


Pavel by neměl jmenovat Roberta Fremra ústavním soudcem. Poškodil by stát, nás i sebe
Při výběru Roberta Fremra do Ústavního soudu selhali prezidentovi poradci, Petr Pavel, ale také senátoři, kteří pro soudce zvedli ruku. Nepatří tam.



Při výběru Roberta Fremra do Ústavního soudu selhali prezidentovi poradci, Petr Pavel, ale také senátoři, kteří pro soudce zvedli ruku. Nepatří tam.



Senát ve středu schválil tři nové ústavní soudce včetně místopředsedy pražského vrchního soudu Roberta Fremra. Jeho volbě předcházela debata kvůli politickému procesu, ve kterém Fremr před 36 lety rozhodoval. Upozornil na ni novinář a disident Jan Urban. Sám Urban se k volbě Fremra staví smířlivě, další člen disentu Petr Placák rozhodnutí horní komory kritizuje.



V úterý se u Obvodního soudu pro Prahu 1 začne odvíjet líčení, jaké česká justice nepamatuje. Poprvé v historii zazní obžaloba vysokého komunistického funkcionáře kvůli násilným úmrtím na československých hranicích za studené války. Zodpovídat se bude bývalý ministr vnitra Vratislav Vajnar. Podle žalobkyně umožnil v rozporu s právem brutální zásahy proti lidem, kteří chtěli utéct z totalitní země.



Ani v těch nejnebezpečnějších situacích neztrácel palubní střelec čs. perutě RAF Eduard Šimon humor. Kolegové si ho za války vážili i kvůli mimořádné odvaze. Po komunistickém puči však byl z armády vyhozen a 15. října 1949 za dodnes ne zcela jasných okolností zahynul při přestřelce s příslušníky SNB. Ve druhé polovině 60. let byl na popud jeho manželky Emilie případ znovu prošetřován.



Ústavní soud odmítl stížnost proti zastavení stíhání bývalého vedoucího ideologa KSČ Jana Fojtíka v kauze případné spoluodpovědnosti za mrtvé a zraněné na československých hranicích v době komunistické totality. Fojtíkovi je 95 let a podle znaleckého posudku trpí demencí.



Pokud 70 procent lidí hlasuje v prezidentské volbě pro kariérní komunisty, zjevně už otázku minulosti nepovažujeme za nijak zásadní. Bohužel to ale neznamená, že se nám na ni podařilo najít odpověď.



Zemřel muž, který vtiskl charakter pozdnímu československému komunismu. Jihočeský rodák Lubomír Štrougal se už před rokem 1968 sblížil se zastáncem tvrdé linie Gustávem Husákem. Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy se přiklonil k jeho prosovětskému postoji a v letech 1970 až 1988 byl premiérem. Dlouholetý člen komunistických vlád byl po pádu režimu souzen za zneužití pravomocí.



Bývalý komunistický předseda vlády Lubomír Štrougal zemřel ve věku 98 let. Působil také ve funkcích ministra vnitra a ministra zemědělství. Jeden ze symbolů normalizace byl více než 30 let členem vedení komunistické strany a 19 let stál v čele federální vlády. Štrougal dlouhodobě trpěl vážnou duševní poruchou, neúčastnil se soudu o jeho spoluvině na zabíjení lidí na hranicích.



V únoru 1968 se odehrál jeden z nejznámějších kriminálních případů v Československu druhé poloviny 20. století. Do povědomí národa se zapsal jako "Studna". O sedm let později se jeho hlavní aktér, v té době vědec Ústavu experimentální medicíny, zapletl do kauzy rakouského technika, kterého Státní bezpečnost považovala za špiona.



Bojovali proti totalitě, podepsali Chartu 77, komunisté je za to posílali do vězení, některé šikanovala Státní bezpečnost. V prezidentských volbách budou nyní disidenti vybírat mezi dvěma kandidáty spjatými s režimem, který je pronásledoval. "Zkušenost s disentem nás naučila rozhodovat se v obtížných situacích. Babišův způsob je podobný zpracovávání lidí estébáky," prohlašují.



Třetí přímé prezidentské volby v historii České republiky jsou první, v nichž oba finalisté mají komunistickou minulost. Andrej Babiš a Petr Pavel byli členy komunistické strany. Předseda hnutí ANO navíc spolupracoval se Státní bezpečností jako agent. Petr Pavel byl zase příslušníkem vojenské rozvědky. Aktuálně.cz popisuje, jaké bylo propojení obou mužů s komunistickým režimem před rokem 1989.



Českým prezidentem se poprvé stane člověk, který nebyl aktivním účastníkem listopadu 1989. Ať už na Hrad usedne Petr Pavel, nebo Andrej Babiš, do čela státu přijde muž, který byl v předlistopadovém Československu členem komunistické strany. Pavel poté sloužil Česku jako voják v zahraničních misích a v NATO, Babiš budoval holding Agrofert, založil hnutí ANO a vstoupil do politiky.



Masivní podpora dvou exkomunistů v prvním kole prezidentské volby definitivně rozřešila otázku, zda je pro českou společnost kolaborace s někdejším režimem nezměnitelnou charakterovou vadou, či napravitelnou chybou.



Kdyby novou hlavu státu volili jen Pražané, byl by už Petr Pavel prezidentem. Generál ve výslužbě získal v hlavním městě přes polovinu všech hlasů. Podpora Andreje Babiše převládla jen ve čtyřech okrscích, kde tvořili většinu lidé z domovů pro seniory nebo vězni. "Praha je dlouhodobě liberálně konzervativně prozápadně orientována a potvrdila to i v těchto volbách," říká politolog Michal Pink.



Generál ve výslužbě Petr Pavel a předseda hnutí ANO Andrej Babiš s přehledem postoupili do druhého kola prezidentských voleb. Dohromady získali podporu téměř čtyř milionů voličů. Mezi nimi se rozhodne, kdo 8. března na Pražském hradě jako hlava státu vystřídá dosluhujícího Miloše Zemana. Aktuálně.cz analyzuje, které proměnné by mohly být rozhodující ve finále letošního prezidentského klání.



V Rusku se znovu a znovu ozývá hlas muže, který sice nejspíš není klinicky šílený, jen absolutně zkažený, bezcitný a posedlý představou, že musí zničit všechno západní.



Jako odborový boss je Josef Středula nepřehlédnutelný, o podmínkách pro zaměstnance jedná s vládou i s firmami a odboráři mu fandí. Jako prezidentský kandidát má ale mizivou podporu a jeho kampaň není příliš vidět. Právě on ale může sebrat důležité hlasy šéfovi ANO Andreji Babišovi. Věří, že jich získá více, než ukazují průzkumy. Expremiéra na Hradě nechce, vadí mu jeho komunistická minulost.



V roce 1954 odsoudili Jarmilu Potůčkovou-Taussigovou k 25 letům za mřížemi. Mučili ji, ale k vykonstruovaným obviněním se nepřiznala. Zachránila si tím život. O dva roky dříve byl popraven její šéf Rudolf Slánský, bývalý generální tajemník KSČ. Ten se přiznal k nejabsurdnějším skutkům. Souzen měl být za jiné. "Příběh mé mámy je svědectvím o fanatismu a manipulaci s lidmi," říká Martin Potůček.



Je hezké před Vánoci péct, ale jsme ve válce. Potřebujeme prezidenta, který půjde tvrdě proti svinstvu, proti dezinformacím, proti genocidě, proti proruským aktivistům.