"Bez ruského plynu bychom se na nadcházející zimu nepřipravili. Bylo by to hodně bolestivé, některé průmyslové provozy by musely být odstaveny a ekonomický propad by mohl být pět až deset procent," říká ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer. "Bezprostřední kolaps energetiky nehrozí. Na ruském plynu jsme v Česku závislí téměř ze sta procent, problém by ale nastal až v horizontu měsíců," míní.
Pokud by Rusko okamžitě zastavilo dodávky plynu, situace by prakticky neměla řešení, řekl ve čtvrtek poslancům bezpečnostního výboru náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla. Problém by podle něho měla velká část celé Evropy, do níž jde z Ruska 44 procent spotřeby plynu.
Nikdo soudný už dnes nezpochybňuje, že energetické otěže ovládané Kremlem musí Evropa rychle setřást. Teď potřebuje přijít na to, jak přežije příští zimu, aniž by přišla o všechno, co Ukrajina vybojuje.
Rusko má za sebou ve své novodobé historii hned několik ekonomických krizí - obvykle spojených s některou ze svých územních agresí. Ta současná je však jiná. V bezprecedentním tlaku se spojil světový soukromý i státní sektor. Blížící se kolaps by tak podle expertů mohl být dokonce podobný jako naprosté hospodářské zhroucení země po bolševické revoluci v roce 1918.
Prudké výprodeje akcií, skokové zdražování ropy a zemního plynu, ale třeba i obilí. To, čemu podle expertů včera ještě téměř nikdo nevěřil, se dnes stalo realitou. Světový byznys na ruskou agresi vůči Ukrajině zareagoval šokem. Následující přehled ukazuje, jak se zachovají světové trhy, co se stane, když dojde k přerušení dodávek plynu či ropy do Česka, nebo jak velké zásoby nám vlastně zbývají.
Česko je schopné pokrýt výpadky ropy i plynu z Ruska. Problém by neměl být ani s jaderným palivem, říká v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška. Dopady ruské invaze na Ukrajinu podle něj uvidíme až v příštích týdnech a nikdo je neumí odhadnout. "Ale doporučoval bych všem, aby byli připraveni, a to i na černé scénáře," dodává.
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo text dohody mezi Českem a Polskem o řešení vlivů těžební činnosti v hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Na jejím základě už Polsko v pátek poslalo smluvenou částku 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun). Česko v návaznosti na to stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropské unie.
Firma Belviport Trading Limited miliardáře Pavla Tykače koupila jedno procento akcií energetické skupiny ČEZ. Jde o balík více než 5,38 milionu kusů akcií, který by měl podle aktuální ceny akcií ČEZ na pražské burze hodnotu zhruba 4,38 miliardy korun. Cena transakce uvedena nebyla.
Evropa se zatím dokázala vyhnout nejhorším scénářům vývoje letošní zimní energetické krize, které zahrnují nedostatek plynu, výpadky elektřiny či rozsáhlé odstávky průmyslu. A vděčí za to počasí. Mírná zima omezuje v této topné sezoně poptávku, což zpomaluje čerpání plynu ze zásobníků. Zároveň se zvyšují dodávky díky lodním zásilkám zkapalněného zemního plynu (LNG). Píše o tom agentura Bloomberg.
Polský prezident Andrzej Duda podepsal rozhodnutí o odvolání velvyslance v České republice. Informují o tom polská média. Premiér Mateusz Morawiecki zahájil proces odvolání Miroslawa Jasińského z Prahy na začátku roku, média jeho krok tehdy dala do souvislosti s výroky ambasadora ohledně dolu Turów v rozhovoru se stanicí Deutsche Welle, které vyvolaly nespokojenost Varšavy.
Zajistit skladování jaderného odpadu v hlubinném úložišti do roku 2050 stanovila Evropská komise jako jednu z podmínek zařazení jádra mezi zelené investice. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková tento plán označila za "fikci", podle vedoucího úseku přípravy Správy úložišť radioaktivních odpadů Lukáše Vondrovice to ale možné je. Česko je na tom ještě dobře, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Miliardář Pavel Tykač, jehož společnost Sev.en Energy těží hnědé uhlí a provozuje elektrárny, tvrdí, že Česku před Vánocemi hrozil blackout. K dramatické situaci podle něj došlo kvůli nízké výrobě z obnovitelných zdrojů a zároveň se promítl dlouhodobý odklon od uhlí a jádra v Německu. Podle firmy ČEPS, která v Česku provozuje přenosovou soustavu, však k žádné neobvyklé situaci nedošlo.
Dalšími hosty jsou ředitel Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč, autorka komiksu Lymfom City Lucie Trávníčková a sportovec Richard Štěpánek.
Bezvětří, které panovalo v české energetice v posledních patnácti letech, skončilo, trh nyní čeká zásadní změna. Česko, stejně jako celá Evropa, čelí největšímu zdražování energií v historii, cena emisních povolenek je rekordní a uhlí v tuzemském energetickému mixu bude muset nahradit mnoho menších zdrojů využívajících například fotovoltaiku nebo plyn.
Přesně před 20 lety, 2. prosince 2001, otřásl světovou ekonomikou krach největšího amerického obchodníka s energií, firmy Enron. Tehdy největšímu bankrotu v historii USA předcházelo oznámení společnosti, že v uplynulých čtyřech letech nadhodnotila své účetnictví o více než 600 milionů dolarů. Šéfové firmy podváděli, aby zachovali vysoké ceny firemních akcií, z nichž měli vysoké finanční bonusy.
Řada lidí kvůli zdražování energií a krachu některých dodavatelů zvažuje, zda by pro ně nyní nebylo lepší spoléhat se opět na tradiční zdroje vytápění. Třeba obyvatelé rodinných domů, kteří si ponechali i kotel na tuhá paliva, se nyní podle expertů více snaží topit dřevem nebo uhlím. Jeho cena ovšem roste podobně rychle jako cena plynu.
