Ruská politika prezidenta Donalda Trumpa je podle amerických médií nevyzpytatelná. Během předvolební kampaně byl k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi nebývale vstřícný a prohlašoval, že se spolu "dokážou dohodnout". Po svém nástupu do Bílého domu ale vybírá Trump do důležitých pozic, které budou formoval americkou politiku vůči Rusku osobnosti velmi kritické vůči Kremlu.
Šéf Agentury pro ochranu životního prostředí Scott Pruitt, jehož na nejdůležitější environmentální pozici v americké exekutivě jmenoval prezident Donald Trump, ve čtvrtek zpochybnil vliv oxidu uhličitého (CO2) na globální oteplování. Vzkázal kongresmanům a senátorům, že by měli zvážit, zda je nutné jeho emise dále regulovat. Pruittův přístup je v rozporu s převládajícím vědeckým názorem, k němuž se hlásí i americké úřady pro vesmír NASA a pro atmosféru a oceány NOAA.
Média v poslední době často píší o zdi na americko-mexické hranici, kterou hodlá postavit americký prezident Donald Trump. Takových zdí nebo plotů, které mají zabránit v cestě migrantů za lepším životem, je ale ve světě mnoho. Jedním z nich je plot dělící španělskou enklávu Melilla od Maroka. Film Přeskočit zeď, který je k vidění na festivalu Jeden svět, vypráví autentický příběh jednoho migranta, který chce tento plot překonat. Natočil ho sám běženec Abú Bakar Sidibé, který je na útěku z Mali.
Počet imigrantů, kteří do Spojených států nelegálně přicházejí z Mexika, klesl od ledna do února o 40 procent. Ve čtvrtek to uvedl ministr pro vnitřní bezpečnost John Kelly. Ten také řekl, že podle úřadu, který data zpracoval, počet zadržených v tomto období obvykle stoupá. K poklesu došlo po nástupu Donalda Trumpa do funkce 20. ledna. Ten z imigrační politiky učinil jeden z hlavních bodů svého programu již v průběhu prezidentské kampaně. Čerstvě zvolený prezident nařídil vybudovat podél hranice s Mexikem zeď dlouhou zhruba 3200 kilometrů. Trump též přislíbil deportovat mnohé z odhadovaných 11 milionů imigrantů, kteří v USA přebývají nelegálně, což může být další důvod poklesu.
Kontroverzní server WikiLeaks zveřejnil tento týden údajné vnitřní dokumenty CIA o metodách a postupech kybernetické špionáže zpravodajské agentury. Dokumenty, jejichž pravost zatím experti ověřují, obsahují i informace o programu, kterým CIA dokáže maskovat vlastní kybernetické útoky na cíle v USA i v zahraničí a vydávat je za akce jiných, třetích hráčů. "Ruská stopa" v americké prezidentské kampani 2016, kterou v rámci amerických tajných služeb šetří i CIA a která může být pro prezidenta Donalda Trumpa potenciálně zničující, tím může být zpochybněna.
Spojené státy poslaly do Sýrie několik set těžce vyzbrojených příslušníků námořní pěchoty. Přesunuli se z válečných lodí kotvících ve Středozemním moři, napsal americký list The Washington Post. Podle něj mají pomoci v boji proti teroristické organizaci Islámský stát.
Lídři zemí Evropské unie mají ve čtvrtek zvolit bývalého polského premiéra Donalda Tuska znovu předsedou Evropské rady, tedy šéfem svých summitů. Tusk obhajuje po dvou a půl letech jeden z nejdůležitějších evropských postů. Má sice podporu většiny zemí EU, ve funkci ho ale nechtějí jeho vlastní Poláci. Důvodem jsou ostré domácí politické spory. Pokud by ale Tusk neuspěl, Česko by přišlo o svého důležitého spojence v unii. I proto ho Praha jednoznačně podporuje.
Havaj jako první stát USA učinila právní krok proti revidovanému protiimigračnímu dekretu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Federální soudce státu ve středu povolil rozšíření původní stížnosti na Trumpův dekret. Také nové znění podle Havaje porušuje americkou ústavu. Ještě během středy by měl podat oficiální žádost, aby byla platnost Trumpova nařízení zastavena předběžným opatřením.
Jihokorejský výrobce elektroniky Samsung Electronics hodlá rozšířit své výrobní aktivity ve Spojených státech a plánuje tam přesunout část produkce z Mexika. Informoval o tom ve středu list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Počáteční investice by se podle zdrojů měla pohybovat kolem 300 milionů dolarů (7,7 miliardy Kč). Zdroje také uvedly, že plány firmy ovlivnilo vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Zatím nicméně nepadlo konečné rozhodnutí a podrobnosti plánů se ještě mohou změnit. Společnost Samsung uvedla, že se nachází v počáteční fázi rozhovorů o otevření nového závodu na výrobu domácích spotřebičů v USA.
Svátek MDŽ ve Spojených státech ženy oslaví masivními protesty. Akce s názvem "A Day Without Woman" (Den bez ženy) je prvním masovým protestem pořádaným organizátory mohutných lednových demonstrací. Cílem akce je podle mluvčí organizátorů Cassady Findlayové zdůraznit vliv žen na sociální a ekonomický systém v zemi a ukázat tak, jak placená i neplacená ženská práce udržuje v chodu americkou ekonomiku, domácnosti a společnost.
Izrael má s Ruskem od nástupu Vladimira Putina k moci dobré vztahy. Moskvu například nekritizoval za to, že vstoupila do války v Sýrii a změnila poměr sil ve prospěch tamního režimu prezidenta Bašára Asada. Vedle Kremlu ale Asadovi v Sýrii výrazně pomáhá i Írán a na něj napojená libanonská organizace Hizballáh. To už je pro Izraelce problém, protože Teherán i Hizballáh považují za nepřátele. Pro ruského prezidenta Vladimira Putina jsou to ale v Sýrii pořád důležití spojenci. Izraelský premiér Netanjahu se ho bude snažit ve čtvrtek přesvědčit, že se bez Teheránu v regionu postupně obejde.
