Slovíčkářskou aktualitou číslo 1 je tento týden sčítání lidu hovořícího moravským jazykem. Když jsme se o něj otřeli minule, přišlo nám několik řekněme kritických dopisů.
To je nedorozumění - ale naštěstí ne jazykové. Protože naopak s radostí zjišťujeme, že ačkoli se Slovíčkaření pokouší používat češtinu, a jeho oponenti hovoří moravsky, komunikační bariéra nevzniká. Opovržlivým e-mailům rozumíme naprosto perfektně, od první do poslední řádky.
Takže, ještě jednou: Slovíčkaření sčítací volbu moravského jazyka nejen nezpochybňuje, ale přímo vítá. Česko-moravský slovníček (sodovka/sifon, limonáda/sodovka) si vedeme tak jako tak.
V obchodě u benzinové pumpy jsme před několika dny zahlédli nápis koblih balený. Dost nás zarazil, protože to bylo teprve na 95. kilometru D1 a nebylo jasné, jestli jde o ten koblih podle vzoru ten okurek. U Humpolce asi ne.
Bez ohledu na rod, koblih byl oschlý a mdlé chuti.
Donedávna se věřilo, že černohorština je dialektem srbštiny, ale když Černá Hora vyhlásila nezávislost, ukázalo se, že jde vlastně o samostatnou řeč, což vláda umocnila schválením dvou nových písmen.
Protože na Balkáně je i jazyková autonomie háklivá záležitost, nechalo si americké ministerstvo zahraničí zpracovat lingvistický posudek, jak to vlastně je a jakou řeč mají diplomaté v té které zemi používat, aby urazili co nejmíň lidí. Vyšlo z něj, jak informoval záhřebský Jutarnji list, že srpski, hrvatski, crnogorski i bosanski - jedan jezik.
Hvala. Ve Washingtonu si hluboce oddechli.
Jeden citlivý čtenář nás tuhle vyplísnil za hromosvod. Pobouřilo ho, že hromosvodu říkáme hromosvod, ačkoli přece nesvádí žádné hromy, ale blesky.
Zjistili jsme, že i na odborném webu elektrika.cz se na toto téma vedla čilá etymologická polemika a sami elektrikáři se zdají být rozpolceni, protože třeba hromosvodáři zásadně odmítají, aby někdo jejich povolání mírnyx dýrnyx přejmenovával. Bleskosvodář? Nikdy!
Hrom je prostě nápadnější a i když to nedává smysl, bojíme se ho víc než blesku, a proto na hromosvodu trváme, je nám líto. Kromě toho, existuje spousta věcí, které nejsou pravda. Nebo snad na počítači něco počítáte? Myslíte, že když v motorestu inzerují vepřové hody, vážně se tam hoduje?
Být, nebo nebýt, přemítá Hamlet, ale lebku u toho drží jen v reklamě na banku, chápejte Wille, takhle to má větší grády, jako že osud, lidi to tak chtějí.
Kdoví, jestli už nepřišel čas psát Facebook s malým f. Vzpomínáte, že internet byl kdysi s velkým I? A co teprv lux, karma, tokaj, maggi a rittberger? Říká se tomu metonymická apelativizace, ale to nevadí.
Jako by toho ti chudáci, co bydlí na Letné nad tunelem Blanka, neměli dost, radnice jim vyhrožuje repasportizací. Písemně.
„Tento postup," citujeme úřední oznámení, „znamená, že bude za přítomnosti majitele objektu porovnán stav domů před ražbou (dle původní pasportizace) se stavem dnešním, tento stav bude vzájemně s majitelem odsouhlasen. Podle výsledku repasportizace bude zpracován projekt oprav, který (opět po jeho odsouhlasení majitelem objektu) popíše rozsah všech prací, které následně dodavatel stavby provede."
Z toho asi plyne, že pasy znova ukazovat nemusíte, prostě přijde nějaký technik a ještě jednou prohlédne, jestli vám v bytě praskají zdi nebo ne. Repasportizace! Pak se uvidí, jestli bude následovat sanace, nebo asanace.
Na návod, jak se stát jazykovým vegetariánem, jsme narazili na stránkách ceske-veprove.cz. Svaz chovatelů prasat tu šíří masnou osvětu: „Víte, že, výrobní cyklus od inseminace prasnice až po prodej z toho narozeného zvířete trvá 9 měsíců?"
Už víme, a taky víme, že prasečí lobby popularizuje život (a smrt) pod názvem výrobní cyklus. Polekali jsme se. Co když takhle někdo někde přemýšlí o nás?
