


Donald Trump: Ve stylu už prezident, obsahem pořád spíš agent s teplou vodou
Projev v Kongresu byl Trumpovým prvním vystoupením, kdy šlo uvěřit, že posloucháme amerického prezidenta.



Projev v Kongresu byl Trumpovým prvním vystoupením, kdy šlo uvěřit, že posloucháme amerického prezidenta.



Nový americký ministr spravedlnosti nominovaný Donaldem Trumpem čelí výzvě k odvolání. Vyšlo totiž najevo, že se Jeff Sessions v předvolebním období sešel dvakrát s ruským velvyslancem ve Spojených státech, a to navzdory tomu, že to při slyšeních v Senátu výslovně popřel. Sessions se hájí, že na schůzkách s ambasadorem Moskvy neprobíral žádné otázky související s předvolební kampaní. Na kontroverznosti celé záležitosti přidává to, že Sessionsovo ministerstvo má dohlížet na vyšetřování ruského vměšování do voleb, které vede FBI.



Den po dni pro vás sledujeme působení Donalda Trumpa ve funkci prezidenta Spojených států. Rozebíráme jeho nejdůležitější rozhodnutí, ukazujeme, jak se vyvíjí jeho popularita, osvětlujeme jeho četné výroky na sociálních sítích, na mapě světa zobrazujeme stav jeho vztahů se zahraničím. Speciál pro vás průběžně aktualizuje expert Aktuálně.cz na USA Daniel Anýž.



Úterní projev prezidenta Donalda Trumpa v Kongresu povzbudil akciové trhy. Americké indexy zaznamenaly nejsilnější jednodenní nárůst od 7. listopadu, Dow Jones poprvé překonal hranici 21 000 bodů. Širší index S&P 500 si připsal 1,37 procenta na rekordních 2395,95 bodu. Index technologického trhu Nasdaq Composite uzavřel na 5904,03 bodu se ziskem 1,35 procenta.



Novým velvyslancem České republiky v Spojených státech bude Hynek Kmoníček, který dosud působil jako ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky. "Kancelář prezidenta republiky byla 1. března oficiálně informována prostřednictvím Velvyslanectví České republiky ve Washingtonu, že bylo uděleno agrément Hynkovi Kmoníčkovi," informoval hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Kmoníček, který bude dál působit jako poradce prezidenta Miloše Zemana, na postu velvyslance nahradí Petra Gandaloviče, který byl ve funkci od roku 2011.



Ze seznamu států, jejichž občanům chce Bílý dům dočasně zakázat vstup do země, vypadl Irák. Napsala to ve středu agentura AP s odkazem na zatím poslední verzi prezidentského protiimigračního dekretu. Vypustit Irák prý doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi ministerstvo zahraničí a Pentagon vzhledem ke klíčové úloze Bagdádu v boji s Islámským státem. Exekutivní příkaz, který má nahradit lednový dekret zablokovaný americkými soudy, měl Trump vydat původně už předminulý týden. Podle AP se zveřejnění dekretu očekává až "v příštích dnech". Původní Trumpovo nařízení dočasně zakazovalo vstup do země občanům sedmi většinou muslimských států - Iráku, Íránu, Jemenu, Súdánu, Sýrie, Libye a Somálska.



Prezidentův noční projev v Kongresu byl mnohem optimističtější než temná inaugurační řeč. Ve výčtu programových priorit byl ale Trump obecný. Potvrdil záměr zrušit reformu zdravotnictví Baracka Obamy a radikálně nový přístup USA k obchodním dohodám. "Silně podporujeme NATO," uvedl Trump. Spojenci však podle něho musejí "dostát svým finančním závazkům". Diskuse se členskými zeměmi NATO už podle něho přinesly výsledky. "Peníze už začaly proudit," prohlásil Trump.



Americký prezident Donald Trump plánuje snížit rozpočet amerického ministerstva zahraničí a Americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) o 37 procent. S odvoláním na úřední zdroje blízké prezidentovi to napsala agentura AP. Trump dal v pondělí najevo záměr prudce zvýšit výdaje na obranu a policii a také na obnovu dopravní infrastruktury v USA. Jejich nárůst hodlá kompenzovat škrty v jiných rezortech. Podle zdrojů AP dopadnou úsporná opatření nejvíce na USAID. Prezident si stěžoval, že USA utrácejí desítky miliard dolarů na rozvojovou pomoc v zahraničí, ačkoli dopravní komunikace v zemi zhusta chátrají. V nynějším fiskálním roce obdržela USAID na své projekty 50,1 miliardy dolarů.



Přes malou bulharskou vesnici Goljam Devrent přecházejí z Turecka dál do Evropy tisíce běženců. Místní pošťák se tak rozhodl kandidovat ve volbách na starostu s plánem, jak vymírající a rozpadající se obec zachránit: nabídnout přesídlení syrským rodinám s dětmi. Snímek režiséra Tonislava Hristova Dobrý pošťák uvede festival dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět, který začíná 6. března.



