Meziroční inflace v březnu stoupla z únorových 2,1 procenta na 2,3 procenta. Zpomalování meziročního růstu spotřebitelských cen v Česku se po sedmi měsících zastavilo. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace předtím vytrvale klesala od loňského července, kdy dosáhla 3,4 procenta. Analytici odhadovali, že březnová meziroční inflace bude činit až 2,4 procent
Volných chovů slepic je v Česku už asi třetina, meziročně je to o desetinu více. S lepšími podmínkami roste také cena vajec, tvrdí drůbežáři. Zákaz klecových chovů u nás schválili poslanci loni, do roku 2027 musí být klece zrušeny úplně. Dle expertů se tak zvyšuje i kvalita vajec. U ní hrají roli i krmiva, ovšem třeba za stále intenzivnější barvu žloutků vděčí nakupující přidávání karotenoidů.
Senát odmítl povinný podíl tuzemských potravin v českých obchodech. Novelu zákona o potravinách, která měla kvóty zavést již od příštího roku, ve čtvrtek vrátil sněmovně s návrhem na vypuštění tohoto sporného návrhu. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) vyřazení kvót podpořil. Ještě v lednu přitom vyzýval poslance, aby byli trochu nacionalisty, pokud jde o české potraviny.
Za šest let od získání pravomocí na kontroly v pohostinství provedli inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) v hospodách a restauracích 73 805 kontrol. Chyby zjistili u 26,2 procenta z nich. V pondělí o tom informoval mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Nejzávažnějších provinění ubylo, středně a méně závažných je ale stále hodně.
Evropská komise varovala, že pokud Česko schválí povinné kvóty na prodej tuzemských potravin, může se Praha dočkat žaloby. Komisař pro jednotný trh Thierry Breton uvedl, že český zákon zavádějící kvóty by se rovnal nedovolenému omezování dovozu zahraničních potravin. Ve středu na to upozornil server iHNed.cz. Zákon už schválila Poslanecká sněmovna, v Senátu však zřejmě neprojde.
Únor lze vyzkoušet bez alkoholu, březen zase bez kravského mléka. Právě k tomu se rozhodlo několik desítek kaváren po Česku, které svým zákazníkům tento měsíc nabídnou všechny druhy kávy s rostlinnou obdobu mléka, aniž by si za to účtovaly nezanedbatelný příplatek. Rostlinné alternativy se v Česku těší poměrně velké oblibě, výživoví poradci ale varují, že pokud jde o náhražky, všeho moc škodí.
Uplynulý rok s koronavirem ovlivnil práci i zaměření kontrol Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) či Státní veterinární správy (SVS). Na konferenci o jakosti potravin nazvané Ingrovy dny, kterou pořádá Mendelova univerzita, to řekli ředitelé obou institucí. Účastníci 47. ročníku konference se také ve středu poprvé sešli on-line.
Mlynáři ohlásili zdražování mouky o 20 až 25 procent kvůli vzrůstajícím cenám potravinářské pšenice. Vystoupala podle nových smluv až na 5800 korun za tunu. V pondělí to v tiskové zprávě uvedl předseda představenstva Společenstva mlynářů a pekařů ČR Jaroslav Chochole. Organizace sdružuje podle něj zhruba desetinu trhu českého mlynárenství, podle informací médií má ale stejný postoj většina trhu.
Spotřebitelské ceny v lednu pošesté za sebou zpomalily meziroční růst, tentokrát na 2,2 procenta z prosincových 2,3 procenta. Nejvíce to ovlivnily ceny za bydlení. Proti loňskému lednu výrazně zdražil alkohol a tabák, naopak znovu zlevnily poštovní služby a telekomunikace. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekci (SZPI) zjistili loni pochybení při kontrole fritovacích olejů u 18,5 procenta kontrolovaných restaurací. Šlo o přepálené oleje, které se již nehodily k lidské spotřebě, uvedl mluvčí SZPI Pavel Kopřiva. SZPI loni kontrolovala 38 provozoven, posuzovala 47 vzorků z nich. Proti předloňsku jde o zhoršení o 2,5 procentního bodu.
Když se Kaufland rozhodl před téměř dvěma lety svléknout salátové okurky z obalů, vyvolalo to mezi prodejci a experty vášnivou debatu, která řešila trvanlivost potraviny na úkor zbytečného odpadu. Řetězce se v tu dobu předháněly, kdo dřív přijde s programem na ušetření plastů. Pod tíhou koronakrize se ale téma ekologie utlumilo. Přednost dostala bezpečnost a efektivita.
Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) se domnívá, že poslanecký klub hnutí ANO nebude jednotný při hlasování, které by mohlo zvrátit očekávané senátní veto zákona o kvótách na prodej českých potravin ve velkých prodejnách. Pokud se nenajde potřebná nadpoloviční většina hlasů, jak se Vondráček domnívá, měli by poslanci raději přijmout senátní verzi. Řekl to v ČT.
Potravinová soběstačnost nemá pro Česko podle oslovených ekonomů smysl. Klíčová je naopak bezpečnost - tedy dostupnost potravin. A právě ta by mohla být v případě snahy o prosazení větší soběstačnosti zákonem ohrožena. Podporovat české farmáře lze podle odborníků i bez povinných kvót na potraviny - například dotacemi, omezením byrokracie, investicemi do technologií a především osvětou zákazníka.
Němci si české jogurty a máslo také nekoupí a nikdo se nebouří. Tak proč by se měli bouřit Češi? Chci, aby občané dostali kvalitní stravu a zaplatili za ni adekvátní peníze, hájí poslankyně ANO Margita Balaštíková kvóty na prodej českých potravin. Každá země by měla být schopná uživit své občany, některé ale zneužívají společnou zemědělskou politiku ve svůj prospěch, říká.
Český premiér Andrej Babiš by mohl mít prospěch z novely, podle které by české prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely od příštího roku prodávat povinný minimální podíl stanovených potravin vyprodukovaných v tuzemsku. V pátek to napsal přední německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), který se záležitosti podrobně věnuje.
Premiér Andrej Babiš (ANO) očekává, že Senát vrátí poslancům novelu, podle které by prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely od příštího roku prodávat povinný minimální podíl stanovených potravin vyprodukovaných v tuzemsku. S předpisem, který tento týden schválila sněmovna, Babiš nesouhlasí a považuje ho za nesmysl. Smysl návrh nedává ani podle české eurokomisařky Věry Jourové.
Poslanci schválili návrh SPD na povinný podíl prodeje vybraných základních potravin českého původu v prodejnách nad 400 m2. Od roku 2022 by měl tento povinný podíl činit nejméně 55 procent. Česko by ovšem u řady těchto potravin nedokázalo zajistit odpovídající podíl z domácí produkce ani na samém startu kontroverzního nařízení. Nejisté je podle právníků i to, jak by stát na plnění kvót dohlížel.
Zákon, který ve středu schválila Poslanecká sněmovna a podle kterého by od roku 2022 mělo být v obchodech 55 procent českých produktů a tento poměr by následně rostl, rozděluje zástupce zemědělských a potravinářských svazů a iniciativ. Česko by nebylo první evropsku zemí, která se o zvýhodnění domácích potravin pokusila. V minulosti to zkusilo například Rumunsko či Maďarsko, u EU však narazily.
