


Epilog
Sám „varšavský kat“ skončil v roce 1952 na šibenici ve Varšavě. Jeho zpráva se v roce 1945 dostala do rukou Američanům, kteří tento dokument využili jako důkazní materiál v norimberském procesu.



Sám „varšavský kat“ skončil v roce 1952 na šibenici ve Varšavě. Jeho zpráva se v roce 1945 dostala do rukou Američanům, kteří tento dokument využili jako důkazní materiál v norimberském procesu.



„Zlikvidováno 180 Židů, banditů a podlidí. Bývalá židovská čtvrť ve Varšavě přestala existovat... Celkový počet dopadených a s jistotou zneškodněných Židů činí 56 065. Vlastní ztráty nejsou.“



Děsivé podrobnosti o 70 let staré události tento týden zveřejnil polský Institut národní paměti (IPN). Na svých internetových stránkách přinesl originál všech raportů Jürgena Stroopa. Kat varšavského ghetta v nich s cynickou přesností popisuje, jak probíhá vyhlazení židovských obyvatel, kteří v roce 1943 téměř měsíc statečně vzdorovali nacistům



Za pokus o vývoz předmětů kulturní hodnoty bez dokladu mu hrozí pokuta až pět milionů



Eduard Stehlík: Personální rošády na ÚSTR ohrožují odškodňování bojovníků proti komunismu
Američan s českými kořeny Emil Kapaun získal nejvyšší vojenské vyznamenání USA



Za necelých šest let skončil v instituci již čtvrtý ředitel



Zbrojní mechanik a odborník na palné zbraně přináší v knize archiváře Vojtěcha Šusteka poprvé důkladnou analýzu jedné z klíčových událostí atentátu na Reinharda Heydricha.



Rok po loňském 70. výročí atentátu na Reinharda Heydricha byla v jedinečné události české historie objevena nová fakta. Přináší je publikace archiváře Vojtěcha Šusteka, která bude v nejbližších dnech představena.



Legendární "vejtřaska" se vyráběla skoro 40 let. Retrogalerie uvnitř



Všechno se to točilo kolem jedné přednášky, kterou pronesl Císař na jaře 1968 u příležitosti stopadesátého výročí narození Karla Marxe. Pronesl větu, která i v československých uvolněných poměrech zněla kacířsky.



Aukční síň původně čekala cenu 8 tisíc eur, výsledek byl stonásobný



Životní příběh Noriho Harela (84) - největšího přítele Čechů v Izraeli -, jenž v pondělí zemřel v Haifě, odkazuje na jednu málo známou, ale významnou kapitolu českých dějin. Totiž na pomoc poválečného Československa vznikajícímu izraelskému státu v roce 1948.



Při pátrání po osudech českých pilotů působících u Luftwaffe narazili historici shodou okolností na dokumenty, které vysvětlily, co se stalo s pohřešovaným liberatorem kapitána Jaroslava Haly z 311. Československé bombardovací perutě RAF.



Celkem 41 letců narozených v Československu si vysloužilo v hitlerovské armádě Rytířský kříž. Připomeňte si ve stručném přehledu, kteří muži to byli.



Stíhač Walter Smejkal vystudoval na rozdíl od Waltera Bláhy české školy. A - na rozdíl od něj -se přesto považoval za Němce. O své minulosti bojového pilota nemluvil, dlouho o ní nevěděli ani jeho nejbližší přátelé v Louce u Litvínova. A mlčel i po pádu totality, dokud se ho sousedi jednou nezeptali: „Tady se píše o leteckém esu Smejkalovi. Nejsi to náhodou ty, Waltře?“ A on s váháním přikývl.



Stejně jako mnoho dalších mužů, kteří se narodili v Sudetech nebo pocházeli ze smíšených česko-německých manželství, Walter Bláha narukoval do německé armády. Stal se pilotem bombardéru Heinkel He-111 na ruské frontě. Nehledě na kořeny a studia na německých školách se ovšem považoval za českého vlastence...