Německá vláda na nočním zasedání slíbila odškodné za vypnutí uhelných elektráren. Podle ministra financí Olafa Scholze (Sociální demokracie, SPD) by měli provozovatelé zařízení na západě země dostat na odškodném 2,6 miliardy eur (v přepočtu více než 65 miliard korun), na východě pak 1,75 miliardy. Peníze poputují energetickému koncernu RWE i holdingu EPH miliardáře Daniela Křetínského.
V Braniborsku, Severním Porýní-Vestfálsku, Sasku a Sasku-Anhaltsku by se uhlí mělo přestat spalovat do roku 2038. Premiéři jednotlivých spolkových zemí tak odsouhlasili časový plán, který takzvaná uhelná komise německé vlády připravila už vloni. .
Ne v požáry zasažených australských městech, ani v toxickými průmyslovými výpary sužované Dháce v Bangladéši. Série lednových zkoumání odhalila, že nejšpinavější vzduch na světě je v bosenské metropoli Sarajevu.
Skupina aktivistů ukončila téměř třídenní protest proti těžbě uhlí na velkorypadle v lomu ve Vršanech na Mostecku. Na stroj vylezlo osm lidí v úterý ráno na protest proti zvažovanému prodeji elektrárny Počerady firmě Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Po 60 hodinách sestoupili dolů, policie je na místě zajistila.
Už druhý den protestuje osm aktivistů na Mostecku proti tomu, aby ČEZ prodal elektrárnu Počerady společnosti Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Na rypadle v Lomu Vršany, které obsadili v úterý kolem 6. hodiny, strávili noc. Nic se nezměnilo, dosavadní vyjednávání byla neúspěšná. Aktivisté zůstávají na místě stejně jako policie.
Hlavní město od října příštího roku zakáže topení uhlím, uhelnými briketami a koksem v kamnech a v kotlích, které spadají do nejnižších dvou emisních tříd z pěti možných. Vyhlášku schválilo pražské zastupitelstvo.
Polsko odmítá, že by rozšíření těžby uhlí v polském hnědouhelném dole Turów nedaleko česko-polsko-německé hranice mělo mít výrazný dopad na české území. Na veřejném představení záměru připustilo jediný, a to úbytek podzemní vody směrem k osadě Uhelná u Hrádku nad Nisou na Liberecku.
Ke změně klimatu je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) třeba přistupovat racionálně, nikoliv tak, aby se z boje proti klimatické krizi stalo "fanatické náboženství". V New Yorku, kam příští týden pojede na světovou klimatickou konferenci, plánuje mluvit o roli OSN v celosvětovém přístupu k tomuto tématu.
Nemám extrémní názory, nejsou to názory, které sdílí aktivisté, ale sdílí je hodně lidí, které znám, říká Jan Zahradník, poslanec ODS a nový člen uhelné komise, která má naplánovat konec těžby. I odboráři uhlobarona Tykače mají méně radikální názory než on, ministr Brabec chtěl mít tu komisi expertní, ale pod tlakem to uhnulo někam jinam, tvrdí Jan Rovenský z Greenpeace, další člen komise.
Česká vláda po vzoru Německa vytvořila uhelnou komisi, která má řešit útlum těžby uhlí i celkově využívání obnovitelných zdrojů nebo jádra. V té německé zasedl jako zástupce ekologů mimo jiné Martin Kaiser, člen vedení tamní pobočky organizace Greenpeace. Jiné než obnovitelné zdroje už v Evropě nemají místo, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ekologické organizace Hnutí Duha, Zelený Kruh a Greenpeace chtějí od nově ustavené uhelné komise v horizontu zhruba jednoho roku jasné doporučení konkrétního data konce uhelných zdrojů v Česku, řekl ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh, který je jejím členem. Komise, která má útlum uhlí v ČR řešit, se poprvé sejde v pondělí. Před okamžitým odstavení všech uhelných elektráren varují zaměstnavatelské svazy. Změna na nízkouhlíkovou energetiku musí být systematická, postupná a rozumně plánovaná, uvedly Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy.
