Slavná zpěvačka a skladatelka Björk se během pandemie natrvalo vrátila na rodný Island. Právě vydanou deskou nazvanou Fossora spojuje stesk po zemřelé matce a lásku ke krajině s evropskou klubovou hudbou a zvukem klarinetů.
Po dlouhých 90 letech se na pražské jeviště vrátila jedna z nejúspěšnějších českých oper všech dob. Švanda dudák od skladatele Jaromíra Weinbergera svého času obletěl svět. Tento čtvrtek měl v režii Vladimíra Morávka a pod taktovkou Zbyňka Müllera očekávanou premiéru v Národním divadle.
Zoufalá šlechtična pobíhá po domě. „Jednou mě přivede do hrobu,“ říká o dceři, která je na vdávání, ale dělá vše pro to, aby se vdávat nemusela. Tedy schovává se kdesi za záclonou. Jenže i na rebelku občas nečekaně dolehne láska, ukazuje seriál Císařovna od německého Netflixu. Pozoruhodně mísí historii s moderními tématy.
„To válka je barbarská, ne vojáci,“ říká David Diop, autor světového bestselleru V noci je každá krev černá. Loňský vítěz Mezinárodní Bookerovy ceny, kterého v českém překladu Tomáše Havla nedávno vydalo Argo, nahlíží do duše senegalského účastníka první světové války.
Když koncem 90. let minulého století vznikla americká numetalová kapela Slipknot, její členové vystupovali v maskách a uniformních kombinézách s obrovskými čárovými kódy na zádech. Každý měl jen přidělené číslo. Jako by naplňovali tezi, že v neoliberálním systému jsou lidé pouhými kolečky v soukolí.
Herci Tilda Swintonová s Idrisem Elbou sedí v hotelovém pokoji a vyprávějí si příběhy. Režisér Šíleného Maxe natočil Tři tisíce let touhy, film pro trpělivé posluchače. Česká kina ho promítají od čtvrtka.
Alice Nellis natočila opatrné drama o překonávání strachu. Hlavní hvězdou snímku Buko je vysloužilý cirkusový kůň.
Už se zdálo, že z písničkáře Vlastimila Třešňáka se stává malíř, fotograf, spisovatel, cokoliv jiného. Novou desku nevydal téměř deset let, na jeho webu stroze stojí, že „už nevystupuje“. Přesto se zkraje září nečekaně objevil v pražském divadle Archa, kde uvedl nové album nazvané Kiks. Povedlo se nad očekávání.
Česko-skandinávský divadelní tým vedený režisérkou Nelou H. Kornetovou se vrací k jedné z nejobávanějších chorob, rakovině. Na jevišti ji zobrazuje coby intimní setkání tří osob, jejichž vztahy jsou, stejně jako současná civilizace, více než nestálé. Pokračování projektu Tumor s podtitulem Polyamor však na úspěch prvního dílu nenavázalo.
Po 15 měsících se na obrazovky vrátila vzpurná protagonistka Příběhu služebnice, ponurého seriálu z dystopické budoucnosti natočeného podle románu Margaret Atwoodové. Pátá řada, jejíž první epizody lze vidět na českém HBO Max, otevírá několik nových témat.
Tereza dokončuje školu, chystá se napsat knihu a zdánlivě ji nic netrápí. Až na jednu vzpomínku starou pět let. Tehdy ji někdo znásilnil. Nebyl to žádný "úchyl" z temné uličky, stalo se to – jako drtivá většina znásilnění – mezi dvěma lidmi, kteří se dobře znali. A kteří si to pamatují úplně odlišně. Na těžké téma hledí bez předsudků nový český seriál Pět let.
Patří mezi nejvýraznější polské umělce a hlasitě kritizují tamní establishment. Písně z nové desky představili na střeše varšavského Paláce kultury. Behemoth ztělesňují extrémní metal, který však promlouvá také k masám.
Třikrát odkládaný koncert v největší české zastřešené hale tuto sobotu absolvoval zpěvák Ben Cristovao. Do pražské O2 areny, která většinou patří zdejšímu popu a rocku, dostal současný hip hop, akustické balady i hlasitější muziku. Na obří obrazovce se rozsvítilo logo antirasistické kampaně. Akci vidělo okolo 16 tisíc lidí.
Filmový životopis Marilyn Monroe je až fyzicky nepříjemným zážitkem. Mnoho diváků jej neskousne. "Slavná herečka je vystavena znásilněním, potratům i neustálému psychickému teroru," tvrdí kritik Mojmír Sedláček o snímku Blondýnka, který lze vidět na Netflixu.
O pouliční válce, kterou odstartuje vražda mladíka arabského původu, natočil francouzský režisér Romain Gavras snímek nazvaný Athena. Vidět ho lze na Netflixu.
Divoké štíty hor, rodící se láska a vlci, kteří to vše odkudsi skrytě pozorují. Na těchto sloupech stojí Vlčí štěstí, novela italského autora Paola Cognettiho, kterou v českém překladu Sáry Flemrové nedávno vydal Odeon.
Když těsně před Vánoci ve věku 87 let zemřela spisovatelka a novinářka Joan Didionová, nekrology oplakávaly jeden z nejzářivějších hlasů americké literatury, vůdčí osobnost stylu zvaného nový žurnalismus či nekompromisní a chladnokrevnou pozorovatelku USA.
Hollywoodská továrna na sny vyrobila spoustu hvězd, žádná ale nezářila tak jako Marilyn Monroe. Platinovou sexbombu s našpulenými rty poznávají i ti, kdo ji nikdy neviděli ve filmu. Kontroverzní drama Blondýnka, které je od středy k vidění na Netflixu, ukazuje také její odvrácenou tvář.
Tmavovlasý muž se kdesi v zapadlém koutu galaxie táhne nocí. Temnými bulváry probleskují bledá světla lamp, z podivných prosklených kojí vykukují mimozemšťané či mimozemšťanky. Takhle nějak by asi v daleké budoucnosti vypadaly proslulé amsterdamské uličky plné lehkých žen a lehkých drog. A jak naznačuje prostředí, tato toulka nedopadne dobře.
Z feministického pohledu nelze říct, že by svět byl stále lepší. Úspěchy a prohry se v různých obměnách vracejí, jak dokázalo nedávné zrušení federálního práva na potrat v USA. I proto britská historička Lucy Delap nazvala svou knihu v množném čísle: Feminismy s podtitulem Globální dějiny.
