Válka posunuje perspektivy a dokáže spojovat i nespojitelné. Agresor může sehrát nezamýšlenou roli společného nepřítele, který změní léta nezměnitelné. Putin teď donutil Evropu, aby hledala odpověď na válku, již rozpoutal. Snad přitom objeví také to, čeho dosud nebyla schopna - jednotný postoj k Rusku.
Prudké výprodeje akcií, skokové zdražování ropy a zemního plynu, ale třeba i obilí. To, čemu podle expertů včera ještě téměř nikdo nevěřil, se dnes stalo realitou. Světový byznys na ruskou agresi vůči Ukrajině zareagoval šokem. Následující přehled ukazuje, jak se zachovají světové trhy, co se stane, když dojde k přerušení dodávek plynu či ropy do Česka, nebo jak velké zásoby nám vlastně zbývají.
Česko je schopné pokrýt výpadky ropy i plynu z Ruska. Problém by neměl být ani s jaderným palivem, říká v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška. Dopady ruské invaze na Ukrajinu podle něj uvidíme až v příštích týdnech a nikdo je neumí odhadnout. "Ale doporučoval bych všem, aby byli připraveni, a to i na černé scénáře," dodává.
První sada opatření proti kremelskému imperiálnímu režimu představuje jen začátek, následovat musí pomoc Kyjevu. V Praze založené Východní partnerství by se mělo konečně stát oporou Putinových sousedů.
Díky příznivému počasí to vypadá, že současná evropská plynová krize přece jen nedorazí až do radiátorů v domácnostech. To je však zatím jediná pozitivní zpráva. Ceny jsou na trojnásobku, dodávky skomírají, zásobníky poloprázdné. Experti poukazují hned na několik příčin, které za vysokými cenami stojí. Aktuálně.cz získalo podrobná data bruselského think-tanku Bruegel, která na viníka poukazují.
Začátkem února oznámila Pražská energetika (PRE), že od dubna kvůli růstu velkoobchodních cen navýší ceny energií. V případě elektřiny má jít o zdražení v průměru o čtvrtinu. Na online deník Aktuálně.cz se přesto opakovaně obracejí zákazníci dodavatele s tím, že zdražení proudu je ve skutečnosti skoro třikrát vyšší, než firma avizuje. PRE argumentuje tím, že lidé změnu v platbách špatně počítají.
Inflace v Česku v lednu meziročně zrychlila na 9,9 procenta z prosincových 6,6 procenta. Meziroční růst spotřebitelských cen byl nejvyšší od července 1998, kdy činil 10,4 procenta. Inflace je tak vysoká, že dojde k mimořádné valorizaci důchodů, a to v průměrné výši 1015 korun. Navýšení má alespoň částečně penzistům vykompenzovat rostoucí ceny napříč ekonomikou.
Metan není vidět ani cítit, přesto masivně zhoršuje klimatickou krizi. Ještě donedávna se ale o tomto plynu moc nemluvilo. Vědci totiž přesně nevěděli, kolik a odkud ho do zemské atmosféry uniká. To se teď mění a metanové superznečišťovatele pomáhají odhalit i evropské satelity. Zjištění jsou znepokojivá: z ropného průmyslu ve Spojených státech, Rusku a Střední Asii unikají miliony tun plynu.
Energetický regulační úřad (ERÚ) navrhuje navýšení základního jmění společností, které dodávají energie, ale i jejich povinné pojištění. Pojistné plnění by například po předem stanovenou dobu pokrylo spotřebiteli rozdíl mezi cenami v záchranném režimu dodavatele poslední instance (DPI) a cenami původního dodavatele. Návrhy zaslal úřad ministerstvu průmyslu a obchodu.
Společnost Pražská energetika (PRE) zdraží od 1. dubna elektřinu. Nové ceny elektřiny budou vyšší v průměru o 25 procent. Změna se nedotkne zákazníků, kteří mají smlouvy s fixovanou cenou. V květnu PRE zdraží také plyn, a to v průměru o 30 procent. Důvodem je skokový nárůst velkoobchodních cen energií. V pátek o tom informoval mluvčí společnosti Karel Hanzelka.
Evropa se zatím dokázala vyhnout nejhorším scénářům vývoje letošní zimní energetické krize, které zahrnují nedostatek plynu, výpadky elektřiny či rozsáhlé odstávky průmyslu. A vděčí za to počasí. Mírná zima omezuje v této topné sezoně poptávku, což zpomaluje čerpání plynu ze zásobníků. Zároveň se zvyšují dodávky díky lodním zásilkám zkapalněného zemního plynu (LNG). Píše o tom agentura Bloomberg.
Proměna evropské energetiky na udržitelnou a nízkoemisní bude stát hodně peněz. Pomoct bankám a investorům zorientovat se v tom, co pomáhá bojovat s klimatickou krizí, má takzvaná taxonomie Evropské komise. "Ta nikomu, ani Česku, nepřikazuje, jaké energetické zdroje musí rozvíjet. Jedná se pouze o slovník," říká pro Aktuálně.cz David Němeček z Mezinárodního centra pro udržitelné finance.
Společnost innogy od března znovu zvýší ceny plynu a elektřiny. Plyn pro domácnosti a malé zákazníky v základním ceníku Standard od 7. března zdraží o 19 procent. Cena elektřiny ve stejném ceníku vzroste od 1. března o 14 procent. Zákazníků s fixovanou cenou, kterých je podle innogy většina, se změny nedotknou. Firma to v pondělí uvedla v tiskové zprávě. Innogy zvýšila ceny energií už v lednu.
S šéfkou jaderného dozoru o startovním poli v předvečer závodu o dostavbu atomové elektrárny na jihu Moravy a o trvalosti zákonů lidských i fyzikálních.
Lidé, na které výrazně dopadlo zdražení energií, mohou žádat úřady práce o podporu. Mohou získat příspěvek na bydlení, který se kvůli růstu cen navýší. Využít je možné i dávku mimořádné okamžité pomoci. Dosáhnou na ni nejen lidé v hmotné nouzi, ale i s menšími úsporami. Možnosti pomoci od státu představil v pátek na tiskové konferenci ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a zástupci úřadu práce.
„Mluvíme o vítězství, protože se hraje o velké peníze. Kdyby někdo před časem řekl, že na jádro a plyn potečou miliardy eur, tak by mu nikdo nevěřil. U plynu by to mohlo být lepší, ale u jádra to vůbec nedopadlo špatně,” hodnotí bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček plán Evropské komise udělat přechodně z jádra a plynu udržitelné zdroje.
Ceny zemního plynu v Evropě klesaly více než týden. Ještě před Vánoci stála megawatthodina pro evropský trh s dodáním v lednu 180 eur a zlevnila až na 80 eur. Mohlo za to hlavně teplé počasí i tankery, které dovezly plyn z USA, a tím trh uklidnily. Podle analytiků ovšem evropské domácnosti nad drahými energiemi ještě nevyhrály. Ceny jsou stále vysoko a úlevu lze čekat nejdřív v polovině roku.
