Visegrádská skupina je seskupení čtyř zemí, ale donedávna bývalo přesnější je označit za skupinu dva plus dva. Česko a Slovensko mají mimořádný vztah, Polsko a Maďarsko zase propojovaly konzervativní vlády a společný odpor proti některým krokům Bruselu. Nyní ale osa Varšava-Budapešť kvůli válce na Ukrajině mizí před očima.
Moskva a Kyjev se navzájem obviňují z útoku na věznici v Olenivce nedaleko Doněcku, kde na konci července zemřelo 53 ukrajinských zajatců. Ukrajinská poslankyně Inna Sovsunová v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že rozvědka její země má dostatek důkazů, že šlo o ruský úder. A kritizuje OSN a další mezinárodní organizace, že toho pro Ukrajinu nedělají dost.
Hosty vysílání jsou analytik Andrej Poleščuk, instruktor sebeobrany Pavel Houdek, herec a dabér Jan Vondráček a fyzioterapeutka Hana Kohoutová.
Poslanec ruské Státní dumy Alexej Žuravljov zastrašoval ve vysílání tamní televizní stanice Rossija 1 německého válečného reportéra Björna Stritzela. V diskusním pořadu 60 minut vyhrožoval novinářovi německého deníku Bild zabitím. Ruský moderátor se snažil v tu chvíli rozhořčeného politika usměrnit, ten si ale stál za svým. "Je mi to naprosto jedno. Běda, jestli ho uvidím," reagoval Žuravljov.
Důchodce z Ukrajiny žil poklidným životem. Pracoval jako taxikář a občas dobrovolně vozil zásoby ukrajinským vojákům. Když ale 27. února kolem jeho domu v Buči projížděl ruský obrněný konvoj, rozhodl se jednat. Granátometem odpálil nákladní vůz s palivem. Celou situaci si natočil. Jeho rodina v Rusku ale záběry označila za falešné.
Mužská hokejová reprezentace Číny působila na posledních olympijských hrách v Pekingu prazvláštně. Hned ze dvou třetin ji tvořili naturalizovaní cizinci. Nyní se objevují hlasy, že v kabině nesourodého mančaftu to příliš neklapalo.
Svoboda, nebo smrt. To je heslo ukrajinských kozáků, kteří brání záporožskou oblast proti ruským útokům. Kozáci v reportáži Rádia Svobodná Evropa ukazují vypálená pšeničná pole, zničené domy a popisují každodenní ruskou dělostřeleckou palbu.
Spojené státy se v těchto dnech snaží vyjednat s Ruskem výměnu vězňů. Za zatčenou basketbalistku Brittney Grinerovou a bývalého vojáka Paula Whelana nabízejí ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta. Jeho život podle agentury Reuters někdy připomíná za vlasy přitažený špionážní thriller.
Nejprve přišel covid, pak válka na Ukrajině. Lidé začali hledat informace, snažili se zorientovat v záplavě pravdivých, zavádějících i lživých. Vládu to pohnulo k vytvoření dlouho slibovaného týmu strategické komunikace, který má za úkol na podobné krize reagovat. Pracuje v něm ale jen pět lidí, ve srovnání se zahraničím Česko dál zaostává. Velká Británie má v podobném týmu lidí pět tisíc.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že jedním úderem v ukrajinské továrně poblíž Charkova zlikvidovalo dva americké salvové raketomety HIMARS, jejichž pomocí Ukrajinci likvidují muniční sklady, mosty a další pro Rusy vojensky důležitá strategická místa. Většina ruských médií tuto zprávu přejala.
Ruský prezident Vladimir Putin navazuje na dlouhou historii ruských vládců, kteří se snažili ovládnout a ovládat Ukrajinu. Ani její budoucnost zřejmě nebude příliš optimistická, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz přední historik Bohdan Zilynskyj, který působí na katedře ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.
Ve většině evropských zemí se těší větší podpoře Ukrajina než Rusko, ale Srbsko je jiné. V jeho hlavním městě Bělehradě se konaly demonstrace na podporu Moskvy, prezident Vladimir Putin je tam populární a srbská vláda se nepřipojila k protiruským sankcím, přestože při hlasování v OSN ruskou invazi odsoudila.
Česko by se mělo podle čtyř pětin Čechů při svém předsednictví přednostně zaměřit na řešení sociálních dopadů energetické krize. Dvě třetiny si přejí, aby dbalo na dodržování demokratických pravidel v zemích EU a usilovalo o snižování závislosti na dodavatelích surovin. Přes polovinu lidí volá po urychlení přechodu k zelené energetice nebo ochraně nezávislosti médií. Vyplývá to z průzkumu STEM.
Pro zachování evropské jednoty nebude v druhé půlce roku 2022 důležité jen zářijové hlasování v Itálii. Klíčová budou i politická klání v Lotyšsku či Bulharsku.
Hosty vysílání jsou: Psychiatr Jan Vevera, IT expert Adam Koudela, tvůrci aplikace Dio Vojtěch Šanca a Jan Růžička a basketbalista Tomáš Satoranský.
V pět měsíců trvající válce většinou Rusové útočili a Ukrajinci je odráželi. Na jihovýchodě země v Ruskem okupované Chersonské oblasti je teď situace opačná. Ukrajina chystá protiofenzívu s cílem okupovaná města a vesnice dobýt zpět.
Když odpoledne 24. února první ozbrojená vozidla ruské invazní armády vjela do areálu bývalé jaderné elektrárny v Černobylu, narazila na ukrajinskou jednotku, jež měla na starosti jeho obranu. Za méně než dvě hodiny 169 příslušníků ukrajinské Národní gardy bez boje složilo zbraně. Rusko ovládlo Černobyl, kde jsou uloženy tuny jaderného odpadu a který je klíčovým místem pro postup na Kyjev.
Kněz moskevského patriarchátu použil krucifix k útoku na kněze Ukrajinské pravoslavné církve. K incidentu došlo 22. července při pohřbu padlého ukrajinského radisty dělostřelectva v městečku Tomašpil, které leží v centrální části země.
Rusové přistoupili při válčení na Ukrajině k neobvyklému kroku: rakety protiletadlového systému S-300 používají i k bombardování pozemních cílů. Podle bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého může jít o důsledek ruského zoufalství a docházení přesné munice. Lukáš Dyčka z Baltic Defence College zase zmiňuje, že to může být experiment při hledání dalšího využití protiletadlové zbraně.
