelně a se ctí. Odkaz na ni viz zde. Doporučeno Slovíčkařením.
P.S. A teď něco úplně jiného. Nemohl by někdo novinářům poradit, jakým sympatičtějším výrazem nahradit spojení "pohonné hmoty"?
Angličtina má fuel, ale palivo jsou u nás spíš brikety, než benzín. Pohonné hmoty ovšem znějí jako z nějaké chemicko-technologické příručky pro svazarmovce. Nebo je menší zlo, říkat jim, alespoň v titulcích, prostě "benzín"? Vzhledem k cenám na světových trzích jde o dlouhodobě aktuální problém.
