Uhlí skončí mnohem dřív, v roce 2030 pravděpodobně nebudou žádné tepelné elektrárny, boj v uhelné komisi ztratil smysl. Že jsem nesnesl prohru, je nesmysl, říká Jan Rovenský z Greenpeace. Analýz k rozhodnutí o konci uhlí v roce 2038 bylo dost, už tento rok je velmi ambiciózní, jdeme velmi výrazně pod cíle, které jsou stanoveny v rámci emisí CO2, oponuje náměstek MPO René Neděla.
Členové hnutí Greenpeace v maskách čertů se v pondělí ráno pokusili vyvěsit z balkonu ministerstva průmyslu a obchodu transparent s nápisem Kdo uhlí těží, do pekla běží. Zabránila jim v tom policie. Během neohlášené akce na podporu snížení emisí skleníkových plynů nakonec transparent rozvinuli před budovou úřadu. Protestovalo se i na dalších místech.
Uhelná komise v pátek doporučila ukončit využívání uhlí v Česku v roce 2038. Ekologové tento termín považují za pozdní, kvůli nesouhlasu z komise odejdou. O věci bude finálně rozhodovat vláda. Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, pro což hlasoval ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), 2038 a 2043.
Česko může ukončit výrobu elektřiny z uhlí už v roce 2030. Vyplývá to z komparace studií, kterou připravil projekt Fakta o klimatu. Součástí materiálu jsou podle zakladatele projektu Ondráše Přibyly i nová data britského think-tanku Ember, která potvrzují, že uhelnou výrobu energie a tepla mohou plně nahradit obnovitelné zdroje energie už za deset let.
Svého času jednu z největších fabrik na výrobu koberců nechal v polovině 19. století postavit Ignaz Ginzkey ve Vratislavicích nad Nisou v Liberci. Byť je dnes v žalostném stavu, její zauhlovací a vodárenská věž se dochovala celá a je jediná svého druhu v republice. Spolek AvantgArt se jí pět let snaží vdechnout nový život, jeho plány ale hatí pandemie.
Uvažované datum konce využívání uhlí v Česku v roce 2038 je příliš pozdní z hlediska ochrany klimatu i ekonomických vyhlídek uhelného průmyslu. Na dnešní on-line tiskové konferenci to uvedli zástupci ekologických organizací Greenpeace a Hnutí Duha. Zveřejnili také své požadované pořadí postupného odstavování uhelných elektráren.
Původně měla těžba v polském obřím hnědouhelném dole Turów skončit letos v dubnu. Varšava chce ale uhlí v lokalitě na česko-německo-polském pomezí těžit ještě aspoň šest let. Nedaleká pětadvacetitisícová Žitava se v pondělí vůči takovému záměru vymezila, a saské město by se tak mohlo stát novým spojencem české vlády a Libereckého kraje. Spor totiž nejspíš směřuje k evropskému soudnímu dvoru.
Evropu čeká v nejbližších letech zelená revoluce. Významně se budou snižovat limity pro emise skleníkových plynů, které kontinent vypouští do ovzduší - do roku 2050 mají fakticky klesnout na nulu. Náročná desetiletí mají před sebou hlavně regiony závislé na těžbě a spalování uhlí, v Česku jsou to Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj. EU jim s transformací pomůže 45 miliardami korun.
Přesun kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, který skončil 27. října roku 1975, hledá dodnes jen těžko srovnání. Pozdně gotický chrám se díky němu vyhnul osudu ostatních budov v severočeském městě, které byly kvůli zásobám hnědého uhlí určeny k demolici. Náročná akce vyžadovala nejen pečlivou přípravu a plánování, ale i mnoho peněz.
Energetická společnost ČEZ přesně před rokem, 17. srpna 2021, odstavila jeden z největších uhelných bloků v Česku, elektrárnu Mělník III. Zařízení s výkonem 500 megawattů fungovalo čtyřicet let, ČEZ ale postupně změní celý komplex na nízkoemisní. Připomeňte si ve fotogalerii, jak vypadal provoz hnědouhelného obra, který leží jen kousek pod soutokem Vltavy a Labe.
Po 53 letech utichla hnědouhelná elektrárna Prunéřov I. Za tu dobu vyrobila energii, která by Česku stačila na dva roky. Kotle vyhasly a turbíny se definitivně dotočily 30. června 2020.
S manažerem ČEZ o budoucnosti obnovitelných zdrojů, uhlí z Počerad i o tom, jak přesvědčit Brusel, že se český stát může stát jadernou bankou.
Hnědouhelná Elektrárna Prunéřov I na Chomutovsku ukončí provoz k 30. červnu, postavená byla před 53 lety. Zaměstnává 150 lidí, kteří přecházejí do Elektrárny Prunéřov II. Novinářům to v pátek řekl ředitel Elektráren Prunéřov a Tušimice Otakar Tuček. V areálu Elektráren Prunéřov také v pátek zasedala uhelná komise státu. Do konce roku chce stanovit postup útlumu těžby uhlí.
Před Elektrárnou Prunéřov II na Chomutovsku se v pátek sešli aktivisté, kteří žádají co nejrychlejší konec těžby a spalování uhlí. Dvacítka členů a příznivců několika hnutí rozložila před vjezdem do areálu, kde zasedala uhelná komise státu, transparenty a k nim boty reprezentující lidi, kteří si přejí ukončení provozu hnědouhelných elektráren. Akci ukončili pochodem k Elektrárně Prunéřov I.
Ústavní soud vyhověl stížnosti spolku Greenpeace ČR a zrušil předběžné opatření, které zakazovalo ekologickým aktivistům šířit video kritizující energetický gigant ČEZ. Opatření vydané Městským soudem v Praze a potvrzené také vrchním soudem porušovalo právo na spravedlivý proces i právo na svobodu projevu, plyne z nálezu dostupného na webu soudu.
Investujte do digitalizace, vzniku nových firem a cirkulární ekonomiky, radí Česku Evropská komise. Pravidelné hodnocení hospodářské a sociální situace země se letos věnuje také proměnám energetiky a ekonomiky na nízkouhlíkové a jejich dopadům. Chceme, aby nás lidé přestali vnímat jako nešťastný kout republiky, říkají kraje, které chystaný odklon od uhlí zasáhne nejvíce.
Odcházející veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová zkritizovala privatizaci uhelných elektráren. Česko se podle ní tak zbavuje přímé kontroly nad nejvýznamnějšími producenty emisí. Takové jednání je podle ombudsmanky krajně nezodpovědné a hazarduje s životy budoucích generací.
Liberecký kraj se odvolá proti souhlasnému stanovisku polských úřadů k rozšíření hnědouhelného dolu Turów u českých hranic. Pokud polské úřady odvolání odmítnou, je kraj připraven obrátit se na soud. Česko má obavy, že by rozšíření dolu mohlo mít negativní dopad na zásobování Hrádecka a Frýdlantska pitnou vodou.
Německá vláda na nočním zasedání slíbila odškodné za vypnutí uhelných elektráren. Podle ministra financí Olafa Scholze (Sociální demokracie, SPD) by měli provozovatelé zařízení na západě země dostat na odškodném 2,6 miliardy eur (v přepočtu více než 65 miliard korun), na východě pak 1,75 miliardy. Peníze poputují energetickému koncernu RWE i holdingu EPH miliardáře Daniela Křetínského.
V Braniborsku, Severním Porýní-Vestfálsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku by se uhlí mělo přestat spalovat do roku 2038. Premiéři jednotlivých spolkových zemí tak odsouhlasili časový plán, který takzvaná uhelná komise německé vlády připravila už vloni. .
