Levný, rychlý a překvapivě účinný. Ukrajinský záchytný dron Sting mění pravidla vzdušné obrany, místo drahých raket nabízí řešení, které je dostupné ve velkém a připravené zasáhnout během vteřin.
Jedna z největších ruských operací posledních měsíců skončila podle Ukrajiny fiaskem. Kolonu techniky a stovky vojáků zastavila kombinace připravené obrany a útoků dronů. Událost naznačuje, že návrat k masovým útokům, typickým pro začátek války, naráží na nové limity moderního bojiště.
Tlak Spojených států na Kyjev sílí. Podle představitelů z okolí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by Washington mohl opustit mírová jednání a obrátit pozornost k Íránu, pokud nedojde k zásadnímu průlomu.
Výbuchy v samém centru, hořící domy a poškozené památky. Město na dalekém západě Ukrajiny se stalo jedním z cílů patrně největšího ruského dronového útoku od začátku války. Sebevražedné drony Šáhid zasáhly i místa, která byla dosud považována za relativně bezpečná.
Během 24 hodin vyslalo Rusko na Ukrajinu rekordních 948 dronů. Noční útoky po celé zemi následovala i neobvyklá denní vlna náletů. Přestože se ukrajinské protivzdušné obraně podařilo většinu útočných dronů zneškodnit, zemřelo při náletech sedm lidí a nejméně 50 dalších bylo zraněno.
Ukrajina zřejmě zasáhla citlivé místo ruské energetiky. Po dronovém útoku na terminál v Primorsku hlásí Moskva pouze omezené škody, nezávislé snímky ale ukazují rozsáhlý požár. Úder přichází v době rostoucích cen ropy a rozvolnění amerického embarga proti Rusku.
Vloni na jaře byl ještě finský prezident Alexander Stubb ohledně svého amerického protějšku optimisticky naladěn. Po společně stráveném dni konstatoval, že Donaldu Trumpovi dochází s Vladimirem Putinem trpělivost a naslouchá Evropě. Ovšem dnes je všechno jinak.
Bez jediného vojáka v první linii. Ukrajinský pojízdný dron podle armády nahradil pěchotu a po dobu 45 dní bránil frontu před ruskými útoky. Záběry ukazují, jak rychle se z původně experimentálních technologií stává běžná součást války.
Bývalý ukrajinský generál Valerij Zalužnyj varuje před konfliktem v okolí Perského zálivu. Spolu s válkou na Ukrajině totiž mohou pomalu přerůst v globální konflikt. Kritizuje také neschopnost světových lídrů jednat.
Ukrajinou se šíří video zachycující okamžik, kdy matka znovu uslyší syna, o němž roky věřila, že je mrtvý. Voják, kterého rodina pochovala, se po letech v ruském zajetí vrátil živý. Celý příběh za virálním videem rozkryl britský deník The Guardian.
„Jak ženou nás, tak neženou ani dobytek,“ říkají ruští zajatci u Torecku. Čtveřici vojáků dopadl pluk Azov po boji v Doněcké oblasti. Ve videu mluví o špatném velení, nedostatku jídla i o tom, že sami sebe vidí jen jako spotřební zboží ruské armády.
Ukrajina výrazně zesílila svou dronovou kampaň a posouvá bojiště hluboko za frontovou linii. Systematickými údery na ruskou obranu rozšiřuje takzvanou „zónu smrti“ a zasahuje cíle stále hlouběji v týlu nepřítele.
Ukrajina se připravuje na obrovskou výzvu. Podle odhadů se po skončení války vrátí přibližně milion vojáků, kteří se budou muset znovu začlenit do běžného života. Svitlana Berezina z Asociace psychologického vzdělávání v rozhovoru pro Aktuálně popisuje, proč klasická psychologická pomoc nestačí a jak vypadá cesta veteránů do politiky či podnikání.
Tankery tzv. stínové flotily přepravující sankcionovanou ruskou ropu přes Baltské moře pravidelně vyplouvají se dvěma členy posádky na palubě navíc: dvojicí Rusů se zkušenostmi z bezpečnostních organizací. Podle novinářů z investigativního projektu OCCRP, kteří v úterý zveřejnili velkou investigaci, jde o muže se zkušenostmi z vojenské rozvědky GRU či soukromé armády známé jako Wagnerova skupina.
Moskva má hned z několika důvodů zájem na prodlužování války v Íránu. Vyhovuje jí, že se pozornost USA upírá jiným než ukrajinsko-ruským směrem. Ke škodě Kremlu přitom není ani růst nákladů pro USA a širší ekonomické otřesy. Vysoké ceny ropy prospívají ruské válečné ekonomice a deficitním rozpočtům, píše vojensko-politický analytik Giorgi Revishvili pro server Russia Analyzed.
Nejméně 20 lidí utrpělo zranění při středečním útoku ruského dronu na minibus hromadné dopravy v ukrajinském Chersonu. Video zveřejněné místními úřady ukazuje poškozené vozidlo i záchranáře, kteří poskytují první pomoc zraněným na místě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal v minulých dnech influencerovi Caolanovi rozhovor, který se ve středu ráno objevil na sociálních sítích. Ukrajinský lídr se v něm vyjádřil hned k několika věcem: mluví například o konfliktu v Íránu a o využití ukrajinských zkušeností s drony nebo o „hádce“ s Trumpem v Bílém domě.
Ukrajinské síly podle prezidenta Volodymyra Zelenského osvobodily až 435 kilometrů čtverečních okupovaného území na jihu země, a narušily tak ruské plány na ofenzivu. Zelenskyj zároveň naznačil mírný optimismus a uvedl, že situace je nyní příznivější než na konci loňského roku.
Evropa v letech 2021 až 2025 zvýšila dovoz zbraní o 210 procent, a stala se tak největším dovozním regionem na světě. Přispěl k tomu hlavně konflikt na Ukrajině, který z této východoevropské země učinil největšího jednotlivého dovozce zbraní. Vyplývá to ze zprávy, kterou v pondělí zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Nárůst porovnává s obdobím let 2016 až 2020.
Zatímco čeští dárci v pomoci Ukrajině nepolevují, stát se chystá na výrazné rozpočtové škrty, které mohou ochromit desítky humanitárních projektů. Předseda správní rady Post Bellum Martin Kroupa v pořadu Spotlight News upozorňuje na paradox: český rozpočet na ukrajinských uprchlících vydělává, přesto vláda omezuje podporu tam, kde Česko tradičně budovalo svůj mezinárodní vliv.
