Než se stal velkým a neporaženým vojevůdcem, Jan Žižka se s kamarády potuloval po lesích. A režisér Petr Jákl o tom natočil nejdražší český film všech dob. Snímek, který od čtvrtka promítají kina, šilhá po tom, co je ve světě trendy. Temný historický velkofilm to není. Paradoxně však může oslovit zahraniční diváky lépe než jiná česká životopisná dramata.
Argentina roku 1985. Zbídačená země se po letech vojenské diktatury probudila do demokracie. Lidé by za minulostí nejraději udělali tečku, avšak ta závisí na výsledku soudu s devíti armádními pohlaváry obviněnými ze zločinů proti lidskosti. Žalobcům Juliu Strasserovi a Luisi Morenovi Ocampovi hrozí nebezpečí, neboť přívrženci fašistů si stále udržují vliv a nikam nezmizeli.
Tomáš Kozák sedí za stolem, odkud se rozdávají rozkazy. Tam, kde si jeho šéf kdysi krájel jablka a moc toho nezastal. Nyní je dřívější vynikající vyšetřovatel v jeho kůži. Přitom třetí řada Případů 1. oddělení, kterou od pondělního večera vysílá Česká televize, se opět věnuje hlavně tomu, co tento kriminální seriál proslavilo. Důkladnému vyšetřování.
Pražské divadelní Studio Hrdinů se podruhé vrací k dílu současného islandského spisovatele Sjóna, textaře zpěvačky Björk. Po adaptaci jeho románu Skugga Baldur nyní na jeviště převedlo mnohovýznamovou novelu Měsíční kámen. Její nelineární vyprávění a silnou tendenci k introspekci hlavního hrdiny mění ve fascinující koncept na hraně divadla, filmu a výtvarného umění.
Dávno před hobity Frodem a Bilbem Pytlíkovými, dávno před časy, kdy Středozemím kráčel hraničář Aragorn, už tuto fantasy říši stvořenou spisovatelem J. R. R. Tolkienem sužovalo temné zlo. Nový seriál Pán prstenů: Prsteny moci, jehož první dvě epizody jsou k vidění na Amazon Prime Video, zve do těchto dob. S velkolepostí vystihující ducha Tolkienových knih.
Šéf místní policie Martin Brody objeví na pláži hlavu a část ženského trupu. Lékař je přesvědčen, že ženu zabil žralok. „Jeden z nejzásadnějších snímků kinematografie stále dokáže pořádně vyděsit,“ tvrdí o thrilleru Čelisti kritik Mojmír Sedláček.
Romantickou road movie o mladých kanibalech uvedl na benátském festivalu italský režisér Luca Guadagnino, jehož pravděpodobně nejznámější snímek Dej mi své jméno před pěti lety proslavil herce Timothéeho Chalameta.
Trvalo dlouhých 16 let, než americký režisér Todd Field natočil nový film. Naposledy roku 2006 uvedl snímek Jako malé děti. Od té doby sice mnoho projektů připravoval, žádný však nedokončil. Novinku, téměř tříhodinovou Tár v hlavní roli s Cate Blanchett, tento týden představil na Benátském filmovém festivalu.
Japonská chemička Chisso do zálivu Minamata roky vypouštěla toxickou rtuť. Johnny Depp v dlouho odkládaném životopisném dramatu hraje fotografa, který o skandálu informoval svět.
Svět se definitivně změnil. Intelektuálové už nejsou ani avantgardou lidstva, ani přecitlivělými jedinci upozorňujícími na možná společenská nebezpečí, nýbrž "osinou v zadku civilizace". Vadí, jednoduše vadí, protože svým věčným přemýšlením a angažovaností narušují pohodový klid samovolně běžícího systému. Stávají se "veřejnými nepřáteli", s nimiž je potřeba zatočit jako s nepříjemným hmyzem.
Martin Salajka povyšuje konvenční dekadenci na osobité umění. Výrazný český expresivní malíř se dočkal své zatím největší samostatné výstavy. Jmenuje se Mimikry, v pražské Ville Pellé potrvá do 2. října a zaujme nejen množstvím velkoformátovými obrazů nabitých energií a hýřících barvami i démonickými motivy, ale především tvůrčí silou.
Při pozorování současného světa se člověk těžko ubrání obavám nebo pocitu, že se všechno řítí ke katastrofě. Tentýž dojem artikuluje píseň výmluvně nazvaná We Are Fucking Fucked, která uzavírá novou desku britské skupiny Muse.
„Co je bez chvění, není pevné.“ Známý axiom teologa Tomáše Halíka přesně vystihuje svět komplikovaného dospívání, jak ho v nedávno vydané novele Na Betáni zachycuje Milena Slavická. S tou výhradou, že na pražské periferii je pevné i to, co se nechvěje.
Britský komediální seriál Trying zobrazuje trampoty páru, který se kvůli neplodnosti rozhodl pro adopci. Jeho nesnadná cesta k získání dítěte je zároveň výpravou do dospělosti. Třetí řadu série lze nově vidět na Apple TV+.
České HBO uvedlo šestidílnou Zkoušku od komika Nathana Fieldera, kterého proslavily pořad Nathan For You a spolupráce s jiným televizním podivínem Johnem Wilsonem. Ačkoliv se novinka může zdát jako výplod choré mysli, ukazuje části duše, o nichž běžně nepřemýšlíme. Současně posouvá mantinely toho, co je běžné v televizní zábavě. A smát se nejspíš budete.
První se na plátně objeví oči. Temné a pichlavé, jako by patřily samotnému ďáblovi. A herec Michal Kern ve své první velké filmové roli musel ztvárnit postavu vskutku až démonickou. Drama Arvéd, které od čtvrtka promítají kina, je životopisný film, jaký tu ještě nebyl. A také jeden z nejpozoruhodnějších debutů za dlouhé roky.
Za prorocký příběh z alternativního světa, který se v mnohém hrozivě podobá našemu, lze označit román Sabat britské spisovatelky Lizzie Fry. Odehrává se ve světě, kde existují čarodějnice a magie. A kde matky předávají svoje schopnosti dcerám – pročež začne docházet k jejich zatýkání.
Superhrdinové obvykle zachraňují lidstvo a svět. Sandman má úplně jiné zájmy. Je pánem říše snění a na srdci mu leží především její prosperita. Blaho smrtelníků představuje spíše vedlejší efekt toho, že v univerzu utkaném ze snů a nočních můr vše funguje, jak má. Jeden z nejslavnějších komiksů se konečně dočkal seriálové adaptace, kterou lze nově vidět na Netflixu.
Potulovat se po americkém maloměstě 80. let minulého století bývá pro teenagery poslední dobou nebezpečné. Po hrdinech seriálu Stranger Things se nyní na obrazovkách další, tentokrát čistě dívčí parta utkává nejen s potížemi dospívání, ale také s dinosaury či roboty z budoucnosti. Komiksový seriál Holky od novin, který lze vidět na Amazon Prime Video, mísí všední starosti s fantaskním děsem.
Další příběh o zlé civilizaci a veskrze dobré nespoutané přírodě? Naštěstí jen částečně. Román Nová divočina od šestačtyřicetileté Američanky Diane Cook, který v překladu Dominiky Křesťanové nedávno vydal Odeon, život pod širým nebem neidealizuje. A pokud, tak spíš mimoděk.
