Rusko nebude požadovat, aby odběratelé ihned platili za zemní plyn v rublech. Z technologického hlediska půjde o delší proces. Ve středu to řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Polsko plánuje přestat používat ruskou ropu do konce letošního roku. Nejpozději do konce května pak chce přestat dovážet ruské uhlí. Ve středu to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki. Rozhodnutí souvisí s přerušením hospodářských vztahů s Moskvou kvůli jeho agresi vůči sousední Ukrajině. Morawiecki také vyzval Evropskou unii ke zdanění dovozu ruské ropy, plynu a uhlí.
Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck ve středu oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Habeck uvedl, že nyní bude o energetické bezpečnosti Německa jednat krizový štáb. Podobný postoj má i Vídeň, která ve středu také oznámila stupeň včasného varování.
Nikdo soudný už dnes nezpochybňuje, že energetické otěže ovládané Kremlem musí Evropa rychle setřást. Teď potřebuje přijít na to, jak přežije příští zimu, aniž by přišla o všechno, co Ukrajina vybojuje.
Turecko-izraelský plynovod by mohl být pro Evropu jednou z alternativ k ruským dodávkám energie. Tato myšlenka se zrodila již před lety a nyní se o ní jedná v zákulisí. Podle vládních a průmyslových představitelů Turecka a Izraele však k dosažení jakékoliv dohody budou nutná složitá jednání.
Německo se do podzimu může zbavit závislosti na ruském uhlí a do konce roku možná na ruské ropě. Do poloviny roku 2024 pak může být země nezávislá i na ruském plynu. V pátek to oznámil německý ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck.
Rusko bude za plyn určený pro Evropu brát už jen rubly, prohlásil ve středu prezident Vladimir Putin. Plynárenský gigant Gazprom dostal nařízeno, aby v tomto duchu upravil dodavatelské smlouvy. Jenže podle analytiků jde o jejich porušení, Rusko se tím snaží zpevnit rubl a zabránit dramatické inflaci. Klíčové podle nich je, jak se teď zachová Západ, který o odklonu od ruského plynu už dlouho mluví.
Společnost Česká energetická a plynárenská oznámila na webových stránkách, že už není schopna dodat plyn a elektřinu svým zákazníkům. Uvedla, že důvodem nejsou výkyvy v cenách energií, ale konec partnerské společnosti Manta Commodities SE, která zajišťovala odchylky v dodávkách. Ta oznámila konec činnosti na začátku týdne a jako jeden z důvodů uvedla i "pád bankovního ústavu".
"Jako velká fabrika bychom šli na řadu první, zákon nám negarantuje žádné kompenzace," popisuje ředitel skláren v Květné Marek Mikláš napjatou situaci ve svém podniku kvůli obavám, že se Česko kvůli ruské invazi na Ukrajinu ocitne bez dodávek plynu. Stát by v takovém případě nejprve omezil chod právě velkých průmyslových firem, a až nakonec by vyřadil z provozu nemocnice nebo domácnosti.
Ministerstvo průmyslu a obchodu připravuje vyhlášku, kterou změní bezpečnostní standard dodávek plynu. Minimální zásoby plynu v zásobnících se mají navýšit ze současných 30 procent na 45 procent. Důvodem je riziko, že by mohla být omezena či dlouhodoběji zastavena přeprava plynu z Ruska do Evropské unie.
„Patřil jsem k těm, kteří se to dozvěděli až s ostatními, ale překvapen jsem nebyl. Byl to signál velkých sympatií a podpory. Všem v Evropě je jasné, že se potýkáme s největší humanitární katastrofou od druhé světové války," říká ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. „Jsem pro, aby Ukrajina dostala co nejrychleji kandidátský status do Evropské unie. Cesta ke členství je dlouhá," dodává.
Lídři členských zemí Evropské unie se na summitu ve Versailles vyslovili pro postupné ukončení závislosti na plynu, ropě i uhlí z Ruska, které aktuálně tvoří velkou část unijní spotřeby. Docílit toho chtějí kombinací nových zdrojů dodávek i urychlením odklonu od fosilních paliv a dalšími kroky. Komise navrhuje ukončit odběry z Ruska do roku 2027, summit deklaroval, že se tak má stát co nejdříve.
Lídři Evropské unie by se ještě tento týden měli shodnout, že jejich země přestanou dovážet ruský plyn, ropu a uhlí. Politici sedmadvacítky se ve čtvrtek a v pátek scházejí ve Versailles ve Francii k neformálnímu summitu a právě tento politický příslib by měl ze schůzky vzejít. Zmiňuje to návrh chystané Versailleské deklarace, kterou má Aktuálně.cz k dispozici.
Pražská plynárenská zvýší od 1. dubna cenu plynu v základním ceníku v průměru o 15,7 procenta. Zákazníků s fixovanými cenami se zdražení nedotkne. ČTK to dnes sdělil mluvčí firmy Miroslav Vránek. Důvodem ke zdražení je podle něj nepříznivý cenový vývoj na velkoobchodních trzích. Naposled společnost obdobným způsobem zdražila od 31. prosince loňského roku, a to o 7,3 procenta.
Západ je jednotný, ovšem ve své nerozhodnosti. Pokud nejsme schopni Ukrajinu podpořit vojensky, logicky se tedy musíme utkat s Kremlem alespoň na sankční frontě. I toho se ale bojíme.
Přes 30 tisíc zákazníků v Česku i nadále zůstává v režimu takzvaného dodavatele poslední instance (DPI) a blíží se jim termín odpojení od elektřiny nebo plynu. Tyto domácnosti proto začnou napřímo oslovovat pracovníci Úřadu práce s nabídkou řešení. V první fázi kontaktují odběratele zemního plynu. Informovalo o tom v pátek v tiskové zprávě ministerstvo práce a sociálních věcí.
