Aleně B. bylo osmnáct let, když se na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích seznámila se svými vrstevníky z Afriky. Coby čerstvá vysokoškolačka si stejně jako oni užívala studentský život a postupně zjistila, že pocházejí z Namibie. Mluvili plynně česky. Byť věděla, že vyrůstali v Prachaticích, po jejich minulosti se víc nepídila.
Připomínky hrůzné smrti Milady Horákové nebo tragického případu "Babice" z nás tíhu minulosti nesejmou. Mnohým lidem stále zůstáváme dlužni, zatímco jiné přeplácíme. Slováci teď nabízejí inspiraci: snižují penze komunistickým koryfejům - lidem, kteří jsou spoluodpovědní za to, co se zde před rokem 1989 dělo.
Od srpna 1968 do června 1991 byly v Československu sovětské jednotky. Téměř čtvrt století jejich pobytu si vyžádalo celkem 429 životů na československé straně - včetně těch lidí, kteří byli vojáky zabiti v prvních týdnech invaze. Poslední sovětský voják opustil republiku 27. června 1991. Pobyt a odchod Sovětské armády zachytil fotograf Jindřich Štreit, Jan Jindra a Dana Kyndrová.
Památku obětí komunistického režimu uctili v sobotu na hřbitově v Ďáblicích zástupci Sdružení bývalých politických vězňů, Poslanecké sněmovny a Senátu. U pomníku obětí komunismu položili věnce také představitelé církve či diplomaté. Na hřbitově leží kolem 200 obětí komunistického režimu včetně více než 40 dětí.
Skupina poslanců části opozice chce uzákonit odchod sovětských vojsk z někdejšího Československa jako významný den. V novele navrhla, aby se 27. červen připomínal nejen jako Den památky obětí komunistického režimu, ale také jako Den odsunu sovětských vojsk z Československa. Obdobná iniciativa vznikla rovněž v Senátu.
Anna Fodorová je dcerou poslední německy píšící pražské spisovatelky Lenky Reinerové, jež žila v letech 1916 až 2008. Označovala se za „vypravěčku“, literatura a pozorování mikro i makro dění ve světě pro ni byly vším. Málokdo ovšem ví, jaké bylo její odcházení a jaká byla matka. Bolestné i veselé vzpomínky dcera přetavila v intimní prózu, kterou vydalo nakladatelství Labyrint.
"Jít se očkovat jen kvůli privilegiím, která stát nabízí, je stejně morální jako vstoupit v osmdesátých letech do KSČ," šířilo se nedávno masivně po Facebooku. Emoce byla uspokojena, rozum zůstal stát a historie dostala na frak. Tak si ji zkusme připomenout.
Středoevropská univerzita americko-maďarského finančníka George Sorose musela v roce 2019 Budapešť opustit. Čínská univerzita Fu-tan teď naopak dostane od Maďarska darem čtyři lukrativní pozemky na břehu Dunaje. V úterý to odsouhlasil tamní parlament, ve kterém má většinu strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána. Proti záměru se postavily desítky tisíc obyvatel, primátor i opozice.
Herečka a zpěvačka Jitka Čvančarová vyrůstala v rodině, která komunistický režim nesnášela. "Mládí, to bylo šumění Rádia Svobodná Evropa i soukromé protesty," vzpomíná v pořadu Husákovy děti. Čím rozplakala učitelky na základní škole? Proč si při vzpomínce na jídelnu nevybaví žádné oblíbené jídlo, ale páchnoucí tácy? A jak nahlíží na nalády ve společnosti 32 let po pádu Železné opony?
Historici ÚSTR několik let zkoumají pozadí jednoho z nejpodivnějších procesů v předválečném Sovětském svazu, jehož obětí se stali čeští krajané na Ukrajině. Desítky Čechů skončily po vykonstruovaném procesu jako údajní špioni v děsivých táborech gulag, někteří věznění nepřežili, další byli popraveni, jiní zešíleli. Mnozí z nich byli učitelé. Od procesu s českými učiteli uplynulo 90 let.
