Bývalý šéf amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) James Comey by podle prezidenta Donalda Trumpa měl doufat, že neexistují žádné nahrávky jejich společných rozhovorů. Zamyslet by se měl přitom nad tím dřív, než začne vyzrazovat informace médiím, uvedl Trump v pátek na Twitteru. Podle britského listu The Guardian prezidentův tweet naznačuje, že Bílý dům si při vzájemných setkáních tajně pořizoval záznamy.
Francouzi upínají pozornost kromě nového prezidenta Emmanuela Macrona i k jeho o 24 let starší ženě. Nejen francouzské módní magazíny si všímají jejího vytříbeného vkusu. Čtyřiašedesátileté Brigitte Macronové přisuzují další novou roli - módní ikony.
Bílý dům si nepřál, aby se fotografie nebo videozáznamy ze středečního setkání prezidenta Donalda Trumpa se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem dostaly do médií. Jenže oficiální fotograf ruského ministerstva zahraničí zároveň spolupracuje s agenturou TASS. Snímky, na kterých se Trump, Lavrov a ruský velvyslanec v USA Sergej Kisljak přátelsky usmívají, tak okamžitě unikly na internet.
Americký prezident Donald Trump by mohl do čela Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) jmenovat někdejšího republikánského kongresmana Mikea Rogerse, který v minulosti vedl sněmovní výbor pro tajné služby a sám v FBI působil. S odvoláním na nejmenovaného vysokého představitele Bílého domu o tom informovaly agentury Reuters a Bloomberg. Dosavadního šéfa FBI Jamese Comeyho v úterý Trump překvapivě odvolal. Třiapadesátiletý Rogers v současné době působí jako bezpečnostní komentátor televizní zpravodajské stanice CNN, na počátku 90. let ale pracoval jako zvláštní vyšetřovací agent FBI. Jiný muž stejného jména Mike Rogers již vede Národní agenturu pro bezpečnost.
K nečekanému úternímu odvolání ředitele amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Jamese Comeyho přispěly podle všeho dva momenty. Jednak odmítl prezidentovi Donaldu Trumpovi říct, co bude 3. května vypovídat v americkém Senátu v případu soukromých e-mailů poražené prezidentské kandidátky Hillary Clintonové. Zároveň Comey požadoval další finance a personální posily při vyšetřování předvolebních kontaktů Trumpových poradců s Rusy. Americká demokratická opozice mluví o agresivním zametání stop a Comeyho odvolání srovnává s aférou Watergate.
Obchod s drogami v jihoamerické Kolumbii kvete. Na více než 460 000 akrech stále roste koka. Zemědělci, kteří dostali od vlády dotace na přechod na pěstování legálních plodin, místo toho zafinancovali rozšíření polí právě s kokou. Žádná jiná rostlina jim nevydělá tolik peněz a vzdát se jí nechtějí. V loňském roce se v Kolumbii podle odhadů USA vyrobilo 710 tun kokainu. Většina z něj putovala právě do Spojených států.
Americký prezident Donald Trump odvolal v úterý dosavadního ředitele FBI James Comeyho. Důvodem jsou podle něj chyby ve vyšetřování kauzy se soukromými e-maily bývalé ministryně zahraničí a Trumpovy prezidentské protikandidátky Hillary Clintonové. Comey ale taky dosud vedl vyšetřování možných kontaktů Trumpova volebního týmu s Rusy. Tato aféra už stála místo prezidentova poradce pro národní bezpečnost, generála Michaela Flynna. A dotýká se potenciálně lidí v bezprostředním okolí Donalda Trumpa, například jeho zetě a poradce Jareda Kushnera. Podle amerických demokratů uklidil prezident nepohodlného Comeyho právě kvůli jeho ruskému vyšetřování.
Emmanuel Macron je od neděle novým francouzským prezidentem. Jeho neúspěšná rivalka, nacionalistka Marine Le Penová, sice jasně prohrála, pro svoji Národní frontu ale i tak dosáhla historicky největšího úspěchu: 34 procent hlasů oprávněných voličů. Pokud Le Penová získá pro svoji stranu podobný výsledek i v parlamentních volbách v červnu, bude mít ve francouzské politice velké slovo. Díky voličům, kterým globalizace a otevření trhů nebo hranic nepřineslo štěstí. A které bude muset nový francouzský prezident přesvědčit o svých nových plánech.
Americký prezident Donald Trump propustil šéfa FBI Jamese Comeyho. Stalo se tak na návrh ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse. FBI podle Trumpa potřebuje nové vedení, aby znovu získal ztracenou důvěru. Prezident v dopisu vyčetl Comeyovi neschopnost "vést FBI efektivně". FBI se pod Comeyho vedením věnovala mimo jiné vyšetřování údajných zásahů Moskvy do loňských prezidentských voleb. Oznámení Bílého domu přišlo jen krátce poté, co FBI zaslal americkému Kongresu dopis, ve kterém opravil svědectví Comeyho v případu Humy Abedinové, blízké spolupracovnice Hillary Clintonové.
Spojené státy začnou dodávat zbraně kurdským milicím (YPG) v Sýrii, které považují za cenného spojence proti radikálnímu hnutí Islámský stát. Jeiich vyzbrojení by mělo souviset s nadcházejícím dobýváním města Rakka, která je baštou Islámského státu. S krokem Američanů ale nesouhlasí Turecko, které milice označuje za syrskou odnož turecké separatistické Strany kurdských pracujících a za teroristy.
