Zásadním problémem systému sociálních dávek v Česku je, že peněžní podporu pobírá výrazně méně lidí, než kolik má na ni nárok. Vyplývá to ze studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd. V sociálně vyloučených lokalitách je podíl lidí, kteří dávky pobírají, z celkového množství těch, kteří na ně mají nárok, nižší než v běžné populaci.
Češi jsou ohledně vývoje cen zboží a služeb, které v současné době rychle rostou, skeptičtí. Z červnového průzkumu agentury STEM vyplynulo, že v brzké zlepšení situace týkající se inflace nevěří 82 procent lidí. Čtyři pětiny občanů začaly šetřit a omezovat své potřeby, dvě třetiny se obávají chudoby. Na 84 procent lidí tvrdí, že se vláda dostatečně nesnaží, aby zabránila nárůstu chudoby.
Na podzim může zdražování, válka na Ukrajině nebo případný návrat epidemie koronaviru radikalizovat část společnosti, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz odborník na politický extremismus Jan Charvát. Tvrdí, že je v Česku až 20 procent lidí, kteří nejsou spokojení s tím, kam se země po roce 1989 vydala. Místo abychom jim naslouchali, je však odsuzujeme a označujeme za komunisty, říká Charvát.
Celosvětový nárůst životních nákladů vrhá dalších 71 milionů lidí v nejchudších zemích světa do extrémní chudoby. S odkazem na čtvrteční zprávu Rozvojového programu OSN o tom informovala agentura Reuters.
Při válce na Ukrajině umírají v ruských řadách nejčastěji mladí muži z chudých částí země, uvádí analýza nezávislého serveru Mediazona. Jejich jednání může podle novináře Ondřeje Soukupa ovlivňovat právě to, že se v některých oblastech Ukrajiny poprvé setkali s vyspělou civilizací. "Nechci je omlouvat, to rozhodně ne, ale myslím si, že je to opravdu střet kultur," uvádí Soukup pro Aktuálně.cz.
Rusy nyní tolik netrápí prázdné regály jako na začátku války na Ukrajině, ale spíše růst cen, míní Jiří Just, publicista žijící v Moskvě. Podle ruského statistického úřadu tam inflace dosahuje 17 procent. "Jenže to jsou oficiální čísla. Když člověk přijde do obchodu, tak vidí, že zdražení je mnohem vyšší a dosahuje 40 až 50, u některého zboží dokonce 100 procent," říká Just pro Aktuálně.cz.
Bída společnost rozděluje ještě víc než dezinformace. Experti vědí, jak lidem pomoci, ale vláda se jejich radami neřídí. Buď na to nemá, nebo prostě nechce. Obojí je špatně.
Chudoba a neřešené sociální problémy mohou snadno ohrozit českou demokracii. Nerovnosti posiluje nynější zdražování, prohloubily se už covidovou krizí. A frustrovaní občané rozhodli již nejedny volby. Aktuálně.cz přineslo pokračování seriálu zaměřeného na sociální nerovnost a lidi ve finanční tísni – Chudé Česko 21. O tom, jak vznikal, mluví zástupce šéfredaktora Jan Nevyhoštěný.
„Když vám po zaplacení jídla a bydlení zbyde na den stokoruna, ještě to není úplně boj o přežití, ale je to rozhodně chudoba, kterou většina kritiků nikdy v životě nezažila,” míní sociolog Daniel Prokop. „Některé komentáře současné situace jsou přehlížející, jako kdyby si někdo stěžoval na problémy s demokracií a vy mu na to řekl, že v Rusku je to ještě horší,” dodává.
Spisovatelce Leile Slimani lži nevadí. Dědeček jí jako malé namluvil, že jizvu na břiše mu způsobilo, když se ve Schwarzwaldu popral s bengálským tygrem. Až později Maročanka zjistila, že v Německu tygři nežijí. „Kdyby byl přiznal, že má jizvu po nějaké banální operaci, nebyl pro mě celé dětství hrdinou, který se rve se šelmami. Takže dětem je dobré lhát, potom se z nich stanou spisovatelé,“ říká.