Vesmír kolem nás je jeden velký hologram. Hologramy jsou hodně pracovité. Například takový hologram Ivo Rittig zvládl dva soudy v jeden den. Hologram Donald Trump toho na své inauguraci viděl mnohem více než ostatní. A hologram Andrej Babiš úspěšně mlží. Přehled nejdůležitějších událostí u nás i ve světě v podání Lukáše Pavláska.



Nový americký prezident Donald Trump přednese v noci na středu v Kongresu první "zprávu o stavu unie". Ta ještě nebude rekapitulovat jeho kroky ve funkci, ale spíš naznačí budoucí plány. Trump chce zvýšit rozpočet na obranu, a naopak osekat finance na zahraniční pomoc a ochranu životního prostředí. Republikáni doufají, že jeho projev by mohl být "resetem" po úvodních divokých prezidentských týdnech. U televizorů ale bude Trumpa sledovat velmi skeptické obecenstvo. Jen 44 procent Američanů prezidenta vnímá pozitivně, zato 48 procent ho vidí negativně.



Akademie vydala omluvné prohlášení za záměnu obálek během nedělního vyhlašování Oscarů. Zodpovědnost za omyl na sebe vzala poradenská společnost PwC. Slovo do pranice přidal i Donald Trump, když řekl, že se všichni soustředili na politiku.



Podle slovenského reportéra Mirka Tódy pokračuje válka ve východoukrajinském Donbasu dál, navzdory oficiálnímu příměří mezi ukrajinskou armádou a proruskými povstalci. Na ukrajinské městečko Avdějevka přímo na frontové linii, které Tóda společně s fotografem Vladimírem Šimíčkem nedávno navštívili, dopadají denně rakety z území kontrolovaného proruskými separatisty. V nejostřelovanějším městě Donbasu i přesto lidé často víc věří propagandě ruské televize než vlastním očím. Nabízíme první část původní reportáže reportéra a fotografa Denníku N.



Američtí republikáni připravují společně s novým prezidentem Donaldem Trumpem reformu, která by výrazně ovlivnila pravidla mezinárodního obchodu po celém světě. Chtějí na jedné straně zlevnit vývoz amerického zboží do světa, ale taky uvalit dvacetiprocentní clo na zboží dovážené do USA. Evropská unie jim za to hrozí žalobou u Světové obchodní organizace (WTO). Vláda nového amerického prezidenta si s tím ale příliš neláme hlavu. Trump podle deníku Financial Times dokonce zvažuje, že by USA tuto mezinárodní organizaci opustily.



Americké ministerstvo obrany předložilo prezidentovi Donaldu Trumpovi předběžný plán opatření nutných k porážce Islámského státu (IS). Plán se zaměřuje nejen na pozice IS v Sýrii a v Iráku, ale i ve zbytku světa. Trump ihned po nástupu do funkce 20. ledna dal ministerstvu obrany zhruba měsíc na to, aby představilo bojovou strategii nutnou k celkovému zničení IS. "Je to obšírný plán. Je globální. Není jen vojenský," řekl mluvčí Pentagonu Jeff Davis s tím, že podrobnosti strategie jsou tajné.



Stovky uprchlíků se vydávají na nebezpečnou cestu přes americko-kanadskou hranici. Mají dva hlavní důvody: imigrační politiku nového prezidenta USA Donalda Trumpa a mezeru v kanadském azylovém zákoně. Zatímco jejich budoucnost v USA je nejistá, v Kanadě mají šance na získání azylu větší. Kanadský premiér Justin Trudeau se ale kvůli tomu ocitá pod silným tlakem.



Letošní americký rozpočet na obranu bude o devět procent vyšší než v loňském roce. "Tento rozpočet následuje můj slib o udržení Američanů v bezpečí," citoval Trumpa britský list The Independent. Prezident tento krok hodlá kompenzovat snížením přísunu peněz do všech ostatních resortů s výjimkou těch, které mají rovněž v popisu práce zajišťování bezpečnosti. Trump už upřesnil, že peníze půjdou policejním složkám a na opatření, která mají pomáhat v boji proti zločinu.



Držitel Oscara za nejlepší cizojazyčný film bojkotoval slavnostní předávání v Los Angeles na protest proti Trumpovu nařízení. Na ceremoniál kvůli zákazu nemohl dorazit ani kameraman vítězného dokumentu o dobrovolnících v Sýrii.



Česko zatím stojí stranou změn, podobně jako po větší část roku 1989. Tehdy to byl pro ty, kdo to vnímali, zdroj zklamání a obav, dnes je to naše velké štěstí.



Americký prezident Donald Trump už před měsícem oznámil, že USA odstupují od Transpacifického partnerství (TPP), které se týká tichomořské oblasti. Podobný osud by mohl brzy stihnout i dohodu o volném obchodu s EU (TTIP). "Čeho se USA vždy obávaly, je tlak EU na usnadnění přístupu evropských firem k veřejným zakázkám v USA," uvedla v online rozhovoru na Aktuálně.cz česká europoslankyně Dita Charanzová, která je místopředsedkyní Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů.