Vytrvalý déšť v Plzeňském kraji zvedl hladiny menších toků. Na říčce Klabavě v Hrádku na Rokycansku platí třetí stupeň povodňové aktivity, na Holoubkovském potoce je druhý. Meteorologové vydali výstrahu před záplavami právě pro Rokycansko a Plzeňsko. Následně by se měly zvedat i hladiny na spodních tocích řek, varují meteorologové. Kvůli dešti také hlavně na Rokycansku zasahují hasiči.
Vlna veder v Evropě vzniká tehdy, když se sem dostane horký africký vzduch, což souvisí s určitým postavením tlakových níží a výší, vysvětluje pro Aktuálně.cz Ondráš Přibyla, zakladatel projektu Fakta o klimatu. Experti podle něj v poslední době ale pozorují, že se zmíněný jev děje mnohem častěji a vzduch ze Sahary je zároveň mnohem teplejší. "A to je právě jeden z projevů klimatické změny," říká.
Ničivé povodně zejména v letech 1997 a 2002 významně poškodily i české památky. Některé se dodnes nepodařilo zcela opravit. Od té doby vznikly stovky protipovodňových opatření, škody už by tak dnes byly menší. Přesto některé památky voda stále ohrožuje.
Ničivé povodně se před dvaceti lety nevyhnuly ani pražské zoologické zahradě. Před velkou vodou tehdy bylo nutné evakuovat více než tisíc zvířat. A více než stovka jich povodně nepřežila. Vít Kahle, který tehdy nově nastoupil do funkce mluvčího zoo, se však na tuto dobu snaží vzpomínat v dobrém. "Byla to nejúspěšnější a nejrozsáhlejší evakuace zvířat v dějinách všech zoologických zahrad," říká.
Mnoho lidí na světě se o těchto příbytcích dozvědělo až díky oscarovému filmu Parazit, přitom ve sklepních bytech žije řada chudších obyvatel jihokorejského Soulu. Na začátku týdne, kdy město zasáhly nejhorší povodně za 115 let, ale byty zaplavila voda a čtyři lidé kvůli tomu umřeli. Vedení Soulu proto tyto sklepní byty plánuje zakázat.
Česko si letos v létě připomíná výročí dvou nejničivějších povodní v historii z let 1997 a 2002. Ačkoli se díky opatřením snižuje rozloha oblastí nejohroženějších povodněmi, stále v nich žije přes sto tisíc lidí. Experti upozorňují, že kdyby dnes přišly povodně podobné těm z přelomu tisíciletí, nezpůsobily by již takové škody. Vznikl lepší informační systém, nové hráze a modernizovaly se přehrady.
Přehrada Harcov v Liberci oslaví za dva roky 120 let. Dnes slouží také jako rekreační místo, město ji však začátkem 20. století vybudovalo, aby chránila před povodněmi. Tuto roli plní i nadále, čeká ale na modernizaci, kterou radnice slibuje už více než deset let. Podívejte se, jak se okolí vodní nádrže brzy promění.
Sucho, vlny veder, ale i lesní požáry a povodně. Dopady klimatických změn zažívá letos celý svět včetně Česka. Pro mnohé je to podnět k větší ochraně životního prostředí, vědci se ale shodují, že i kdybychom proti globálnímu oteplování zakročili ihned, projeví se to až za desítky let. Novým podmínkám je tak potřeba se přizpůsobit.
Hladiny řek, které v úterý zvedly vydatné deště a obleva, postupně klesají. V Čechách v poledne stále platil na čtyřech místech první ze tří povodňových stupňů. Výstrahu před povodněmi, která měla na jihu Čech a v Plzeňském kraji původně trvat až do večera, Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ale už zrušil. Deště ve středu nemají být tak vydatné jako v úterý, na horách se ochladilo.
Kanada se potýká s následky masivních záplav, které kvůli silným dešťům v posledních dnech postihly západ země. Voda a bahno zaplavily významné silniční tahy, odřízly přístupové cesty k Vancouveru i některým menším městům, kde hrozí nedostatek potravin, a vyžádaly si nejméně jeden život. Podle kanadských úřadů však bilance obětí může vzrůst. Kanada na pomoc postiženým oblastem nasadila letectvo.
Letošní léto přineslo Evropě sérii katastrof. Ničivé červencové povodně v Německu, Belgii nebo Rakousku si vyžádaly stovky lidských životů a způsobily miliardové škody na majetku. Řecko a Itálii sežehly rozsáhlé požáry. Jih Moravy zpustošilo dokonce tornádo. S financováním oprav by měla pomoci Evropská unie. Europoslanci teď žádají, aby od ní členské státy dostaly víc peněz.
Jsou místa, kde skoro není po ničivé povodni ani stopy. Pak ale člověk popojede deset minut autem a před očima má obrázky totální destrukce. Červencové záplavy na západě Německa si vyžádaly téměř 200 lidských životů. Reportéři Aktuálně.cz navštívili Severní Porýní-Vestfálsko dva měsíce po katastrofě, jakou země desítky let nepamatuje.
Pozůstatky hurikánu Ida ve středu v noci zasáhly americký stát New Jersey a město New York. Ničivá bouře způsobila přívalové deště a vyplavila metro. Kvůli nepřízni počasí se také zpozdily zápasy na tenisovém US Open. Bouře si v této oblasti vyžádala nejméně šest obětí.
Desítky lidí zahynuly v indickém státě Maháráštra, kde monzunové deště způsobily sesuvy půdy a záplavy odřízly stovky vesnic od okolního světa. Informace o počtech obětí se zatím rozcházejí; zatímco podle agentury Reuters zemřelo nejméně 112 lidí, agentura AP informuje o přinejmenším 47 mrtvých a server BBC News o minimálně 36 obětech.
Reportérka německé televizní stanice RTL Susanna Ohlenová v posledních dnech informovala o tom, jak pomáhá v oblastech zasažených povodní. Ve čtvrtek ji ale náhodný přihlížející natočil, jak si jen v bahně špiní obličej a oblečení. Ukázalo se, že reportérka svou údajnou pomoc v ten den jen předstírala a zašpinila se, aby vypadala autenticky. Za její počínání jí televizní stanice dala výpověď.
Zaplavené vagony metra, děti evakuované ze školek v plastových bednách a propadající se země. To všechno ukazují videa a fotografie zachycující velké povodně, které zasáhly čínskou provincii Che-nan a její metropoli Čeng-čou. Zemřelo nejméně 33 lidí.