Členové hnutí Extinction Rebellion v pátek zhruba dvě hodiny blokovali vchod do ministerstva pro místní rozvoj na Staroměstském náměstí. Aktivisté požadovali, aby stát začal neprodleně snižovat emise z fosilních paliv a v roce 2025 dosáhl uhlíkové neutrality, tedy stavu, kdy je množství vyprodukovaných a zlikvidovaných emisí v rovnováze. Ministerstvo je členem vládou zřízené uhelné komise, která se bude zabývat útlumem těžby uhlí i strukturou výroby energií.
Stále tu běží staré a málo účinné elektrárny a spousta uhlí jen zbytečně proletí komínem. Kdyby byly vypnuty, tak by byl uhlí dostatek, míní programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh. Ministerstvo životního prostředí nedávno vydalo souhlasné stanovisko s prodloužením těžby v severočeském lomu Bílina o pět let do roku 2035. Stavět energetickou bezpečnost na uhlí a na tom, že budeme vyvážet elektřinu, není dobrá cesta. Tomu jdou naproti spíše obnovitelné zdroje energie, tvrdí Koželouh.
O budoucnosti uhlí v Evropě se už dávno nerozhoduje z ekonomického hlediska, ale jde převážně o politické rozhodnutí, shodují se analytici. Podle údajů Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) nemá uhelné elektrárny už deset evropských států. Útlum uhlí v Česku v úterý řešila vláda, která k tomu účelu ustaví "uhelnou komisi". Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) by mohla první zásadní výstupy až koncem roku 2020.
Takzvaná uhelná komise, jež má mimo jiné dohlížet na náležitosti spojené s útlumem těžby, by podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) mohla mít koncem roku 2020 první zásadní výstupy. Řekl to novinářům před úterním jednáním vlády, která by se komisí měla zabývat. Podle Brabce bude komise poradním orgánem vlády, měla by být složena z odborníků ze všech oblastí. Více informací chce společně s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (za ANO) sdělit na samostatné tiskové konferenci.
Německo chce do roku 2038 přestat spalovat i těžit uhlí. Postupně tak zavírá své uhelné elektrárny a lomy. Místo nich vznikají jezera či solární panely. Jak to teď vypadá v místech, která byla dříve těžbou vyhlášená? A jaká je situace na severu Čech?
Váží 11 tisíc tun a je vysoký 74 metrů. Těžební most nazývaný F60 ve východoněmeckém Lichterfeldu je pátým a posledním strojem takových rozměrů, které v zemi vyrobila firma VEM TAKRAF Lauchhammer. Zbylé jsou stále v provozu na hnědouhelných lomech v okolí. Dokončen byl v březnu 1991, o rok později byl ale kvůli útlumu těžby po sjednocení východního a západního Německa vyřazen z provozu. Kolos je dnes přístupný návštěvníkům, za necelých 13 eur mohou i s výkladem o historii regionu obdivovat okolní krajinu.
Trumpovi voliči mají své dobré důvody, proč mu dali hlas. Když jim slibuje křišťálově čistý vzduch a vodu, tak už věří Orwellovu Velkému bratrovi v Bílém domě.
Po necelých 48 hodinách skončila symbolická blokáda vjezdu chvaletické elektrárny. Ekologičtí aktivisté kolem 13. hodiny odešli. Od pátku protestovali proti prodloužení jejího provozu. Policie, která byla celou dobu na místě, nemusela zasahovat.
Několik desítek ekologických aktivistů, kteří protestují proti prodloužení provozu chvaletické elektrárny, zablokovalo v pátek odpoledne hlavní vjezd do elektrárny. Další desítky se jich utábořily u vedlejšího vjezdu. Jedni z iniciátorů protestu z občanského hnutí Limity jsme my uvádí, že na místě byly až stovky demonstrantů. V symbolickém protestu budou pokračovat i v sobotu. Protest nijak nenarušuje chod elektrárny, pracovníci mohou přicházet a odcházet. Na místě je zatím asi 120 lidí a policie, která zatím nemusela zasahovat.
