Vědcům ve Spojených státech se poprvé podařilo provést jadernou fúzi, při které vzniklo více energie, než kolik se jí spotřebovalo. Vědecký průlom, o němž už v pondělí informoval americký tisk, potvrdila ministryně energetiky Jennifer Granholmová, kterou citovala agentura AP.
Zatím se nemůžeme naplno věnovat tomu, kvůli čemu jsme šli do vlády, přiznává premiér Petr Fiala v rozhovoru pro Aktuálně.cz po prvním roce ve funkci. Slibuje, že vláda sepíše vizi Česka pro příštích deset let a začne s reformami. Uznává také, že se Čechům nyní vede hůře. "Lidé si ale dobře uvědomují, že základním zdrojem problémů je ruská agrese na Ukrajině," podotýká a slibuje cílenější pomoc.
V poslední době ubývá nepoctivých zprostředkovatelů energií. Obchody takzvaných energošmejdů komplikuje od poloviny roku nově zavedený registr energetických zprostředkovatelů a dolehla na ně i současná energetická krize. Na čtvrtečním setkání s médii se na tom shodli odborníci přes energetiku.
Astronomické částky za energie pro domácnosti by měly být na následující měsíce minulostí. Dodavatelé totiž začali do vyúčtování propisovat cenové stropy na elektřinu i plyn, které se pohybují níže než ceny tržní. Neznamená to ovšem, že si lidé nepřiplatí vůbec. Většina dodavatelů totiž od nového roku zvýší ceny právě až na vládou stanovený strop.
Domácnosti kvůli drahým energiím i hrozbě, že plynu nebude dostatek, najely na úspornější režim. Z grafů, které Aktuálně.cz sestavilo na základě dat společnosti Amper Meteo, vyplývá, že proti průměru z předchozích pěti let letos skutečně mírně klesá spotřeba elektřiny i plynu. Čechům sice letos nahrával neobvykle teplý podzim, údaje ale ukazují, že úsporný trend pokračuje také v zimě.
Energetická krize, kterou provází raketové zdražování a obavy o nedostatek plynu, obrátila pozornost k alternativním zdrojům. Výrobci potvrzují růst zájmu o solární panely i tepelná čerpadla. Energetický expert a člen dozorčí rady firmy Columbus Energy Petr Vaverka v týdnu radil čtenářům Aktuálně.cz, kdy se montáž solárů a čerpadel vyplatí i kolik si připravit peněz.
Daň z mimořádných zisků neboli válečná daň je dalším krokem vlády Petra Fialy (ODS), kterým se kabinet otáčí zády k podnikatelskému sektoru. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to tvrdí daňový expert Michal Jelínek. Opatření, které minulý týden schválili poslanci, mělo podle něj cílit na konkrétní firmy spíše než na celá odvětví. Některé z nich teď mohou dělat maximum pro to, aby se dani vyhnuly.
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V pátek ji v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Příjmy z daně mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent.
Většina spotřebitelů se po Novém roce dotkne cenových stropů na elektřinu a plyn. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani odhaduje, že příští rok budou energie ještě drahé, pak by mělo přijít poměrně rychlé zlevňování. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví manažer největší české energetické firmy i o tom, kdy se dočkáme nové generace jaderných reaktorů.
Finanční zdraví Čechů patří podle Indexu prosperity k průměru Evropské unie. Expert na dluhovou problematiku Daniel Hůle v podcastu Prospero komentátora Davida Klimeše ale upozorňuje, že postavení Česka v žebříčku může negativně ovlivnit inflační a zejména energetická krize. Tuzemsko podle něj zaostává v regulaci trhu s energiemi. Vláda také přijímá opatření proti drahotě opožděně, dodává Hůle.
Vysoké účty za energie jsou strašákem leckteré domácnosti. Kromě peněžní úlevy od vlády si ale mohou k nižším účtům dopomoci samy. Ušetřit totiž mohou třeba i na takzvaném nízkém tarifu, mezi lidmi známém jako noční proud. Přehled ukazuje, za jakých podmínek mají domácnosti na tento tarif nárok a nakolik se skutečně vyplatí.
V členských státech EU probublává stále větší nespokojenost s Evropskou komisí, která navzdory jejich výzvám odmítá přijít s omezením ceny plynu. Předsedající Česko je ale přesto přesvědčené, že se tak stane během listopadu.
Bez ohledu na to, za jakou cenu budou výrobci nabízet elektřinu na trhu, cokoli nad 180 eur za megawatthodinu napříště propadne státu. Ten pak tyto peníze, tedy vše nad v přepočtu 4400 korun za MWh, použije na kompenzace pro domácnosti a malé a střední podniky. Ve snaze zkrotit vysoké účty za energie se na tom v pátek dohodly státy Evropské unie.
Větší zima na úřadech i méně světla v ulicích čekají obyvatele českých měst a obcí. Právě k takovým úsporám mohou nejsnáze sáhnout nová vedení radnic po blížících se komunálních volbách ve snaze provést města energetickou krizí. Měla by však nejen spořit, ale zamyslet se i nad tím, jak se stát co nejvíce soběstačnými, radí experti. Aktuálně.cz přináší čtvrtý díl volebního speciálu.
Zastropování cen elektřiny a plynu se v současnosti skloňuje na národní i celounijní úrovni. Česká vláda se k tomuto kroku již rozhodla a pro malé odběratele plošně nastavila konkrétní limity, přes které ceny energií nepůjdou. Jak se tento krok projeví na spotřebě tuzemských domácností a nakolik změna zahýbe s ceníky jejich dodavatelů, zjistíte v následujícím přehledu.