Když se chce český čtenář dozvědět něco o Berlínské zdi, o literaturu nemá nouzi. V posledních dvaceti letech vyšlo několik překladových titulů a také původní monografie o Západním Berlíně od Tomáše Nigrina. Kniha Iaina MacGregora Checkpoint Charlie, kterou v překladu Daniely Orlando nedávno publikovalo Argo, však není příslovečným dřívím nošeným do lesa.
Před sedmašedesáti lety zemřel po zásahu elektrickým proudem na státní československé hranici radiomechanik Jiří Vorlíček. V květnu letošního roku se dočkal rehabilitace. Soud rozhodl, že se mu stala křivda ze strany státu. Vorlíček je vůbec první obětí elektrických zátarasů, která se dočkala rehabilitace.
Šéfkuchař Jan Punčochář v novém dílu Husákových dětí vzpomíná na vyrůstání v normalizaci pohledem svého zaměstnání. Jak vzpomíná na školní jídelnu? Co bylo jeho nejméně oblíbené jídlo? A které jídlo se dá při přípravě nejvíc zkazit? Podívejte se na nový díl cyklu Husákovy děti.
Nové archivní dokumenty, shromážděné neziskovou organizací Růžový panter a zpracované redakcemi Aktuálně.cz a HN, ukazují, že zhruba třetina tzv. ruského dluhu vznikla za nejasných okolností až po listopadu 1989. Důležitou roli v tom sehrálo federální ministerstvo financí vedené Václavem Klausem. Moskva dluh nikdy plně nesplatila, jeho podstatnou část jí později odpustil premiér Miloš Zeman.
Něco jako řízek v hrozně špinavém ešusu bylo první jídlo, které Jiřina Šiklová dostala po zatčení za protistátní činnost. Fízlové ji sebrali na svátek osvobození, v noci na 9. května 1981, kdy vězňové měli k jídlu něco lepšího. Jenomže Šiklová to pozřít nedokázala. Následující necelý rok, který strávila za mřížemi, toho prý litovala.
Anna Polívková, herečka, komička i tanečnice, vyrostla v jeden z největších talentů své generace. Jak vzpomíná na vyrůstání v normalizaci? Radila tatínkovi s hláškami? A děsí ji něco dnes? Podívejte se na video.
Její životní příběh by vydal na celovečerní film. Poté, co Ája Vrzáňová kvůli komunistům emigrovala z Československa, si prožila řadu rodinných tragédií. Připomeňte si osud někdejší krasobruslařské hvězdy.
Výročí 100 let od vzniku KSČ připodobňují historici k "rudému století". Nazývá se tak i výstava na pražské Kampě, která začíná v pátek 14. května. Je vůbec důvod si toto výročí i tragické události spojené s KSČ připomínat? Historici, kteří se na unikátní expozici podílejí, o tom nepochybují. "KSČ ovlivnila a stále ovlivňuje tuto zemi jako málokterá jiná partaj," říká historik Jan Kalous.
Spolu se svými komunistickými soudruhy nastolil v Československu tuhý totalitní režim, který vedl k připojení státu k sovětskému mocenskému bloku. Stál za útlakem značné části společnosti i za mocí, jež byla postupně příčinou ekonomického úpadku země a obrovské emigrační vlny obyvatelstva. Připomeňte si Klementa Gottwalda a "Rudé století" ve fotogalerii.
Písničkář Jaroslav Hutka byl v právu, když někdejšího hudebního publicistu Karla Srpa označil za udavače. Srp za minulého režimu spolupracoval se Státní bezpečností. Na Hutku podal čtyři hlášení. Podrobnosti Srpova sepětí s StB plynou z rozsudku, který Aktuálně.cz prostudovalo. Soud Srpovu žalobu na Hutku zamítl, bývalý publicista se proti tomu odvolal.
