Českem se rychle šíří vlna respiračních onemocnění. Počty nemocných za poslední týden vzrostly až o desítky procent a část krajů už překročila hranici epidemie. Kromě chřipky se šíří rovněž RS viry, které také způsobují infekce dýchacích cest, vyplývá z údajů krajských hygienických stanic. Podle některých z nich se respirační nemoci nyní šíří rychleji, než tomu bylo před pandemií covidu-19.
„Po ředitelích škol se chce, aby jim vyšly účty a aby dobře vysoutěžili parkety v tělocvičně. Nezbývá pak pozornost na to, co je klíčové - učení žáků a vedení pedagogů,” popisuje situaci Petr Hopfinger, manažer vzdělávacích programů v organizaci Učitel naživo. „Český ředitel je bývalý učitel, málokdy má nějaké manažerské zkušenosti. Kurzem za 10 tisíc z něj lídra neuděláte,” dodává.
„Proč chybí léky pro děti? Odpověď jsme od výrobců nedostali. Nevíme, jestli spadla továrna, byla chyba v šarži, nebo v plánování. Výpadek je tak velký, že ho za svých 30 let praxe nepamatuji,” říká prezident České lékárnické komory Aleš Krebs. „Nahradit je momentálně nedokážeme. Podle ministra zdravotnictví by ale do Vánoc měla přijít dodávka poměrně velkého množství sirupů,” dodává.
Ministerstvo zdravotnictví v úterý vyjednalo dodávku 300 tisíc balení Nurofenu pro děti do Česka. Do Vánoc by měla dorazit první část, zhruba třetina, sdělil ve středu před jednáním vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Problém s nedostatkem sirupu je podle něj celoevropský.
Sirup Nurofen pro děti nebude podle informací Státního ústavu pro kontrolu léčiv dostupný do poloviny března 2023. Výrobce Reckitt Benckiser lékovému ústavu oznámil, že důvodem výpadku jsou "výrobní důvody". Do Česka nyní firma nedodává ani dětské čípky, které se používají pro snížení horečky při chřipce a nachlazení u dětí, zmírňují bolesti hlavy, zubů, uší, bolesti v krku či pooperační bolesti.
„Sexuální výchova by měla začít odmalička. Neříkat dětem, že na to mají dost času. Začnou si pak informace hledat jinde,” říká Marcela Poláčková, jedna z autorek knihy Děti to chtěj vědět taky. „Je důležité děti netrestat za masturbaci nebo hru na doktory. Když s nimi začneme probírat tato témata od malička, budou je s námi pravděpodobně chtít řešit i jako dospívající,” dodává.
„Někdy se bojím co budu dělat, když bude agrese mého syna ještě větší. Potřebuji odlehčení, pomoc s péčí. Jsem na mateřské třináct let a už nemůžu,” říká Eliška Antošová, matka tří dětí z nichž jedno se nachází na autistickém spektru a má náročné chování. „Můj syn propadá sítem, není pro něj místo. Systém selhává, pomoc pro rodiče není. Končí na neurolech a dochází i k sebevraždám,” dodává.
Žádná šeď a lino. Mateřská škola 21. století hýří barvami, její okna jsou jako z bublifuku a v noci svítí jako rej světlušek. Obec Dolní Břežany do ní investovala 78 milionů korun. Základ stavby tvoří obdélník, který se postupně rozvětvuje do krajiny. Kromě pobytových prostor nabízí herny nebo zázemí pro učitele.
Některé děti si kupují i několik plechovek energetických nápojů denně, často na ně mají vytvořený silný návyk. Předseda Společnosti pro výživu a obezitolog z Fakultní nemocnice Motol Petr Tláskal v rozhovoru říká, že jejich konzumace je pro děti riziková. "Děti psychostimulační efekt z energetických drinků nepotřebují a jejich prodej dětem by se měl zakázat," tvrdí lékař.
S tím, jak přibývá kybernetické kriminality, se zároveň potvrzuje, že nejčastějšími oběťmi jsou děti. Čelí nebezpečnému obtěžování i podvodům. Experti se proto snaží nabízet vzdělávání a prevenci, jako je například nový projekt Univerzity Palackého v Olomouci. Výuku kyberbezpečnosti na školách komplikují často nedostatečné znalosti pedagogů, kteří by ji měli učit.
