Ruské parlamentní volby potvrdily očekávaný scénář. Vládní strana Jednotné Rusko získala absolutní i ústavní většinu s 355 mandáty. V pořadu Spotlight to analyzoval Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Podle něj byl výsledek tohoto „kvazi-politického rituálu“ od začátku předem daný. Upozorňuje ale na některé pozoruhodné detaily – došlo například na historickou změnu.
Rusko má po parlamentních volbách znovu jistého vítěze: Jednotné Rusko po sečtení většiny hlasů potvrdilo dominanci. Volby ale provázely protesty, útok dronů na Moskvu i symbolické gesto opozice. V některých regionech se pak objevily i výsledky severokorejského typu.
Rusko má za sebou první parlamentní volby od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Hlasování do Státní dumy, dolní komory parlamentu, probíhalo od pátku do neděle. Výsledky nakonec skončily bez překvapení, obyvatelé ruské metropole se ale vzbudili do drsného rána po ukrajinském útoku.
Americké ministerstvo zahraničí schválilo možný prodej zbraní protivzdušné obrany na Ukrajinu v objemu 2,68 miliardy dolarů (zhruba 57 miliard korun).
Z lidí, kteří se účastnili války proti Ukrajině, se v Rusku stávají budoucí politici, úředníci i veřejné tváře režimu. Nadcházející víkendové volby do Státní dumy mají být dalším krokem v procesu, který Kreml představuje jako nástup „skutečné elity“ země. Do parlamentu se tak můžou dostat lidé, kteří své zkušenosti nasbírali bojem proti Ukrajincům přímo na frontě.
Byl to jeden z nejvýše postavených ruských velitelů. Generálporučík Sergej Milčakov, velitel 51. armády, měl prý zahynout při ukrajinském raketovém úderu na velitelství v okupovaném Doněcku. Ukrajina zasáhla hlavní i záložní velitelské stanoviště už 26. srpna, zprávy o Milčakovově smrti se ale v ruském informačním prostoru objevily až nyní. Moskva ani Kyjev jeho smrt zatím oficiálně nepotvrdily.
Válka na Ukrajině rozděluje nejbližší okolí Vladimira Putina a v Kremlu sílí obavy z destabilizace Ruska. Podle zástupce ukrajinské vojenské rozvědky HUR Vadyma Skibického se Putinovi spolupracovníci neshodnou na tom, zda ve válce pokračovat, nebo se pokusit konflikt ukončit jednáním. Ruský prezident se podle něj navíc obává vlivu vlastních oligarchů a utahuje šrouby.
„Varšava přestane existovat během dvou až tří dnů.“ Těmito slovy pohrozil Polsku Nikolaj Patrušev, poradce ruského prezidenta Vladimira Putina a někdejší šéf tajné služby FSB. Jeho mimořádně ostrý výrok zazněl v reakci na nedávné prohlášení polského ministra zahraničí Radosława Sikorského, podle kterého by NATO v případě konfliktu Rusko „poměrně rychle“ porazilo.
V noci na pondělí sedl do služebního auta a odjel za hranice. Ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko opustil zemi v době, kdy jeho úřad čelí rozsáhlému korupčnímu skandálu a prezident Volodymyr Zelenskyj žádá jeho okamžité odvolání. Zatímco Kravčenko mluví o služební cestě, protikorupční aktivisté spekulují o podezřelé zákulisní dohodě.
Vybuchující sklady munice a vojenské továrny se v poslední době stávají čím dál větší součástí každodenního života v Evropě. K tomu přibývá spekulací, zda chce ruský lídr Vladimir Putin otestovat NATO. Obavy rostou na východním křídle, kde jsou ovšem početné alianční jednotky a tamní úřady uklidňují obyvatele. Estonský ministr obrany ovšem zdůrazňuje nutnost zvýšit přípravy na konflikt.
Do hlubin ruské vrcholné politiky vidí Boris Bondarev jako nikdo jiný. Coby diplomat v ní totiž do roku 2022 působil, než na protest proti válce odešel. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, proč Moskva nebere Evropu jako partnera k vyjednávání, jaký druh klauna jsou někteří světoví lídři i to, zda je možné donutit Putina k ústupkům. Exdiplomat také řekl, jak by měl Západ odpovědět na ruský tlak.
Britský historik Mark Galeotti v pořadu Spotlight říká, že schůzka amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera s Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským vyvolala velká očekávání. Posouvají se ovšem jednání o míru? Ptá se. „Upřímně si myslím, že jde spíše o divadlo,“ míní. Zároveň naznačuje, kdo může mít vliv na jednání za Evropu. A řekl, jak má kontinent bojovat proti ruským akcím.
Veteráni západních speciálních jednotek měli cvičit Rusy pro boj na Ukrajině. Vyplývá to z uniklého zpravodajského hodnocení, ke kterému získal přístup britský deník The Telegraph. Mezi zmiňovanými jednotkami jsou britská SAS, australský Commando Regiment nebo americké Navy SEALs.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski přirovnal ruské útoky na ukrajinská města k bombardování Londýna nacistickým Německem. Vladimir Putin podle něj opakuje chybu, kterou před desítkami let udělala třetí říše.
O víkendu nejdřív do Moskvy a poté do Kyjeva na ostře sledovaná setkání vyrazili Trumpovi vyslanci Jared Kushner a Steve Witkoff. Znamená to, že se znovu začne jednat o míru na Ukrajině? A jak nejdřív tříhodinová schůzka v Kremlu s Putinem a poté se Zelenským dopadla? O tom v pořadu Spotlight mluví britský historik a expert na moderní Rusko Mark Galeotti.
O víkendu nejdřív do Moskvy a poté do Kyjeva na ostře sledovaná setkání vyrazili Trumpovi vyslanci Jared Kushner a Steve Witkoff. Znamená to, že se znovu začne jednat o míru na Ukrajině? A jak nejdřív tříhodinová schůzka v Kremlu s Putinem a poté se Zelenským dopadla? O tom v pořadu Spotlight mluví britský historik a expert na moderní Rusko Mark Galeotti.
Vladimir Putin podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského dobře ví, že Donalda Trumpa potřebuje. Moskva by proto podle něj před nadcházejícími americkými volbami do Kongresu mohla být ochotnější přistoupit na určité kompromisy, které by pak Trump mohl voličům prezentovat jako svůj diplomatický úspěch.
Bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov chce otevřít debatu o větším zapojení žen do armády. Podle něj mají oproti mužům biologické předpoklady, které jim mohou na moderním bojišti přinést důležitou výhodu.
Ukrajina řeší neobvyklý návrh: legalizaci pornografického průmyslu. Ten je dnes ve východoevropské zemi nelegální, ale přesto v zemi dál funguje. Zastánci změny tvrdí, že by stát mohl získat nové daňové příjmy a omezit prostor pro korupci, jež podle svědectví provází i toto odvětví. Americký deník The New York Times přišel i s tím, že se v korupci a podvodech ztrácejí na Ukrajině miliardy hřiven.
V Rusku začal v minulém týdnu nový školní rok. Po čtyřech a půl letech války na Ukrajině tamní ministerstvo školství doporučilo školám, aby na svá shromáždění v jeho úvodu pozvaly bývalé studenty, kteří bojují nebo bojovali ve válce. Hned se objevil případ z Krasnojarsku, kde jeden z veteránů vyzval žáky, aby se naučili konstrukci útočné pušky, pokud chtějí, aby svět mluvil rusky.
