Kde sehnat tolik potřebné rakety Patriot? NATO a Evropská unie tlačí na Španělsko a Řecko, aby Ukrajině uvolnily část svých zásob. Kyjev nutně potřebuje další protibalistické střely, protože ruské útoky ze vzduchu sílí a ukrajinské zásoby interceptorů rychle klesají. Norsko přitom nabízí, že Patrioty pro Ukrajinu nakoupí.
Ukrajinští dronoví operátoři měli během dubnového vojenského cvičení americké vojáky doslova „drtivě porazit“. Alespoň tak průběh manévrů nedávno popsal deník The Wall Street Journal. Velitel jedné ze zúčastněných jednotek však nyní popsal události ze svého pohledu. Ve svém komentáři píše, že realita byla podstatně složitější.
Střídají se po směnách a nepřetržitě střeží ulice své obce. Obyvatelé ruského Bašmakova v Penzenské oblasti organizují sousedské hlídky, které mají zabránit násilným únosům mužů na ukrajinskou frontu. Do neobvyklé iniciativy proti praktikám vojenských verbířů se zapojilo už přibližně 250 obyvatel.
Ani čtyři a půl roku poté, co Rusko zahájilo agresi vůči svému západnímu sousedovi, ukrajinští uprchlíci azyl v Česku neopouštějí. Naopak, jejich počty v poslední době pozvolna rostou. V některých obcích i městech tvoří až pětinu celkové populace. Datová redakce Aktuálně.cz zmapovala, kde je Ukrajinců v poměru k českým občanům nejvíce.
Rusko zesílilo útoky na sklady ukrajinských obchodních řetězců, což vyvolává obavy z nedostatku potravin i růstu cen. Supermarkety v Kyjevě a dalších městech mají potíže včas doplňovat zboží a některé řetězce se snaží prázdná místa maskovat méně žádanými produkty. Nedostatkové jsou především čerstvé potraviny a mléčné produkty.
Magazín The Economist tvrdí, že Putin se bojí o svou bezpečnost a že by mohl eskalaci vnímat jako jediné východisko ze situace na frontě. Spekuluje se také, že by Rusové mohli otestovat jednotu NATO a ohrozit jeho východní křídlo. Exreportér Economistu v Moskvě, britský publicista Edward Lucas, v pořadu Spotlight hovoří o tom, jaké Pobaltí hrozí nebezpečí a jestli se má bát ruskojazyčné menšiny.
Magazín The Economist tvrdí, že Putin se bojí o svou bezpečnost a že by mohl eskalaci vnímat jako jediné východisko ze situace na frontě. Spekuluje se také, že by Rusové mohli otestovat jednotu NATO a ohrozit jeho východní křídlo. Exreportér Economistu v Moskvě, britský publicista Edward Lucas, v pořadu Spotlight hovoří o tom, jaké Pobaltí hrozí nebezpečí a jestli se má bát ruskojazyčné menšiny.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí dorazil do kyrgyzské metropole Biškek, kde se setkal hned s několika lídry asijských velmocí: s prezidentem Kazachstánu Tokajevem, čínskou hlavou státu Si Ťin-pchingem či indickým premiérem Naréndrou Módím. Ten šéfa Kremlu naléhavě vyzval, aby ukončil válku na Ukrajině. Obchod mezi zeměmi se přitom zvýšil a Indie pomáhá Rusku obcházet západní sankce.
Ruský prezident Vladimir Putin plánoval setkání s šéfem CIA Johnem Ratcliffem a dokonce si kvůli tomu upravil program. Ovšem poté, co se seznámil s obsahem vzkazu, který Ratcliffe při své tajné návštěvě přivezl před týdnem do Moskvy, Putin schůzku vyhodnotil jako zbytečnou a zrušil ji. S odvoláním na zdroj blízký Kremlu o tom informoval ruský server Agentstvo.
Americký ministr financí Scott Bessent během pondělního setkání s ruským ministrem financí Antonem Siluanovem zdůraznil, že Rusko nemůže očekávat zmírnění ekonomických sankcí ani podpis nových dohod, dokud neukončí válku na Ukrajině, uvedl podle agentury Reuters zdroj obeznámený se schůzkou. Evropa pozvání ruského ministra financí na summit G20 odsoudila.