"Myšlenka vydělat peníze prodejem dortů přišla před dětskou onkologií. Když vidíte děti, jak jdou s drénem zapíchnutým v hrudníku, sebere vás to," říká Jiří Zahradník, zakladatel projektu Dortem proti rakovině, který sám s rakovinou bojuje. "Svůj čas znám. Neznamená to ale, že budu sedět a brečet si do dlaní. Když to člověk vzdá v hlavě, tak skončí," dodává.
Ačkoliv poruchy příjmu potravy trápí nejvíce dospívající dívky, bojují s nimi také staří lidé, muži i předškolní děti. Nemoc, při které se život točí jen kolem kontroly jídla, se může objevit v dospívání a pak znovu udeřit klidně po třiceti letech. Anorexie a bulimie vznikají kromě nespokojenosti s vlastním tělem i kvůli stresovým situacím a traumatům. Stačí k nim ale i jen nevhodná poznámka.
Tatiana Dyková dokáže stejně přesvědčivě ztvárnit noblesní dámu i ženu z lidu. Příští rok se objeví jako Zdena Mašínová starší ve filmu Bratři, v seriálu Případy mimořádné Marty zase hraje geniální uklízečku, která vyšetřuje vraždy. Před covidem si přitom od své profese dala pauzu, aby zjistila, jestli ji ještě baví. V rozhovoru mluví i o tom, proč se na rozdíl od jiných hereček nepouští do psaní.
Cestou do školy na mobilu zjistí, že jejich intimní fotografie kolují na sociálních sítích. Obtěžují je spolužáci na messengeru a vyhrožují zveřejněním dalších osobních materiálů. Kyberšikana u dětí je na vzestupu a Česko není výjimkou. Množí se především případy vydírání intimními fotografiemi. Oběťmi jsou nejčastěji dívky. Svěřit se policii bojí, šikana je přitom může dohnat až k sebevraždě.
„Kyberpohádky učí předškolní děti, jak se bezpečně chovat v online světě. Vlk v nich s Karkulkou komunikuje přes mobil, vydává se za kamarádku a odhalí, kam jde. Pak už příběh pokračuje klasicky,” říká Petr Jirásek z Centra kybernetické bezpečnosti. „Můžeme se bavit o tom, jestli předškolním dětem mobil do rukou patří. Realita je ale taková, že se v tomto věku s technologiemi seznamují,” dodává.
Posměchy, plivání do sešitu a ruská hymna o přestávkách. Ukrajinské děti na některých českých školách šikanují jejich spolužáci. Na problém upozornil na sociálních sítích starosta obce Tetín Matěj Hlavatý (STAN), podle kterého je takových příběhů mnoho, některé dokonce zacházejí i do fyzické šikany. Podle expertů se však nejedná o nenávist dětí, ale jejich rodičů, kteří to na ně přenáší.
Ruská invaze na Ukrajinu se v posledních dvou týdnech proměnila. Po útoku na Kerčský most okupanti začali opět po mnoha měsících ostřelovat celou zemi včetně Kyjeva. Tam žije a pracuje i právní expertka Daryna Pidhorná. V pondělí došlo k výbuchu jen pár set metrů od kanceláře Regionálního centra pro lidská práva, kam každý den chodí do práce.
„Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny vidíme náznaky militarizace dětí. Nosí uniformy, učí se střílet a probírají základy vojenské služby, aby se po ukončení školy přidaly k ruské armádě,” popisuje ukrajinská ochránkyně lidských práv Mariia Sulialinová. „Chceme zdokumentovat všechny válečné zločiny, které jsou na Ukrajině páchané. Důkazy na sítích sdílí i samotní ruští vojáci,” dodává.
Rusko ospravedlňuje odvoz ukrajinských dětí z jejich země a snahu vychovat je jako Rusy. Říkají tomu "akt velkorysosti". Tisíce dětí už podle agentury Associated Press zmizely z Ukrajiny a nyní jsou nucené žít v Rusku s cizí rodinou. Ruští propagandisté stojí opodál a vše zaznamenávají. Podle právníků může jít o znak genocidy, a dokonce o pokus vymazat identitu nepřátelského národa.
„Být v nemocnici s ročním synem i přes noc jsme si museli vybojovat. Personál nám tvrdil, že to není možné, že mu bude lépe, když tam nebudeme. Na chvíli jsme tomu i uvěřili,” popisuje blogerka Tereza Salte svoji zkušenost s hospitalizací syna v nemocnici. „ Až když jsme trvali na tom, že na naši přítomnost má syn právo, tak nám to bylo umožněno. Přístup personálu mě mrzí nejvíc,” dodává.
