Od roku 2028 má začít platit ETS2, tedy způsob, jak chce Evropská unie regulovat emise a podpořit dekarbonizaci. Evropský parlament měl k návrhu připomínky, jimiž se zabýval Výbor pro životní prostředí a zpravodajka Danuše Nerudová. Ta ve speciální epizodě pořadu Spotlight News ve Štrasburku hovoří o tom, jaké změny nakonec prosadila a co by měl nyní udělat český premiér Andrej Babiš (ANO).
Letos na začátku března se na ruskojazyčných sociálních sítích začaly šířit výzvy k vyhlášení takzvané Narvské lidové republiky na východě Estonska. Evropská i česká média se hned vylekala, že přichází stejný scénář, jaký známe z východní Ukrajiny. Tam také v roce 2014 separatisté nejprve vyhlásili Doněckou a Luhanskou lidovou republiku a pak přišla ruská invaze.
Opoziční lídr Péter Magyar získal ústavní většinu a po dlouhých 16 letech Maďaři uvidí jiného předsedu vlády než Viktora Orbána. Evropa napjatě sledovala, jak dopadne souboj o 199 křesel v maďarském parlamentu a kdo se nakonec ujme vlády nad zemí. Zjišťovali jsme, jak na výsledky klíčového boje reagují čeští europoslanci a europoslankyně.
Záznamy telefonátů odhalují, že šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó vynášel Rusku informace z jednání Evropské unie. Také se na žádost Kremlu snažil oslabovat sankce. Podle českých europoslanců by v případě potvrzení šlo o vážné porušení principu loajální spolupráce. Zmiňují i možnost postupu podle obávaného článku 7.
Dojednat podobu programu Evropské unie, ze kterého se platí výzkum, vývoj a inovace, trvá řadu let. Teď se však blíží důležité datum, které Češi nesmí prošvihnout, pokud chtějí prosadit své priority. Zapomínat nesmí ani na strukturální fondy, na kterých je česká věda závislá.
Europoslanci minulý týden debatovali o evropské občanské iniciativě k zákazu tzv. konverzních terapií, jejichž účelem je změna či potlačení sexuální orientace nebo genderové identity LGBTIQ+ osob. Levicové a středové frakce iniciativu podpořily. Podle pravice by však její návrhy mohly omezit rodinný život a svobodu vyznání.
Šéfka zahraniční politiky Evropské unie Kaja Kallasová se minulý pátek během zasedání zástupců zemí skupiny G7 zeptala amerického ministra zahraničí Marca Rubia, kdy USA zaujmou vůči Rusku tvrdý postoj. To podle tří se schůzkou obeznámených zdrojů vyvolalo ostrou odpověď. Mezi Kallasovou a Rubiem panuje dlouhodobá antipatie, šéf americké diplomacie se s šéfdiplomatkou zatím bilaterálně nesetkal.
V estonském univerzitním městě Tartu vznikl speciální díl podcastu Evropa v souvislostech, který se věnuje ruským dezinformacím, propagandě a informační válce. Ty dnes zasahují celou Evropu a odborníci i politici si lámou hlavu s tím, jak se bránit. Na otázky odpovídá expert na politickou a strategickou komunikaci Andreas Ventsel.
Zdálo se, že Evropa konečně našla způsob, jak využít stovky miliard zmrazených ruských aktiv ve prospěch napadené Ukrajiny. Realita je ale mnohem složitější. Z plánů na financování Kyjeva nakonec zůstala pouze komplikovaná půjčka, kterou navíc blokují spory mezi státy – a klíčovou roli v celé věci hraje Belgie, kde je většina prostředků uložená. Mezitím Rusko přechází do protiútoku.
Česko chce na Evropské radě podpořit italský návrh pozastavit uplatňování systému emisních povolenek (EU ETS 1) týkající se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy. V pondělí to řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Chce také navrhnout cenový strop a vyjmout ze systému energeticky náročná odvětví. Evropská rada se bude konat 19. až 20. března v Bruselu.