Kolem ruského prezidenta Vladimira Putina sílí vnitřní tlak, míní šéf estonské zahraniční zpravodajské služby Kaupo Rosin. Přestože neočekává bezprostřední „pouliční revoluci“, upozorňuje na rostoucí finanční problémy Ruska a na možné neshody uvnitř ruských elit. Putinovi podle něj zbývá stále méně dobrých možností. A promluvil také o hybridních operacích v Evropě.
Válka se pro Rusko neúnosně prodlužuje, ztráty rostou a hospodářství upadá. Přesto Kreml podle magazínu The Economist zvažuje místo ústupu další eskalaci, od odvetných úderů až po širší hybridní akce proti Ukrajině i jejím spojencům. Prezident Vladimir Putin se přitom obává o svou fyzickou bezpečnost a svým spolupracovníkům měl dokonce osobně říct, co mu v případě neúspěchu hrozí.
Sobotní ruský útok na muniční sklad v obci Myla nedaleko Kyjeva má nejméně 38 obětí a desítky zraněných. Po zásahu začaly ve skladu explodovat granáty, miny, munice a drony. Výbuchy trvaly několik hodin a poškodily asi 130 domů a také domov pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Tři dny po katastrofě se stále hlasitěji řeší, proč se takový sklad nacházel přímo u obytné zástavby.
Minulý týden byl šéf americké CIA v Moskvě, od té doby se spekulovalo o důvodech cesty. Plánuje Rusko využít amerického nedostatku raket a slabé politické vůle a napadnout NATO? Nebo John Ratcliffe přijel do ruské metropole vyslat drsný vzkaz ohledně války na Ukrajině či své ruské protějšky poprosit, aby nepomáhali Íránu? O tom v pořadu Spotlight mluvil bezpečnostní analytik Michal Smetana.
Tajná návštěva ředitele CIA Johna Ratcliffa v Moskvě měla konkrétnější diplomatický záměr, než se dosud předpokládalo. Podle zjištění serveru Axios přicestoval Ratcliffe do Ruska s návrhem na uspořádání třístranného summitu Trump–Putin–Zelenskyj. V zákulisí zároveň zjišťoval, zda by šéfové ruských tajných služeb mohli pomoci přesvědčit Vladimira Putina k obnovení mírových jednání.
Německý kancléř Friedrich Merz se chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na lipské letiště a oznámit rozsáhlé nové sankce na ruské subjekty souběžně s novými sankcemi EU. Píše o tom bruselský server Politico.
Šéf CIA John Ratcliffe byl v úterý na nečekané návštěvě v Moskvě. Média od té doby spekulují o důvodech jeho cesty. Mluví se především o varování před možným útokem na NATO, o konci války na Ukrajině a situaci kolem Íránu, případně o jejich kombinaci. Co mohlo být hlavním důvodem cesty a bude chtít Rusko otestovat alianci? O tom ve Spotlightu hovoří bezpečnostní analytik Michal Smetana.
Šéf CIA John Ratcliffe byl v úterý na nečekané návštěvě v Moskvě. Média od té doby spekulují o důvodech jeho cesty. Mluví se především o varování před možným útokem na NATO, o konci války na Ukrajině a situaci kolem Íránu, případně o jejich kombinaci. Co mohlo být hlavním důvodem cesty a bude chtít Rusko otestovat alianci? O tom ve Spotlightu hovoří bezpečnostní analytik Michal Smetana.
Šéf CIA John Ratcliffe měl podle amerických médií při své úterní cestě do Ruska varovat tamní představitele, aby neeskalovali vztahy s NATO, zejména aby neohrožovali pobaltské státy. Zprávy amerických zpravodajských služeb naznačují, že Rusko by mohlo zvážit omezenou akci proti členovi aliance, aby otestovalo jednotu NATO a připravenost amerického prezidenta bránit spojence.
Kulomety selhávají, stíhačky nestačí a drahé rakety docházejí. Když Rusko vyslalo do vzduchu proudové drony letící rychlostí přes 500 kilometrů za hodinu, ukrajinská protivzdušná obrana stanula před novou hrozbou. Kyjev proto přichází s odpovědí: proudovým „kontradronem“ Alexa Spatium, který loví nepřátelské stroje rychlostí až 600 km/h a po nesplněné misi se dokáže vrátit k opětovnému startu.