„Příliš široce nastavené menstruační volno může znevýhodňovat postavení žen na pracovním trhu. Problém by mohlo vyřešit navýšení sick days pro všechny,” říká odborová právnička Šárka Homfray. „U nás je více diskutované téma menstruační chudoba. Pomohlo by snížení DPH i to, aby byly dámské hygienické pomůcky ve veřejných institucích stejně dostupné jako toaletní papír,” dodává.
Čtyřiadvacetiletá influencerka Baige Zhangová z města Luo-jang v čínské provincii Che-nan se rozhodla vzdát svého úspěšného podnikání a místo toho se vydat na cesty se svým adoptivním otcem. Aby o padesát let staršímu muži oplatila, že se jí jako malé ujal, projíždí s ním v obytném voze Čínu.
Takřka 40 tisíc hrubého měsíčně v Praze a 34 tisíc ve zbytku republiky by měli brát lidé, aby mohli žít důstojně, spočítali sociologové z Platformy pro minimální důstojnou mzdu. Jedna z autorek Lucie Trlifajová v rozhovoru upozorňuje, že na tyto peníze nedosáhne až čtyřicet procent lidí. V Česku jsou totiž standardem nízké mzdy, které leckdy neumožňují odjet ani na týden na tuzemskou dovolenou.
Vybičované emoce nám začínají bránit v tom, abychom porozuměli situaci, v níž se jako lidé, společnost i země nacházíme.
Ceny rostou, příjmy zůstávají stejné. Na podporu od státu navíc řada samoživitelek nedosáhne, a pokud ano, zvyšující se náklady jim stejně pokrýt nestačí. Aby mohl stát peníze k potřebným lépe cílit, přichystalo ministerstvo práce a sociálních věcí mapu zranitelnosti. Ta má ukázat, komu a kde se v Česku žije nejhůře. Samoživitelky ale mezitím stojí ve frontách na potravinovou pomoc zdarma.
Ve všech evropských zemích se stát snaží pomoci občanům s dopady nečekaně vysoké inflace. A přestože se Česko potýká s jednou z nejvyšších drahot, zdejší vláda nedělá skoro nic. To neskončí dobře.
Neúprosné zvyšování cen energií dohnalo dvaaosmdesátiletého Grahama Childse k zoufalému řešení. Protože si senior z anglického města Wolverhampton nemůže ve svém domě dovolit topit, jezdí celé dny autobusy a vlaky, aby se zahřál. Přitom 40 let pracoval a s chudobou bojuje až v posledních letech.
Dokumentaristka Linda Kallistová Jablonská deset let sledovala trojici dívek, které s výučním listem v ruce opouštěly Výchovný ústav Počátky u Pelhřimova. Měnily bydlení, práci i partnery, neuměly si s životem poradit, protože je to nikdo nenaučil. "Moje hrdinky dopadly ještě dobře, holky z pasťáku často čelí drogám, prostituci i bezdomovectví," říká autorka snímku Opouštět Počátky.
Z čínského internetu začaly mizet zmínky o populární spisovatelce a scenáristce Jen Ke-ling, která obvinila prezidenta Si Ťin-pchinga, že toleruje obchodování s lidmi. Napsal to britský deník The Times, podle nějž k cenzuře zřejmě dochází na příkaz tamní komunistické strany.
Parník ještě viděli zmizet pod hladinu. Pak se čtyřem trosečníkům smrskl svět na jeden záchranný člun. Hladové, vyčerpané a prochladlé je desítky hodin unášel ledový oceán. Obklopení žraloky marně hledali břeh. Co chvíli jim výhled zakryl pěnivě bílý vrcholek blížící se vlny, tiché a na pohled špičaté jako skála.