České firmy jsou nadprůměrně konkurenceschopné ve vývozu produktů a součástek klíčových pro energetickou transformaci. Ukazuje to žebříček Greenplexity Harvardovy univerzity, ve kterém se Česko umístilo na 3. místě. Aby tuzemské firmy mohly využít velký ekonomický potenciál této oblasti, musí se však nejprve vymanit z pozice „pouhého“ subdodavatele.
„Neexistuje žádná přímá vojenská hrozba,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz lotyšská ministryně zahraničí Baiba Bražeová. O její zemi se v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu hovoří jako o možném dalším cíli. Ministryně ale upozorňuje na to, že nebezpečí hybridních hrozeb se týká všech zemí NATO. Novou taktikou Ruska je podle ní najímání zranitelných lidí, aby páchali sabotáže.
Zatímco v Česku se možnost znovuzavedení povinné vojenské služby příliš neřeší, v Estonsku ji de facto nikdy nezrušili. Mladí Estonci tak musí v 18 letech na vojnu, která trvá 8 až 11 měsíců. Branci mají volné víkendy a po prvních měsících mohou jezdit odpoledne domů. O podrobnostech v rozhovoru mluví výzkumnice a socioložka Eleri Lillemäe.
Europoslanci v prvním čtení schválili návrh vzniku nové inzerční platformy Rezervoár talentů EU. Má posloužit uchazečům o zaměstnání ze třetích zemí a zaměstnavatelům, kteří volná pracovní místa nezvládají naplnit personálem z EU. Členské státy a jejich firmy dlouhodobě čelí nedostatkům pracovní síly napříč sektory a různými stupni kvalifikace.
Necelých 90 milimetrů mělo ochránit Pobaltí před ruským útokem. Kvůli rozdílu mezi rozchodem evropské (1435 mm) a ruské (1520 mm) železniční sítě by totiž Rusové nebyli schopní rychle převážet vojska, naopak to mělo region spojit se zbytkem Evropy. „Infrastrukturní projekt století“ Rail Baltica se staví, jeho dokončení se ovšem stále odsouvá. A v Pobaltí kvůli tomu roste napětí.
V úterý 24. února za zavřenými dveřmi tohle téma řešily desítky velitelů české armády. Aktivní záloha, kterou profesionální ozbrojené síly potřebují jako pomoc pro méně náročné úkoly, totiž ani loni nedokázala přilákat požadovaný počet nováčků. Místo 1400 lidí se jich záložákem stalo jen 951, přestože se bývalá ministryně Jana Černochová snažila službu v zálohách co nejvíce zatraktivnit.
Evropská komise představila Industrial Accelerator Act – návrh zákona, který má do roku 2035 zvýšit podíl průmyslu na evropském HDP ze současných 14 na 20 procent. Ambiciózní plán na oživení evropské výroby ale okamžitě vyvolal spory. Kritiku budí zejména pravidla pro původ technologií a jejich možný dopad na strategické projekty, včetně výstavby nových bloků Dukovan.
Evropský parlament má za sebou rok a půl fungování ve složení zvoleném ve volbách v červnu 2024. Jak si vedou čeští europoslanci? Kdo z nich pracuje na klíčové legislativě? Kdo má nejvzornější docházku? Odpovědi na tyto otázky i mnoho dalších se dozvíte v našem přehledu stopy českých europoslanců.
Estonsko razantně navyšuje obranné výdaje a tlačí spojence v NATO k tomu, aby následovali jeho příklad. Zatímco Tallinn míří až k šesti procentům HDP, řada evropských zemí stále váhá. Jak chce pobaltská země přesvědčit ostatní, kde na to vzít a proč podle ní nestačí spoléhat jen na článek 5 Severoatlantické smlouvy?
V otázce přijímání uprchlíků z Ukrajiny jsou Češi nejskeptičtějším národem, ukazuje obří celoevropský průzkum. S financováním vojenské pomoci souhlasí jen třetina z nich.
Výbor Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod odložil hlasování o obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy na neurčito. Na sociální síti X to v pondělí oznámil předseda výboru Bernd Lange. Poslanci se rozhodli projednávání dohody pozastavit s ohledem na rozhodnutí amerického nejvyššího soudu, podle nějž jsou cla uvalená na řadu zemí světa včetně EU nezákonná.
