3

:

1

Fotbal bez veřejnosti. Tolik primitivů pohromadě se zvládnout nedá.

L. Petr, Praha, technik

Českomoravský fotbalový svaz a Policie České republiky se mnohokrát problémy fanoušků zabývaly, došlo i ke zpřísnění trestů za výtržnosti na stadiónech, ale v praxi to nic neznamená. Výtržník, jenž je soudně potrestaný zákazem vstupu na stadión, klidně na fotbal přijde, protože pořadatelé nemají jeho snímek a ani jiné možnosti, jak ho identifikovat. Přitom návod je jednoduchý a léta se osvědčuje v Anglii. Tam se takový člověk musí hlásit v den zápasu či v době jeho konání na policejní stanici.

Italská vláda chce nyní zavést podobné opatření a kromě toho zakázat organizované zájezdy fanoušků na ligové zápasy.

Neměli bychom tedy v souvislosti s italským malérem rovněž přitvrdit? Naše liga začíná 10. března, což je skoro za měsíc. Samozřejmě, že je to iluzorní nápad. Ale až se něco stane, třeba smrtelný úraz, to bude jiná. To bude mnohým povolaným příčina jasná, ale jaksi pozdě. Celý text si přečtěte ZDE.

Pavel Kovář, Praha, novinář

Není města a vesnice, aby se mezi fanoušky nevyskytl ten, který se přišel jen vyřádit. Od divize výš jde o organizované "fandění", kdy už nestačí střídat frontu na pivo a párek s urážením rozhodčího. Těmto bandám se vždy říkávalo chuligáni. Na zápas berou konfety, petardy, dýmovnice. Mají buben, svůj název psaný švabachem na prostěradle. Kolektiv jim dává sílu. Dělají za každou cenu kravál, vyvolávají bitky, když táhnou ulicí, rozbíjejí výklady, auta. Jsou většinou opilí a možná i zfetovaní. Vůbec jim nejde o výsledek zápasu, ale o vybití se. V hledišti bývají zavíráni do ohrad. Obklopeni policisty se psy. Často zasahují i těžkooděnci.

Slušný fanda se pomalu už bojí jít na zapás a vzít sebou rodinu se považuje za nerozum. Situace se stává každým rokem horší. Kdy někoho zabijí i u nás, je jen otázkou času. Prý zakázat jim chodit na fotbal, je porušením demokracie. Zastavme je, dokud je čas. Anglie a dnes i Itálie by měla být dostatečným varováním.

Jan Skalický

Zastavme se na chvilku a podívejme se do historie fotbalu, Albion, Calcio.. Každý tým již od pradávna měl nějaké své fanoušky a ti se dělili na radikální (ultras, hooligans apod.) a fanoušky fandící jen při úspěchu. Je to k nevíře? Pokud si oko milovníka fotbalu všimne (mluvím teď o českém fotbale), tak návštěvy na zápasy jsou vesměs bídné a již tak se hraje v atmosféře, jakoby tam vlastně nikdo ani nebyl.

Stačí si projet očima tribunu 20. minut před koncem zápasu, například na stadionu pražské sparty. Sparta prohrává dejme tomu 0:1, ale jen jediní fanoušci, radikálnějšího založení, povzbuzují svůj tým a dělají mu atmosféru.

Co pomůže, že fanoušci nebudu vpuštěni na stadion? Ničemu! Hooligans si tak i tak nabijou tlamy někde v Karlíně nebo v okolí Ostravy. A pokud se v Itálii dějí takováto zvěrstva, tak je to jen proto, že to je jižní stát s horkou krví a lidé tam neznají bratra. NA českých stadionech neprobíhá tolik násilí, aby fanoušci nemohli chodit na zápasy. Většina bitek se odehraje v zapadlých uličkách před zápasem nebo v průběhu první části. Zbití či nezbití přijdou vyřádění fanoušci nakojeni alkoholem fandit a dělat atmosféru, která do té doby trošku pokulhávala.

Teď jde o to, zamyslet se. Jak bojovat proti potencionálnímu násilí? Pokud si fanoušek ukopne sedadlo, dostane pokutu, to je správné, ale proč tomu tak je i když to udělá podruhé.. potřetí? Jen ať dostane on sám zákaz vstupu na stadion za jakýkoliv prohřešek, ale neházejme všechny do jednoho pytle!

Jan Vojkůvka, Praha, student