Seriál Euforie, jehož poslední díl dnes večer odvysílá česká HBO, se nejprve mohl zdát jako přehlídka aktuálních trendů, záběrů nahých penisů nebo narážek na módní témata. Vyklubala se z něj love story, která se nesnaží šokovat, ale otevřenému divákovi naopak vysvětlovat dnešní teenagerský svět.
Když se před pár týdny na tenisovém turnaji Wimbledonu hrál finálový zápas žen, z královské lóže ho pozorovaly vévodkyně z Cambridge Kate i vévodkyně ze Sussexu Meghan.
Závodnická série Rychle a zběsile ve svém nejnovějším pokračování prošla důkladnou výměnou karoserie. Místo devátého dílu se tato akční franšíza dočkala prvního spin-offu, tedy díla, které si z originálu půjčuje některé postavy. Po rozpačité „osmičce“ se opět vrací k tomu, co uměla nejlépe: k radostné, vynalézavé a dějem ani logikou nespoutané akci.
Kontroverzní drama Klér, které nemilosrdně pojmenovává poměry v polské katolické církvi, vloni v zemi svého vzniku vyvolalo pozdvižení, včetně nenávistných odsudků a výzev k bojkotu.
Ve střešovické vile uznávaného malíře Emila Filly podle svědků visel zvláštní obraz: portrétu někdo odřízl hlavu, v rámu zůstalo jen modernisticky vyvedené tělo muže v obleku. Zřejmě to byl autoportrét, který roku 1910 namaloval Bohumil Kubišta, předčasně zemřelý Fillův přítel i rival.
Výstava nazvaná A Cool Breeze, která už je jen do konce příštího týdne k vidění v pražské Galerii Rudolfinum, se věnuje „novému pojetí klasického sochařského námětu figury“. A dosahuje nečekaně skličujícího efektu.
Senzaci v anglosaském světě vzbudila próza, kterou předloni debutoval tehdy třicetiletý Američan Gabriel Tallent. Několika literárních ocenění, nadšených kritik i čtenářské pozornosti se dostalo titulu, který teď pod názvem Absolutní miláček vyšel v českém překladu Martina Pokorného.
Snad každý život stojí za sepsání vzpomínek. Když je jejich autorem intelektuální celebrita s cizokrajným původem a pozoruhodnou životní dráhou, je o důvod víc číst. Platí to také o memoárech slavného kulturologa Edwarda Saida, které nyní vyšly v českém překladu pod názvem Nikam jsem nepatřil.
Vraždící panenka Chucky je jedním ze symbolů béčkové kinematografie 80. let minulého století. Snímek Dětská hra, který právě hrají česká kina, jí vdechl nový život.
Za mlhou tak hustou, že by se dala krájet, čeká propast. A do ní se zřítí automobil hned v prvním záběru islandského snímku Bílý bílý den, který nově promítají česká kina.
Proměna zrzavé lištičky v agentku vyslanou na Západ samotným Hospodářem, tedy Stalinem, je jen první postmoderní hrátkou, se kterou ve svém novém románu Liška v dámu pracuje spisovatel Jiří Kratochvil.
Na dvě hodiny se včera velký sál pražské Lucerny proměnil v klub UFO na londýnské Tottenham Court Road někdy z přelomu let 1966 a 1967.
Každý, kdo má rád Itálii, památky a jižanský způsob života nebo by se něco rád dozvěděl o spisovatelském řemesle, může sáhnout po nové knize Američana Anthonyho Doerra.
Živý mýtus. Přehledný příběh, kde se nestane v podstatě nic, co by nebylo podobenstvím. Turecký nobelista Orhan Pamuk ve svém desátém, česky nedávno vydaném románu nazvaném Rusovláska neanalyzuje současnost rodné země, i když se děj odehrává teď či v nedávné minulosti.
Prázdniny jsou jako stvořené pro objevování míst, která ještě neznáme. Nic v tom nebrání: sebereme se a jedeme někam, kde jsme dosud nebyli.
Zrnitý obraz, dvě auta se ženou ulicemi. Skoro jako z gangsterky. Jenže tímto záběrem nezačíná mafiánský film, ale dokumentární portrét fotbalisty, jehož životní i sportovní příběh dodnes vyvolává emoce.
Když je hudba anglické kapely The Cure tak temná, proč je u ní člověku tak dobře? A jestliže zpěvák Robert Smith cítí takovou úzkost, proč se tváří natolik slastně?
Když britský písničkář Ed Sheeran vloni obdržel dvě ceny Grammy, na Instagramu poděkoval fotkou své kočky. Místo toho, aby se osobně vypravil na honosný ceremoniál do amerického Los Angeles, raději ten večer s přítelkyní prý šli dřív spát.
Komu při včerejším úchvatně energickém, avšak umělecky sporném vystoupení anglické kapely Sons of Kemet na festivalu Colours of Ostrava chyběl kontext, musel počkat na závěr.
Během hodiny a půl se na televizních obrazovkách odehraje velkolepá odysea. V hlavní roli není ani bájný Odysseus, ani astronauti. V ekologickém dokumentu Led v ohni, který produkoval a namluvil Leonardo DiCaprio a vidět ho lze na on-line platformě HBO GO, je oním věčným poutníkem uhlík. Tedy látka, na jejíž bázi funguje život na planetě Zemi a která svým pohybem nyní tento život ohrožuje.