Bílý dům potvrdil, že předchozí americký prezident Barack Obama varoval svého nástupce v úřadu Donalda Trumpa před jmenováním Michaela Flynna poradcem pro národní bezpečnost. Bývalá náměstkyně americké ministryně spravedlnosti Sally Yatesová pak v pondělí před členy Kongresu uvedla, že varovala novou vládu před tím, že Flynn by mohl být vydíratelný, protože svým šéfům zjevně lhal o svých kontaktech s ruským velvyslancem.
Ještě loni se zdálo, že Macron nemá šanci. Nový, mladý, málo zkušený. A vyhrál. Stejně to může proběhnout v českých prezidentských volbách.
KLDR zatkla dalšího občana USA, který pracoval pro univerzitu v Pchjongjangu financovanou z velké části západními zeměmi. Celkově jde už o čtvrtého Američana, kterého Severní Korea zadržuje v době sílícího napětí ve vztazích s USA. Prezident Donald Trump v uplynulých dnech dokonce naznačil, že kvůli zvyšující se jaderné hrozbě ze strany KLDR zvažuje i možnost vojenského zásahu. Washington a řada dalších zemí navíc často KLDR obviňují, že zadržené cizince využívá k tomu, aby si vynutila diplomatické ústupky.
Kvůli pochopení fenoménu trumpismu (a u nás Miloše Zemana) se americký komentátor Michael Gerson, který byl poradcem a autorem projevů prezidenta George W. Bushe, začetl do eseje Letní přemítání od Václava Havla. Trumpismus je podle Gersona, jak cituje Havlův text z roku 1991, skepse a náchylnost občanů uvěřit těm, kdo hlásají, že "politika je především manipulace s mocí, s veřejným míněním a že morálka do ní nepatří".
Prezident Spojených států Donald Trump v pátek podepsal zákon, který zajistí financování chodu federální vlády do konce fiskálního roku, tedy do 30. září. Vláda měla původně peníze na svou činnost jen do pátku, od soboty jí tak hrozil pád do platební neschopnosti. Prezident se výměnou za nezbytný souhlas demokratických zákonodárců vzdal mimo jiné peněz na výstavbu zdi na hranicích s Mexikem. Zákon, který má 1665 stran a který vládě poskytuje do konce fiskálního roku 1,2 bilionu dolarů (29,5 bilionu korun), byl do poslední chvíle předmětem tvrdého vyjednávání republikánů a demokratů. Kompromisní řešení nakonec za své vítězství označily oba tábory.
Neúspěšná americká prezidentská kandidátka Hillary Clintonová zakládá novou politickou skupinu, která by měla financovat hnutí odporu proti současnému šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi. Píše o tom list Politico, podle kterého by činnost skupiny měla být zahájena už příští týden. Skupina se bude zřejmě jmenovat Onward Together (Společně vpřed). Bývalá ministryně zahraničí se v minulých týdnech sešla s potenciálními dárci a také představiteli organizací, kterým by naopak mohla její skupina finance přidělit. Clintonová po prohraných volbách odešla na jistou dobu do ústraní. V poslední době ale stále více hovoří na veřejnosti a kritizuje Trumpa, například za jeho přístup k řešení krize v KLDR.
Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu schválila novou reformu systému zdravotního pojištění, která byla jedním z hlavních volebních slibů prezidenta Trumpa. Kongres se tak posunul blíž ke zrušení velké části předchozího programu zvaného Obamacare, který zavedl Trumpův předchůdce v Bílém domě Barack Obama. Po Sněmovně reprezentantů musí teď zdravotní reformu projednat Senát, kde bude pro republikány situace ještě obtížnější.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal exekutivní příkaz, který ruší zákaz politických aktivit církví a náboženských organizací. Podle dosavadních pravidel se nesměly zapojovat do politického dění, protože by přišly o výhodu osvobození od daní. "Nedovolíme, aby věřící byli napříště obelháváni a umlčováni," komentoval prezident své nařízení. Podle zákona z roku 1954 se nesměly americké organizace osvobozené od daňové povinnosti zapojovat do politických kampaní a otevřeně podporovat kandidáty ve volbách. Nesměly takové osoby ani finančně podporovat.
Republikáni v Kongresu ve čtvrtek nejspíše schválí legislativu, která by měla zrušit a nahradit reformu zdravotnictví Baracka Obamy. Donald Trump si tím připíše důležitý zisk na domácí scéně. V pravý čas, protože v následujících týdnech pak vyrazí na své první zahraniční cesty. Na rozdíl od svých předchůdců v Bílém domě, počínaje Ronaldem Reaganem, se prezident Donald Trump během prvních 100 dnů v úřadě do ciziny vůbec nevypravil. V květnu se ale Evropané mohou těšit na Trumpovu diplomatickou ofenzivu. Do Bruselu přijede na summit NATO, do italské Taorminy na setkání skupiny G7. Pravděpodobně navštíví i Vatikán a Izrael.
Loni v červenci ve městě Baton Rouge v americkém státě Louisiana zastřelili policisté sedmatřicetiletého černocha Altona Sterlinga. Jeho smrt vyvolala skandál a vlnu protestů černošského obyvatelstva. Nyní americké ministerstvo spravedlnosti rozhodlo, že policisty neobviní.
