Tentokrát začneme trochu osobněji. Autor Amerického týdne žil několik let ve Washingtonu a z první ruky sledoval trápení místního baseballového týmu Washington Nationals. Ten se zdál být tak nějak odsouzen k tomu, nikdy ničeho pořádného nedosáhnout. A hle, neuvěřitelné se stalo skutkem: po více než devadesáti letech své existence Nats v noci na včerejšek vyhráli finále baseballové ligy World Series. Sloupkař tedy dnes nemůže jinak než na úvod zvolat: Let's Go Nats!
Skoro to vypadá, jako by jakási vyšší spravedlnost fanouškům ve Washingtonu kompenzovala mučení, kterému jsou podrobeni, když na vlastní kůži vnímají tamní politický běs. S neutuchajícím Trumpem na jednom konci Pennsylvania Avenue a s nažhavenými demokraty na jejím konci druhém.
Pokud je ovšem řeč o politice a vyšší spravedlnosti, mají mnozí čeští odpůrci Miloše Zemana a američtí oponenti Donalda Trumpa obdobný problém. U nás by si mnozí tiše (a na Facebooku i dost hlasitě) přáli, aby Zemanovo prezidentství předčasně ukončila příroda. V Americe by to zase měl být impeachment, co Trumpa vyžene z Bílého domu ještě před volbami, které připadají už na příští rok.
Jenže v obou případech platí známé (původně prý židovské) přísloví: "Dávejte si pozor na to, co si přejete, protože by se vám to mohlo splnit."
Nikdy ho neopustím. Nikdy!
Pokud by Zeman nyní ze dne na den opustil Hrad, kde by pak chtěli jeho oponenti do tří měsíců (do zákonného termínu nové prezidentské volby) najít svého kandidáta, Václava Havla 2.0? Vidí snad někde českou paní Zuzanu?Mnohem pravděpodobněji by to v tuto chvíli byl druhý tábor, kdo by dokázal rychle a úspěšně nominovat svého "Miloše číslo 2".
Ve Spojených státech pak stojí Amerika před "mobilizačními" volbami. Nepůjde v nich o přetažení voličů druhé strany, ale o nabuzení vlastního tábora.
"Očekává se rekordní, možná historicky vysoká účast. Žádní konvertité, žádné přestupy z jedné strany barikády na druhou ovšem nebudou. Půjde o to, která strana dostane k urnám více svých voličů," řekl známý politolog Larry Sabato, když s ním autor tohoto textu minulý týden na University of Virginia v Charlottesville dělal rozhovor.
Impeachment podle něho nebude dotažen do konce, protože republikáni, kteří mají většinu v Senátu a museli by jej schválit, Trumpa nikdy nevydají. A nevydají ho, protože by šli proti svým vlastním voličům.
"Nikdy Trumpa neopustí, nikdy. Není nic, co by Trump mohl udělat, aby ho přestal podporovat. Je to neuvěřitelné, ale je to tak, je to jako kult," charakterizuje Sabato Trumpova voliče.
Ale už jen proces impeachmentu, to, že demokraté ohrožují jejich prezidenta v Bílém domě, bude pro republikánské voliče silnou motivací, aby šli k urnám. Aby potvrdili, že stojí za svým vůdcem, aby se pomstili za příkoří, kterému se jejich prezidentovi dostává.
Vidím to, cítím to, slyším to
A mezitím v druhém táboře, na straně demokratů? Minulý týden vyšly v denících New York Times a Washington Post texty na shodné téma. "Nervózní demokratický establishment se ptá, není ještě někdo jiný?" zněl titulek v prvně jmenovaných novinách. Podle článku se pak demokraté začínají strachovat, že proti Trumpovi nebudou mít silného kandidáta.
"Demokraté měli přes dvacet kandidátů a stále jich je osmnáct. A tohle je výsledek?" komentuje Sabato aktuální stav demokratického souboje o prezidentskou kandidaturu. Ta byla popsána už v minulých vydáních Amerického týdne, a proto dnes jen stručně.
Dosavadní vůdčí kandidát, středový Joe Biden, upadá. Na jeho místo se tlačí Elizabeth Warrenová a Bernie Sanders. Ti reprezentují liberálně levicové křídlo strany, což pro ně může být výhodou ve stranických primárkách. Jenže ve všeobecných prezidentských volbách by to už na některé voliče, jak zatím ukazují průzkumy, působilo přesně opačně. Demotivačně. Nejdu volit, zůstanu doma. Než tohle, to radši znovu skousnu Trumpa.
"Vidím to, cítím to, slyším to," charakterizoval bývalý demokratický starosta New Orleans Mitch Landrieu pro New York Times neklid a obavy uvnitř demokratické strany. Oprah Winfreyová, slavná a bohatá celebrita, jedna z nejznámějších žen v Americe, která byla kdysi nadšenou zastánkyní kandidatury Baracka Obamy, prý teď přemlouvá vedoucího manažera (CEO) Walt Disney Company Roberta Igera, aby kandidoval.
Vzduchem létají jména Michaela Bloomberga, Johna Kerryho a držte se - i Hillary prý řekla, že by do toho šla, kdyby se mělo skutečně ukázat, že Joe Biden je vyřízen. Aby se kruh uzavřel, do New York Times píší čtenáři, že proti Trumpovi musí demokraté myslet zcela mimo zavedené mantinely, "outside the box", a měli by nominovat Oprah Winfreyovou.
Dejte mi značku a pohnu zemí
Ze středu Demokratické strany je cítit strach až zoufalství, že to nedopadne dobře. Proces impeachmentu mezitím vesele běží na plné obrátky a radikální část demokratů si dost možná prosadí svého kandidáta.
"Žijí ve svém vlastním světě, právě tak jako Trumpovi skalní voliči. A v jejich světě věří, že Trumpa může porazit kdokoli, že i kdyby nominovali dopravní značku, podaří se jí to," říká Sabato o tvrdošíjných demokratech.
Nepřipomíná to něco? Například přesvědčení, že po Zemanovi už prostě nemůže být hůře, a proto by měl jít "tady a teď". Jenže problém jménem Zeman nevyřeší příroda, stejně jako éru Trumpa neukončí impeachment. Jedinou cestou jsou volby, v nichž odpůrci současných prezidentů dokážou přesvědčit veřejnost, že je třeba obrátit list.
Ani mezi americkými demokraty, ani tady v Česku ale momentálně není vidět nikoho, kdo by měl alespoň reálnou šanci.