Demontáž reformy amerického zdravotnictví prosazené bývalým prezidentem Baracka Obamy začíná, ale stále není jasné, jak bude vypadat. Prezident Donald Trump sice v úterý uvítal návrh republikánských členů Sněmovny reprezentantů a podle šéfa sněmovny Paula Ryana pro jeho přijetí bude dostatek hlasů, část republikánů však návrh považuje za příliš mírný a chce ve středu předložit svou vlastní verzi.
Tvrzením amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že jej předchůdce Barack Obama nechal odposlouchávat, se budou zabývat obě komory Kongresu. Vedle výborů Sněmovny reprezentantů hodlá obvinění vznesené bez jakýchkoli důkazů prošetřit i Senát. Televizi CNN to řekl druhý nejvýše postavený republikánský senátor John Cornyn. "Je nutné to vyšetřit, abychom zjistili, jaká jsou fakta," řekl s tím, že Senát se bude Trumpovým prohlášením zabývat v rámci vyšetřování údajných ruských zásahů do prezidentské kampaně. Zatímco demokraté prezidentova slova vesměs odsuzují jako falešná obvinění ve snaze odvést pozornost, republikáni jsou zdrženlivější a čekají, zda Trump předloží důkazy.
Republikáni v americkém Kongresu předložili plán na "odvolání a nahrazení" velké reformy zdravotnictví v USA. Tu složitě prosadil jako jednu ze svých klíčových reforem předchozí prezident Barack Obama. Jeho nástupci Donaldu Trumpovi pomohl do Bílého domu předvolební slib, že reformu zvanou "Obamacare" zruší. Podle Trumpa přišel čas, aby tato "noční můra skončila". V rámci reformy se nově pojistilo 20 milionů Američanů. Velká část veřejnosti ale reformu odmítala. Republikáni chtějí některé její části ponechat. Základní pilíř, tedy přímé federální dotace do pojištění pro chudší Američany, ale zruší.
Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí nový imigrační výnos. Ten ruší předchozí dekret vydaný koncem ledna, který vzbudil velké vášně a protesty. Americké soudy ho taky následně zablokovaly. Nový prezidentský dokument některá předchozí opatření proti imigrantům zmírňuje. Na 90 dní zakazuje vstup do USA občanům šesti převážně muslimských zemí: Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie. Oproti původnímu dekretu ze seznamu států vypadl Irák. Jaké další změny nový výnos přináší? Podívejte se přehledně.
Americký prezident Donald Trump o víkendu obvinil svého předchůdce Baracka Obamu, že v loňské předvolební kampani nechal odposlouchávat jeho volební štáb. Toto prohlášení ve výsledku přebilo i očekávané zveřejnění nové verze "protiimigračního dekretu". Ten Trump podepsal v pondělí. Nařízení se týká jen žadatelů o nová víza; držitelé platných víz budou moci nadále do USA cestovat. Dekret se vztahuje na občany Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie. Netýká se držitelů zelených karet a občanů Iráku. Původní verzi, která dočasně zakazovala občanům sedmi převážně muslimských zemí vstup na půdu USA, zablokovaly soudy.
Americký prezident Donald Trump podepsal nový dekret, který na 90 dní zakazuje vstup do Spojených států občanům šesti zemí. Podle textu držitelé platných víz budou moci nadále do USA cestovat. Dekret se vztahuje na občany Íránu, Jemenu, Libye, Somálska, Súdánu a Sýrie. Proti původnímu dokumentu, který americké soudy v únoru zablokovaly, dostali rovněž výjimku držitelé trvalých pracovních povolení známých jako zelené karty. Únorový zákaz vstupu do USA se týkal i občanů Iráku; v novém nařízení uvedeni nejsou. "Irák je významným spojencem v boji proti ISIS," zdůvodnil změnu na tiskové konferenci ministr zahraničí Rex Tillerson.
V 90. letech se k moci na Slovensku dostal Vladimír Mečiar, mezi ním a Trumpem najdeme zajímavé paralely, jsou podobné stylem i obsahem své politiky, oba dva mají bombastickou rétoriku, nevraživý vztah s novináři a složitý vztah k faktům, říká analytik Dalibor Roháč. V České republice se Trumpovi podobají podle jeho slov prezident Miloš Zeman a ministr financí Andrej Babiš (ANO). Zemana s Trumpem spojuje prý vztah k migraci a zahraniční politika. Babiše údajně zase úspěšný byznys a vstup do politiky.
Nový americký prezident Donald Trump vtrhl na politickou scénu jako lavina. Válčí s médii, řada jeho kroků otřásá politickou scénou v USA - například když svého předchůdce Baracka Obamu obvinil z odposlechů. "Prezident Trump si tím sám řekl o opravdu důkladné vyšetření celé věci - tedy nejen údajných odposlechů, ale i 'ruské' aféry. Tohohle džina už nelze vrátit do láhve," napsal mimo jiné Daniel Anýž v online rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz.
Pentagon tají podrobnosti o nové strategii boje proti Islámskému státu. Ministr obrany James Mattis návrh předložil prezidentovi Donaldu Trumpovi. USA zřejmě do Iráku a Sýrie nepošlou desetitisíce vojáků, spíše budou i nadále spoléhat na své spojence: iráckou armádu a syrské Kurdy. Mattis na rozdíl od Trumpa nehovoří o spolupráci s Ruskem proti Islámskému státu.
