„Když si dítě vezme nikotinový sáček, dokáže z něj absorbovat mnohem větší množství látky než z klasické cigarety a navíc mu bude víc chutnat. Marketing je agresivní, cílí na děti,” říká adiktolog Adam Kulhánek. „Děti to mohou užívat z různých důvodů, kvůli vyšší výkonnosti ve škole nebo pro zlepšení nálady. Množství nikotinu je ale enormní, může poškozovat mozek a vytváří závislost,” dodává.
Na Karlově náměstí v Praze rozbili tábor českoslovenští legionáři. Pro děti zejména ze základních škol tu předvádějí výstroj a výzbroj z druhé světové války. Důvodem je 80. výročí posledního boje československých parašutistů proti nacistické přesile v kryptě kostela v Resslově ulici. Legionáři budou na Karlově náměstí i o víkendu a doplní tak chystaný vzpomínkový program u nedalekého kostela.
Že je nemožné, aby teroristický útok připravovaly děti základní školou povinné? Aby vyráběly výbušniny a šířily návody, jak je zkonstruovat? Aby nutily druhé k násilí? Bohužel terorismus, nacionalismus, rasismus a další formy extremismu poslední dobou intenzivně regeneruje právě nábor těch nejmladších, dětí ve věku kolem deseti let. Jak jinak než online.
„Dítě má základní potřebu mít vztah s oběma rodiči. Pokud se jeden snaží vymazat mu toho druhého z hlavy, zlomí ho a zničí mu celý život,” říká profesor klinické psychologie Radek Ptáček a dodává: „Začíná se stávat sociálně nenormální být s partnerem dlouho šťastný. Rozvod je ale trauma, které vede ke zvýšené míře duševních poruch, poruch ve vztazích, nižší životní úspěšnosti a i předčasné smrti.”
Otevřením ukrajinského stánku za přítomnosti velvyslance Jevhena Perebyjnise a českého ministra kultury Martina Baxy z ODS ve čtvrtek začal veletrh Svět knihy. Koná se opět na pražském Výstavišti, kvůli rekonstrukci Průmyslového paláce však poprvé v areálu u Křižíkových pavilonů. Potrvá do neděle.
Po čtyřproudé silnici v Brně o víkendu uhánělo dětské elektrické autíčko i se dvěma pasažéry. Malí chlapci prý nedopatřením špatně odbočili, přivolaným strážníkům navrhli, že vycouvají zpátky. Chlapci věkově odpovídali nižším ročníkům prvního stupně základní školy.
Osmnáctiletý Vjačeslav z Doněckého regionu na Ukrajině se sám musí starat o čtyři mladší sourozence. Jejich matku totiž zabil ruský dělostřelecký granát. Dům rodiny byl naprosto zničen. Stovky lidí po odvysílání jejich příběhu nabídly pomoc.
Rusko už podle oficiálních dat ukrajinské vlády uneslo přes 230 tisíc dětí, jejich počet každým dnem roste. Ruští vojáci děti oddělují od rodin, sirotky pak posílají do vylidněných oblastí Ruska. Moskva tato obvinění popírá, současně ale pracuje na návrhu zákona o zjednodušeném postupu pro adopci ukrajinských dětí ruskými rodinami. UNICEF o únosech nemá žádné důkazy, případy se však zabývá.
Květen je měsícem školních zahrad, který má dostat děti na čerstvý vzduch, rozvíjet jejich vztah k přírodě, dát jim nové podněty a zároveň díky pobytu venku zlepšit jejich psychické rozpoložení. Do projektu, který pořádá Nadace Proměny Karla Komárka ve spolupráci s platformou Učíme se venku, se zapojují každý rok stovky škol či školek. Letošní ročník se zaměřil na stromy.
Od příštího školního roku budou muset na české základní školy povinně chodit také děti ukrajinských uprchlíků. Pro školství to může představovat stejný nápor, jako kdyby najednou nastoupilo dvakrát více prvňáků, než bylo dosud obvyklé. Školy v některých regionech jsou však už nyní plné. Jedním z možných řešení je svoz dětí do jiných oblastí.
Běloruská a ruská média to nazvala "mistrovskou lekcí". Autoritářský prezident Alexandr Lukašenko nařídil dětem u příležitosti oslav 100. výročí pionýrského hnutí (organizace mládeže založená komunisty), aby si otevřely lahvičky s džusem. Těm se to ale nedařilo, proto na pomoc přispěchala samotná hlava Běloruska.
Z pankáčů, kteří hráli na zábavách v okresních kulturácích, se Chinaski za posledních 30 let proměnili v jednu z největších českých kapel. Cesta k úspěchu se ale neobešla bez několika krizí, o kterých muzikanti otevřeně mluví v novém dokumentu Každej ví kulový. Frontman Michal Malátný v rozhovoru vzpomíná na hádky se zesnulým bubeníkem Pavlem Grohmanem i těžké rozhodnutí dát čtyřem členům sbohem.
Rusové na Ukrajině posílají své odpůrce do izolačních věznic a mučíren, popisuje ruské filtrační tábory ukrajinská poslankyně Lesja Vasylenková, která válečné zločiny mapuje. Upozorňuje, že Ukrajinci jimi procházejí při nucených deportacích do Ruska. Jsou mezi nimi i děti, kterých už vojáci podle dat ukrajinské vlády, které má redakce k dispozici, přes hranice převezli téměř 200 tisíc.
"Desetině rodičů nepřijde radler jakkoliv rizikový, i když v sobě má dvě procenta alkoholu. I půl procenta je ale pro dítě problém, protože nemá organismus vyvinutý tak, aby dokázal alkohol zpracovat," říká Petr Freimann ke kampani Nechmel děti, která upozorňuje na rizika spojená s podáváním pivních limonád a nealko piv dětem. "Nechceme prohibici, je to čistě osvětová záležitost," dodává.
Kvalita školy se odvíjí od toho, jestli má dobrého ředitele. Důležité je, aby měl schopný tým, se kterým se bude pravidelně bavit o tom, co se ve škole daří a co ne. Říká to šéfka Evropské asociace ředitelů škol a dlouholetá ředitelka školy Petra van Harenová z Nizozemska. Vystoupila na konferenci Úspěch pro každého žáka, kterou v Praze pořádala Stálá konference asociací ve vzdělávání.
"Rusové používají znásilnění jako zbraň," říká Kateryna Čerepachová, ředitelka ukrajinské organizace La Strada, která pomáhá obětem sexuálního násilí. Vláda mluví o stovkách případů, humanitární pracovnice jich však zachytí jen zlomek. Mnohé z obětí totiž mají strach promluvit. "Aby se nám žena byla schopna svěřit, potřebuje bezpečí. A to na Ukrajině teď neexistuje," popisuje pro Aktuálně.cz.
Ve Smysluplné škole v pražském Karlíně nechtějí děti srovnávat, ale hodnotit jejich pokrok, proto se rozhodli k tradičním známkám připojovat i slovní hodnocení. Každé dítě je totiž jiné a potřebuje jiný způsob hodnocení, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel školy Jan Korda. Zároveň připouští, že někdy i samy děti známky vyžadují, protože se chtějí porovnávat se spolužáky.
„První strašák dětí z domovů je samota. Neví kdo jsou a kam mají jít. Společnost je ale konečně začíná vidět, doba se láme a kraje komunikují,” říká ředitelka nadačního fondu Krok domů Klára Chábová. „Sociální pracovníci nebo vychovatelé často nedokáží děti chápat nebo neví, jak s ním komunikovat. Vytvořili jsme proto průvodce, kam jsme se pokusili sepsat, jak na ně” dodává.
