Před 22 lety šokovaly svět útoky al-Káidy na New York a Washington. Džihádisté unesenými dopravními letadly zavraždili tři tisíce lidí, Amerika poté vyhlásila válku proti terorismu a podnikla invazi do Afghánistánu. Přečtěte si ve velké grafice, jak 11. září 2001 nyní vnímají mladí Američané, kteří se v tento den útoků narodili, a podrobnou rekonstrukci událostí.
Svět si připomíná dvacáté výročí teroristických útoků z 11. září 2001. Karel Randák, který tehdy působil jako šéf operativy české zahraniční rozvědky, v rozhovoru popisuje, že Česko ani další země neměly zpravodajské informace, že se tak obrovský úder chystá. Náznaky tu ale byly. "Varování, abychom se kvůli terorismu konečně probudili, ale přicházela dlouho a opakovaně," upozorňuje.
Komerční letadlo s cizinci, včetně amerických občanů, které ve čtvrtek odpoledne vzlétlo z kábulského letiště, přistálo vpodvečer v katarském Dauhá. Šlo o první podobně rozsáhlý odlet od stažení amerických a spojeneckých sil ze země koncem srpna.
Tálibán sliboval vládu národní jednoty se zastoupením etnických menšin a zastánců různých názorových proudů, ale výsledek je opačný. Kabinet, představený tento týden, je přehlídkou nejtvrdších radikálů.
Obyvatelé hlavního města Afghánistánu si pomalu zvykají na novou realitu. Bojovníci Tálibánu, kteří v polovině srpna dobyli Kábul a celou zemi, hlídkují v ulicích a jejich bílá vlajka visí už i na letišti, z nějž ze strachu před islamistickým režimem už sto tisíc Afghánců uprchlo. Podívejte se, jak to tři týdny po převratu ve městě vypadá.
Tálibán útočí na poslední oblast Afghánistánu, kde ještě nevlaje jeho bílá vlajka, a ačkoliv je těžké informace z místa ověřovat, zdá se, že Pandžšírské údolí se pomalu dostává islamistům do rukou.
Ovládnutí Afghánistánu radikálním hnutím Tálibán překazilo podíl na stamilionovém byznysu Fawadu Nadrimu, společníkovi Tomia Okamury. Jejich obchodní komoru zaštítili ministři Babišovy vlády, přestože dřívější Nadriho komora dluží státu miliony korun. Za vylobbování obchodu s pistolemi si nechala zaplatit také od firmy Imex, jejíž sklad vybuchl ve Vrběticích. Dnes je tato komora v osmi exekucích.
Zatímco se po nástupu Tálibánu k moci většina ambasád v Afghánistánu uzavřela, pro Čínu to neplatí. Čínští obchodníci dokonce dostali výzvu, aby v zemi prozkoumali možnosti rozšíření svých aktivit. Podle odborníků jde o první náznaky rostoucího vlivu Číny na místě, které Spojené státy a jejich spojenci před pár dny opustili.
Tálibán uspořádal na počest ovládnutí Afghánistánu přehlídku zbraní, na které vystavil i vesty s výbušninami pro sebevražedné atentátníky. Přehlídka se podle deníku Daily Mail měla konat v Kandaháru.
Z pohledu na zaoceánskou politiku bolí oči. Prezident Biden si pochvaluje, jak skvěle to v Afghánistánu zvládl. Pro Trumpa a jeho republikánskou skvadru je všechno zlé dobré. Spojené státy se ale naštěstí mohou opřít o svoji občanskou společnost. O obyčejné lidi. V tom je jejich naděje a síla.
S americkými vojáky opustila Afghánistán také Ústřední zpravodajská služba (CIA). Po roce 2001 patřil Kábul mezi priority americké rozvědky, protože v zemi působila teroristická organizace al-Káida a zorganizovala odtud útoky z 11. září na New York a Washington.
Pětiletý chlapec z Afghánistánu, který se v polském středisku pro uprchlíky otrávil houbami, zemřel a ani jeho o rok staršímu bratrovi nedávají lékaři šanci na přežití, uvedla polská média. Několik uprchlíků z Afghánistánu se v posledních dnech ve dvou různých polských zařízeních pro běžence otrávilo houbami, které si nasbírali pro zpestření jídelníčku.
Afghánistán, ovládaný nyní islamistickým hnutím Tálibán, se liší od své podoby v 90. letech, kdy mu toto radikální hnutí vládlo naposledy. I přes chaotický odchod západních armád a jejích spolupracovníků se za posledních dvacet let země významně změnila. Díky humanitární a rozvojové pomoci se zlepšila zdravotní péče, vzdělání, infrastruktura i ekonomika.
Následky ukvapeného útěku z Afghánistánu se povlečou ještě několik let. Biden slíbil, že dostane vojáky ze země pryč, to se mu povedlo. Ale je exit a exit. Tenhle způsob odchodu podkopává autoritu USA ve světě a zadělává na další problémy, míní bývalý velvyslanec ve Washingtonu Alexandr Vondra. Američané opustili nerealistickou představu přetvořit Afghánistán v demokratickou oázu, dodává.
Tálibánci po převzetí moci v Afghánistánu vyrazili chránit "majetek a životy lidí" v Kábulu. "Je tu se mnou 200 lidí a já jsem za ně zodpovědný. Přišli jsme sem chránit majetek, čest a důstojnost lidí a zajistit bezpečnost," řekl člen militantního hnutí Wahid Ullah.
"Válka v Afghánistánu skončila," vyhlásil Joe Biden v úterním televizním projevu. Americký prezident by chtěl, aby to byla definitivní tečka za dlouhým dvacetiletým konfliktem. Jenže jeho vyústění, které se změnilo v chaotický a nebezpečný odsun, Bidena doma v USA výrazně oslabilo. A bude ho politicky pronásledovat.
Zatímco poslední američtí vojáci opustili kábulské letiště, Tálibán se prohlásil za vítěze války a poblahopřál Afgháncům k výhře. Vládu toto islamistické hnutí stále sestavuje, je ale jisté, že ať ji povede kdokoliv, zdědí obrovské ekonomické problémy.
Hosty vysílání jsou Tomáš Hudeček z Úřadu pro dohled nad hospodařením stran, spolupředsedkyně Levice Markéta Juřicová a europoslanec Alexandr Vondra.
Evropská unie plánuje uvolnit 600 milionů eur na pomoc sousedním zemím Afghánistánu, aby udržela Afghánce utíkající před radikálními islamisty z Tálibánu v regionu a nemotivovala je k cestě do Evropy. Státy EU chtějí penězi a pomocí na místě zabránit opakování migrační krize z roku 2015, kdy na kontinent ve sledu několika měsíců připlulo po moři více než milion utečenců ze syrské občanské války.
Generálmajor výsadkářů Christopher Donahue se zapsal do dějin. V pondělí minutu před půlnocí kábulského času vstoupil do evakuačního letounu a stal se posledním americkým vojákem, který po 20 letech války opustil Afghánistán. Celkem se jich v zemi ve službě vystřídalo na 775 tisíc.
